Téma voleb pojímá každý volič, i ten, který volit nepůjde, individuálně, po svém. Mají jejich postoje nějakého společného jmenovatele? U některých typů voličů nepochybně ano. Lze tak soudit i o veřejnosti vůbec? Nebo aspoň o té většinové? Jist si tím nejsem.
Setkal jsem se s paušalizující odpovědí na uvedenou otázku. Je znepokojivá. Zní takto: „Hlavním tématem voleb je tentokrát vzpoura proti politice.“ Rozumím tomu jako ztrátě důvěry, že problémy společnosti lze řešit standardními postupy parlamentní demokracie. To je horší než ztráta důvěry v jednotlivé politické strany. Děje se to vskutku? Nepopírám, že kolem sebe vídám příliš mnoho projevů bezradného lidového hněvu a tu a tam i lehkověrné naděje vkládané do samozvaných mesiášů. Naproti tomu průzkumy voličských preferencí sice neříkají, jak volby dopadnou, ale opakovaně potvrzují, že pro veřejnost si zavedené strany svůj význam pořád uchovávají, i když pořadí jejich volební úspěšnosti bude asi jiné, než jak jsme byli dosud zvyklí.
Ona vzpoura proti politice však může nastat nikoli jako záměr, ale jako důsledek. Neříká se nadarmo, že „karty rozdávají voliči“. Mohou je rozdat tak, že zvolená reprezentace nebude schopna vytvořit fungující vládu. To se nám ostatně stávalo i dřív. Tentokrát je však k dispozici alternativa v podobě prezidentského systému. Může se ukázat, že na parlamentní demokracii prostě – nemáme.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
