„Václav Klaus předpokládal, že se zformuje mnohem širší platforma, na které by se do politiky vrátil. Ale jeho jméno už dnes takovým tahounem jako v polovině devadesátých let nebude, v ODS již došlo ke generační výměně a jméno Václava Klause pro většinu dnešních členů nemá tak posvátný význam jako pro tu zakladatelskou generaci,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz politolog Petr Just. A když se ukázalo, že se ODS příliš nemá k tomu, aby Václava Klause získala zpátky, ani nevypadalo, že by vznikl nějaký nový subjekt, raději se rozhodl, že nebude teď kandidovat.
Ale podle Justa není vyloučeno, že to zkusí v evropských volbách. „V prezidentském období se na evropských tématech profiloval mnohem víc, poptávka po jeho názorech bude možná ve volbách do Evropského parlamentu větší než v oblasti domácí politiky,“ soudí, že zdaleka nemusí být politickým ambicím Václava Klause konec.
Potok z ODS nebyl tak silný, jak exprezident doufal
I když podle politologa Ladislava Mrklase může být motivů, proč Václav Klaus účast v nadcházejících sněmovních volbách odpískal, víc, přiklání se také k tomu, že tím nejpravděpodobnějším bylo zklamání, že se mu nepodařilo strhnout pozornost větší části ODS. „Čekal silnější reakci z ODS, než nakonec přišla. Předpokládal, že k němu přejde z ODS víc lidí a budou nějací významnější. To se však nestalo,“ řekl ParlamentnímListům.cz analytik a připomněl, že Václav Klaus to vyjádřil dostatečně pregnantně, když řekl, že to bude proud, do kterého potečou jednotlivé potůčky, a to by ho přimělo, aby sám kandidoval. Jenže ten potok z ODS nebyl tak silný, jak doufal.
Tak Václav Klaus zjistil, že pro jeho návrat na politickou scénu je ještě brzo, že je potřeba, aby ODS drasticky prohrála ve volbách a pak teprve jeho šance bude větší. „Já si myslím, že si nechává otevřené obě cesty, koneckonců jeho prohlášení docela jasně hovoří, že si neuzavřel ani cestu k návratu do ODS, ani možnost, že by ODS vtáhnul do širšího integračního uskupení,“ upozornil.
Klaus se možná lekl i lidí, kteří se k němu přihlásili
Podle Petra Justa nechce Václav Klaus střílet do prázdna. I když bylo medializováno, kolik lidí se chce ke Klausovi přidat, šlo vesměs o jednotlivce nebo šéfku Suverenity Janu Bobošíkovou. Také Ladislav Mrklas upozornil, že skupina, která se k exprezidentovi připojila, není zdaleka jednolitá. „Jsou v ní představitelé různých křídel ODS, kteří donedávna stáli proti sobě, třeba Mirek Topolánek a Vlastimil Tlustý, to bylo opravdu bizarní seskupení lidí, kteří se nesnášejí natolik, že představit si je pod jednou střechou lze jen těžko. A většina z nich si s sebou navíc nese nějakou zátěž z minulosti,“ konstatoval. A to může být podle něj druhý klíčový důvod, proč se toho Václav Klaus sám zalekl. Uvědomil si, jací lidé se k němu přihlásili a co by to znamenalo pro fungování případného nového subjektu.
Důvody, proč vábení zakladatele nemělo patřičnou odezvu
Proč se nenechaly zlákat Václavem Klausem nějaké významnější figury v ODS? „Motivem může být, že jsou přesvědčeni, že ODS není mrtvá a může relativně samostatně uspět, část z nich má v ODS nějakou pozici a šli by do neznáma, a mohla je odradit i ta pestrá směs podivných osob, s nimiž měli mnozí nevyřízené účty, jako například úřadující předseda strany Martin Kuba s bývalým šéfem ODS Mirkem Topolánkem. A dalším důvodem může být, že vznik nového politického subjektu nepovažují v tomto okamžiku za smysluplný,“ vyjmenovává možné důvody, proč vábení zakladatele strany nemělo patřičnou odezvu.
Pravice si oddechla, došlo by k dalšímu tříštění sil
Politologové se shodují, že Klausova zpátečka prospěla nejen ODS, ale i celé pravici. „Vzhledem k tomu, že případný vstup Václava Klause byl vnímán jako tříštění už dost roztříštěných pravicových sil, zatímco vidíme, že levice se nám dává dohromady, stabilizuje své pozice, je jasné, že by tím trpěly všechny pravicové strany, kromě té, do jejíhož čela by se Klaus postavil. Nejvíc by to ublížilo ODS, ale ukázalo se, že to začalo jiskřit i mezi Svobodnými a Václavem Klausem,“ poukázal Petr Just na výrok šéfa Strany svobodných občanů Petra Macha, že nevidí prostor pro kandidaturu Václava Klause. „Z toho je zřejmé, že i mezi stranami, které měly ke Klausovi blízko, je poměrně velká řevnivost,“ míní politolog.
O přízeň voličů se letos uchází tolik uskupení, že se navzájem vymlátí
Podle politického analytika Ladislava Mrklase je to, že Klaus nebude ve sněmovních volbách kandidovat, pro ODS určitě pozitivní zpráva. „On pravděpodobně vyjádří podporu některým lidem, kteří s ním mají dobré vztahy a mohou kandidovat za jinou formaci, a to také může ODS nějaké hlasy ubrat. Ale pochopitelně s Klausem v čele by to bylo daleko horší,“ dodává. I když si myslí, že v těchto volbách se bude o přízeň voličů ucházet tolik uskupení, že se navzájem tyto různé alternativy vymlátí a do sněmovny se nedostanou. „Myslím, že navíc není do voleb moc času, takže ani strana s Klausem by to neměla jisté,“ soudí Mrklas, že i kdyby se Klaus do sněmovny nedostal, několik procent by pravicovým stranám uloupl.
Pravice se dělila na proklausovce a protiklausovce
I když Petr Just prý naopak zaznamenal i názory, že po odchodu Borise Šťastného a dalších kontroverzích členů pro některé lidi začíná být ODS konečně volitelná. „Takže je otázka, nakolik by to byl pro ODS takový problém. Čeští pravicoví voliči se často dělili podle toho, jestli mají rádi Václava Klause. Měli jsme tu sice i klasické dělení pravice – levice, ale pak se ještě pravice dělila na proklausovskou nebo protiklausovskou. Ta první část volila ODS, druhá jiné pravicové strany,“ poznamenal pro ParlamentníListy.cz Petr Just, že z návratu Klause mohla ODS paradoxně i těžit.
- Další odborné názory v rubrice Politologové
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
