Po pádu letadla vypukla informační válka. Analytička vysvětluje, o co v ní jde

20. 7. 2014 18:21

POLITOLOGOVÉ Analytička Veronika Sušová-Salminen se domnívá, že katastrofa malajsijského letadla může pomoct krizi na Ukrajině uklidnit, ale zároveň ji ještě více eskalovat. Kdo na tuto událost doplatil už teď, je podle ní Rusko, které dnes celý západní mediální diskurs hází do jednoho pytle s východoukrajinskými separatisty a rovnou odsuzuje.

Po pádu letadla vypukla informační válka. Analytička vysvětluje, o co v ní jde
Foto: tan
Popisek: Trosky malajského letadla na Ukrajině

Anketa

Kdo nese nejvíc viny za rozbouřenou situaci na Ukrajině?

6%
91%
hlasovalo: 17831 lidí

Nejrůznější spekulace o pádu malajsijského letadla lze rozdělit do dvou kategorií: Že impuls k jeho pádu byl neúmyslný (ať už to byla nehoda, nebo neúmyslný zásah), nebo záměrný. Přidržme se druhé možnosti - kdo by na této katastrofě mohl mít zájem?

Pokud budeme chápat katastrofu jako záměrnou a plánovanou provokaci, tak čistě teoreticky a spekulativně se mohla hodit všem třem stranám různě, ale jednalo by se o velmi riskantní akci - tak trochu něco podobného jako neřízená střela, u které se nedá projektovat dopad, ani trajektorie. Osobně se kloním spíš k tomu, že šlo o chybu. Ale spekulativně odpovím na vaší otázku:

Kyjev by mohl uvažovat v intencích další mezinárodní i domácí podpory, kterou urgentně potřebuje. Takový čin, pokud se interpretuje v určitém smyslu, tedy jako práce separatistů, a tím pádem Moskvy, je něco, co by Kyjev mohl dobře využít a mimochodem už to také dělá. Tím ale nechci tvrdit, že letadlo sestřelil Kyjev, i když k tomu má zřejmě prostředky. V současném rozložení informační války odhadne každý, že věc se obrátí proti Rusku a každý si také uvědomí na její protiruský potenciál bez ohledu na pravdu. Kyjev teď ten potenciál okamžitě využívá k dalším intenzivním útokům na Rusko.

Separatisté by se tím mohli snažit vyprovokovat přímé zatažení Moskvy do konfliktu. Jejich pozice není výhledově dobrá a podpora Moskvy zdaleka jistá. Sestřelením civilního letadla mohli směřovat k další eskalaci tím, že by Moskvu zahnali do kouta, aby jednala, jak chtějí. Oni ve válce už jsou, takže mohou uvažovat v jiných kategoriích. Ale tady bych předpokládala, že by se snažili sestřelit spíš ukrajinské dopravní letadlo. Riskovali by ale i to, že tím podporu Moskvy následně ztratí.

V Moskvě by se to hodilo té frakci neoimperiálních nacionalistů a radikálních siloviků, která volá po válce s Ukrajinou. Ta by mohla počítat s tím, že to bude katarzní moment, který povede zase k radikálnímu řešení, ke kterému se zatím Putina nepodařilo přesvědčit. Mohlo by jít o snahu o zmenšení Putinova manévrovacího prostoru v ukrajinské krizi doma, i v rámci vztahů k velmocem. 

Ale na druhou stranu, podobné  efekty může mít ta událost i jako nehoda či nedorozumění. Politika je i o tom, jak využít nebo neutralizovat i nepředpokládané a náhodné události. A jejich důsledky zase můžou být velmi a často nepředvídatelné. Vůbec si netroufám tady vyjadřovat jakýkoliv názor s jistotou.

Velmi brzo po pádu letadla došlo k telefonátu mezi prezidenty Putinem a Obamou. Co to může znamenat? Co mohlo být jeho obsahem?

Ten telefonát je logický a nedávala bych mu zvláštní smysl. Šlo zřejmě o operativní diskuzi a nějakou výměnu informací, podle toho, co uvedl Kreml a Bílý dům. Myslím, že je důležité, že spolu mluví, i když mám pocit, že se příliš na oficiální rovině neposlouchají a že ochota ke kompromisu chybí na obou stranách, ne jen na jedné. Co se děje v zákulisí ale nemáme tušení a myslím, že to se dost liší od mediálního nebo veřejného obrazu či divadla, které je pro nás ostatní viditelné.

Jak může tento incident poznamenat vztahy mezi velmocemi?

Ta událost může nějakým způsobem mít vliv a může být také bodem zlomu ukrajinské krize buď směrem k deeskalaci, nebo eskalaci. Teď sice slyšíme, že možné sestřelení letadla udělalo z krize mezinárodní otázku, ale tato krize přece byla mezinárodní od počátku. Nejde tvrdit, že by v ní figurovali jen místní, regionální aktéři - už dlouhou dobu vedle Ukrajiny, Ruska, zemí EU - především Německa, Francie a Polska, potažmo celé EU, v ní figurují, a to podstatně, Spojené státy a samozřejmě další instituce jako MMF, OSN nebo OBSE. Teď jen došlo k dalšímu zavlečení nevinných lidí do té tragédie, která se na Ukrajině děje už několik měsíců díky střetu zájmů několika velmocí.

Fotogalerie: - Pád malajsijského letadla

Boeing 777
Zahraniční servery zaplnily zprávy o sestřelném le...
Letecký provoz po pádu Boeingu 777 nad Ukrajinou t...
Hořící trosky letounu Boeing 777 kamerou Fox News
Trosky malajského letadla na Ukrajině
Trosky malajského letadla na Ukrajině


Pokud by se prokázalo, že iniciátory pádu byli separatisté na východě Ukrajiny, co by to znamenalo z hlediska mezinárodní politiky i světového veřejného mínění pro Rusko, o jehož vztahu k těmto separatistům se po celou dobu ukrajinské krize spekuluje?

V první řadě ono už to pro Rusko má důsledky, protože média a někteří politici se hned nechali slyšet, že je to vina Ruska, které buď separatisty podporuje, a tím je to jeho vina, nebo dokonce ty rakety vystřelilo samo ze svého území. Obvinění Ruska už opakovaně zazněla od jeho protivníků, včetně USA.

Rusko teď může ty dopady jen mírně korigovat a zmírňovat. Západní média už dávno nastavila vnímání ukrajinské agendy určitým směrem a pokračují ve schématické interpretaci událostí, která je převážně, a někde až instinktivně, protiruská. Ta událost má tedy už nyní sama o sobě dopady na Rusko, a to i přes to, že se vlastně nic jistého a konkrétního neví a všechny strany rozjely další kolo informační války. V poslední době mám pocit, že právě informační válka, která se tu tak dlouho vede, zapříčiňuje postupnou informační apatii veřejného mínění a vede k převládání emocí - ti, kdo jsou proti Rusku, to budou považovat za další příznak jeho zla, a ti, kteří jsou na proruské straně, tomu nebudou věřit. A o to přesně v informační válce jde - mobilizovat emoce, kulturní a ideologické stereotypy a kontrolovat to, jak veřejnost konflikt chápe.

Dá se vůbec očekávat, že by se někdy objevila „pravda“ ve smyslu jednoznačného určení viníka?

V kontextu dnešní informační války je to vlastně vedlejší. O pravdu tu nejde, jde o to, jak fakta ohnout ve svůj prospěch, dezorientovat, vyvolat pochybnosti a celkově mást a zároveň chrlit stále nové a nové informace, včetně takových, které si zcela protiřečí. Informační válka je dnes pokračováním politiky jinými prostředky. Jde tu ale pořád o totéž, o legitimizaci politiky jedné nebo druhé strany.



Situace ale je taková, že se dá dost těžko počítat s objektivním a rychlým vyšetřením. I vyšetřování se teď stalo součástí informační války, kde jde o kontrolu vyznění té události - ve prospěch/neprospěch stran konfliktu. O viníkovi bude možné objektivně snad mluvit až s odstupem času, kdy bude větší nadhled, a ta událost nebude v dnešním kontextu. Je to spíš práce pro budoucí historiky, kteří s tím budou mít dost práce. Ty ostatní to už nebude ale až tak zajímat.

Od čtvrtka se oboustranně vede propagandistická válka, kdy se obě strany snaží prokázat odpovědnost protistrany. Kdo je podle vás v předkládání argumentů a důkazů přesvědčivější?

To je velmi těžké. Myslím, že odpovědět na tuto otázku se nedá jinak než - která strana vede efektivnější a přesvědčivější informační či propagandistickou válku bez toho, abych tím ale říkala, že má pravdu, protože je přesvědčivější. Ono to spolu nesouvisí. Obě strany na sebe reagují, takže ta vyjádření jsou na sobě vzájemně závislá, a zase tu jde o to, co jsem už popsala - výklad faktů ve svůj prospěch, vytváření faktů, vyvolání pochybností, dezorientování, chrlení nových a nových i protiřečících si informací a jejich faktická inflace, manipulace s ambivalentními zprávami, matení, zapojení emocí atp. To dělají obě strany a řada médií tvrdí muziku svojí senzacechtivostí.

Když ale uvážím kontext, tak od samotného počátku má Západ a západní média v Evropě navrch, a je to dáno kulturním vnímáním Ruska, které prostě má v západní mysli určitou reprezentaci jako země, která není demokratická, má autoritářské tendence a neoimperialistické či dokonce světovládné zájmy. Když to zjednoduším: pro hodně lidí je Rusko nepřesvědčivé, protože je to Rusko. Rusko není „normální velmoc" a jeho politika je už od 18. století chápána jako v zásadě nebezpečná a hlavně nelegitimní, přičemž tu mizí rozlišovací schopnost, kdy je skutečně nebezpečná a kdy nikoliv. Je až směšné, jak dnešní západní pohled na Rusko v rámci celé krize kopíruje ten, který vznikl už v první půlce 19.století. Tím ale nechci říct, že kvůli kulturnímu hendikepu bychom měli Rusko nekriticky podporovat a obhajovat ho. Jak jsem řekla, je tu třeba uvážlivě a proporčně rozlišovat.

Když se podíváte třeba na vysílání Russia Today, jasně vidíte, že Rusko hraje vlastně druhotnou roli a jen se snaží reagovat, negovat nebo posouvat význam západních informací. Není to tak vždycky, ale převážně ano, takže ruská strana není tou, která by nastavovala agendu, ale vlastně jen více, nebo méně přesvědčivě vyvrací argumenty protistrany. A naopak západní média a politici jsou si této výhody vědomi a dobře ji využívají ve svůj prospěch. A samozřejmě specifický je případ Kyjeva, který teď dlouhou dobu na tento fakt spoléhá a jeho výroky tomu odpovídají.

V poslední době jste publikovala několik textů o provázanosti ruské vnitřní a zahraniční politiky. Jak by podle vás mohla tato zahraničněpolitická událost ovlivnit ruskou vnitřní politiku? Mohla by mobilizovat veřejné mínění? Nebo posunout poměr sil mezi jednotlivými skupinami v Kremlu? A jak by toto mohlo zpětně poznamenat zahraniční politiku Ruska?

Snažím se zaplnit tu obrovskou mezeru, která v Česku je, co se týče současného Ruska. To česká média, a vlastně i Čechy vůbec, posledních dvacet let moc nezajímalo a v obecném povědomí Rusko „zamrzlo" jako okupant z roku 68 a nějaký de facto Sovětský svaz, kde je pořad socialismus a pomalu gulagy. Já říkám, že je třeba vidět dnešní zahraniční politiku Ruska v kontextu vnitřního vývoje a situace v zemi, o kterém je ale potřeba něco vědět, a ne se pohybovat v rovině novinářských zkratek - Chodorkovsky, Pussy Riots, Putin - ex-KGB a zimní mrazy.

Určitá závislost zahraniční politiky na vnitřní platí vždycky v nějaké míře, a ta je dnes v Rusku do značné míry určující. Je to jednak proto, že Putinův režim prochází určitou krizí a znovu se hledá, a i proto, že Ukrajina je pro Rusy díky historii domácí téma. Tohle se podceňuje, ale je to velmi důležité pro pochopení ruských motivací i ukrajinských reakcí. Celou dobu je tu dimenze ruské a ukrajinské národní identity. Je tam velmi těžké odlišit, kde je mezi nimi hranice. To ale vůbec nevylučuje geopolitickou dimenzi konfliktu.

V ohledu k rozložení sil frakcí bude záležet na tom, jaké důsledky bude mít tato tragédie pro ukrajinskou krizi v nejbližší době a jak z ní vyjde Rusko. Pokud budou pro Rusko špatné, tak by mohla posílit liberálně a mírně kriticky laděná skupina tzv. civiliků jako jedna z frakcí kolem Putina, která je ale po roce 2012 oslabená. Dnešní politika vůči Ukrajině i Evropě není rozhodně jednohlasně podporovaná všemi, ozývají se poměrně kritické či zdrženlivější hlasy ohledně nové reorientace na Čínu a izolace Ruska od Západu. Veřejné mínění začíná být v Rusku unavené, podpora vojenského zásahu na Ukrajině poklesla a připojení Krymu nebude mít pozitivní efekt napořád. Další věcí je, jaký dopad budou mít sankce na vnitřní situaci v Rusku, ekonomicky a sociálně, a jak se bude dařit ruské ekonomice, která se potýká mimo jiné s dlouhodobým odlivem investic. Ale je také možné, že tato situace siloviky mobilizuje. Nicméně jestli budeme brát v potaz dlouhodobější trend ruských moderních dějin, potom je tam patrné, že reformy přišly frekventovaně v důsledku nějakého mezinárodního neúspěchu.

Mluví se rovněž o tom, že bylo riskantní, že nad válečnou zónou přelétala civilní letadla. Kdo za tento risk podle vás nese odpovědnost? Ukrajinský stát, který nedokázal zajistit bezpečnost svého vzdušného prostoru, nebo letečtí dopravci, kteří si rovněž museli být vědomi nebezpečí?

Já nejsem specialista na dopravní letectví, takže nevím, jaká v této věci jsou pravidla. Jako laik bych uvažovala asi takto: v oblasti už předtím k sestřelení letadel došlo, takže ta možnost tu reálně byla a zcela reálně ukrajinský stát ta území pod kontrolou nemá, takže měl ty koridory preventivně uzavřít. Pokud něco nemám pod kontrolou a nemůžu garantovat bezpečnost a je to na mém teritoriu, tak se mi zdá logické, že to zabezpečím tímto způsobem. Nevím, jestli tam byly finanční obavy, protože ex post ukrajinská média psala o tom, že uzavření vzdušného prostoru bude Ukrajinu stát asi 200 milionů hřiven. A nebo prostě měli dojem, že se nic nemůže stát v té letové výšce. O tom nechci spekulovat, z jakého důvodu to neudělali. Totéž platí o leteckých dopravcích.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jakub Vosáhlo

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prolhaní novináři? Tereza Spencerová o Zemanově nočním projevu, vyhořelých náklaďácích v Sýrii a Hillary Clintonové

8:52 Prolhaní novináři? Tereza Spencerová o Zemanově nočním projevu, vyhořelých náklaďácích v Sýrii a Hillary Clintonové

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Už i západní mediální mainstream uznává, že ne za všechno v Sýrii mů…