„Vypadá to, že na Slovensku může být zvolen člověk bez politického CV,“ reaguje na zvolení Zuzany Čaputové slovenskou prezidentkou politolog Zdeněk Zbořil. Vyhrála s 58,4 procenta hlasů. „Někteří tvrdí, že to může být každý, koho voliči považují za symbol změny, anebo jen možnosti oslabení vlivu Roberta Fica nebo strany SMER-SD. Žádná revoluce to tedy není, a až budeme znát analýzy elektorátu paní prezidentky Čaputové, asi uvidíme, že se téměř shoduje s elektorátem a jeho místopisem jako u Andreje Kisky. Dosavadní napjaté vztahy mezi prezidentem a vládou se asi příliš nezmění, jen místo duelu Kiska – Fico budeme sledovat diskuse a polemiky na úrovni Čaputová – Pellegrini. Přejme jim oběma, aby se jim splnil sen o ‚slušnějším Slovensku‘, ale také si nedělejme iluze o tom, že k tomu musí opravdu dojít,“ dodal.
Ve veřejném prostoru zaznívala v souvislosti s hlasováním na Slovensku srovnání Zuzany Čaputové s českým prezidentem. „Myslím, že ti vámi vzpomínaní ‚srovnávači‘ jsou trochu upřílišnění. S ohledem na životní a politické zkušenosti, rozdílné vzdělání a společenské aktivity, o tom, že je něco jiného být pro Západ a dělat ‚východní politiku‘, bychom se neměli ve svých hodnoceních unáhlit,“ uvedl politolog. Hlavně bychom neměli hledat rozdíly, které bychom si mohli vykládat, jako že ten nebo onen je lepší nebo horší. „Miloš Zeman se pohybuje v politice skoro třicet let, paní Čaputová jeden a půl roku. Český prezident má okolo sebe dlouhodobě vytvářený poradní tým a velké kontakty doma i v zahraničí, paní Zuzana v tomto ohledu pracuje zatím spíše jen s lidmi ve stínu. To se bude jistě rychle měnit, ale znamená to také, že dynamika její politiky může být zásadně odlišná od aktivit českého prezidenta,“ doplnil.
Známý komentátor Alexandr Mitrofanov zahájil svou sérii tweetů hned při uzavření volebních místností úderně: „Slováci volí Čaputovou, Češi volí Čapák.“ Pak se vysmál poraženému Maroši Šefčovičovi, který byl před druhým kolem na návštěvě u českého prezidenta Miloše Zemana: „Lánský puč známe. Stejně známé začínají být lánské polibky smrti,“ napsal. A pak se začal dovolávat Boha, i když v něj prý nevěří. Teď ale nejvyššího oslovil s dotazem, proč pořád zvýhodňuje Slováky. Během nedělního dopoledne reagoval politolog, někdejší poradce Václava Havla, Jiří Pehe. Ten z volby Zuzany Čaputové po Andreji Kiskovi odvodil vznik tradice zásadně odlišující někdejší federální partnery. „Slovensko volí do funkce prezidenta energické představitele občanské společnosti, ČR politicky vyšinuté matadory stranické politiky, kteří mají to nejlepší dávno za sebou,“ popsal. Obecně znělo, že lidé závidí Slovensku a že je vidět, že Slováci jsou větší eurooptimisté a větší demokraté než Češi.
„Pan Mitrofanov se vysmívá místopředsedovi Evropské komise Šefčovičovi trochu neslušně a neprávem. Tzv. lánský puč, jemuž dominovali rozhádaní sociální demokraté a uzavřelo ho salto mortale Milana Chovance, není podle mého názoru vhodným srovnáním. Je to trochu unáhlená ‚novinařina‘ a dovolil bych si tvrdit, že spíše oplývá city než ostrovtipem,“ komentuje Zbořil. Zajímavější je podle něj pokus o srovnání z pera Jiřího Peheho, ale i ten má svá bílá místa. „Pokud si bývalý poradce VH myslí, že Andrej Kiska byl energickým představitelem ‚graždanskovo obščestva‘, jak se o něm mluvilo po ruských revolucích v roce 1917, pak se trochu mýlí. Právě Kiskovy reakce ve dnech zjitření po vraždě novináře Kuciaka ukázaly, že mu k rozhodnosti velkého politika ještě něco chybí. Nemluvě už o Peheho ‚kolektivním obviňování Čechů‘, zřejmě jen etnických, nebo i těch s americkým pasem, které patří také spíše k těm unáhleným než chytrým,“ dodal.
Občanský aktivista Jakub Pitron měl na svém facebooku nápis s tímto textem: „Křesťanské Slovensko uvěřilo ve slušnost, ateistické Česko si rozumově zdůvodní, proč je dobré mít na Hradě prase.“ Zbořil k tomu dodává: „Snad si mohu dovolit ve svém věku nereagovat na hlupáka, který je navíc ještě těžkotonážní hulvát.“
Boj proti tomu, čemu tam říkají „mafie“, je možná beznadějnější
Komentátor Petr Kamberský upozornil na facebooku na sílu nebo spíš slabost slovenského prezidenta. „Vzpomínáte na tu radost po zvolení Andreje Kisky? No a moc to Slovensku nepomohlo, že. Mafie, místní i italská, si dělá v některých koutech země úplně, co chce. A to je ostatně důvod, proč většina národa nešla volit. A jen z toho zbytku si většina zvolila Zuzanu Čaputovou,“ uvedl Kamberský. „To je jiná, pan Kamberský se snaží staronovou situaci na Slovensku popsat, analyzovat a hodnotit. Jako jeden z mála rychlokomentátorů si všímá volební účasti, která tak vzrušovala v ČR po duelu Zeman – Drahoš, a také toho, že paní Čaputová bude mít proti sobě, nebo i vedle sebe, jiné zájmové skupiny a osoby než nějaké citově pozitivně zaujaté neziskovky,“ uvedl Zbořil. „Všímá si toho, že i na Slovensku se sice o demokracii a slušnosti hodně mluví a demonstruje, ale boj proti tomu, čemu tam říkají ‚mafie‘, je možná ještě mnohem beznadějnější než v ČR,“ dodal.
Ing. Miloš Zeman
Otázkou také je, do jaké míry se establishment kolem bývalého premiéra Roberta Fica tak zdiskreditoval, že lidé raději volili úplně novou, do jisté doby velmi málo známou osobnost. „To je na velkou analýzu, kterou se nepodařilo slovenským politologům zatím vytvořit ani za úplatu. Většinou se o tom jen píše v různorodých politických komentářích, ve kterých lze najít mnoho zajímavých názorů, ale nemají vždy jednoznačnou vypovídací hodnotu. Jistě sehrálo roli morální opotřebení strany SMER-SD, obviňování vedení strany, předsedy vlády, ministra vnitra z nepřímého podílu na vraždě dvou mladých lidí. A také mediální ofenzíva proti celé vládě, dramatický konflikt mezi prezidentem a předsedou vlády, o jehož pozadí stále ještě mnoho nevíme,“ komentuje Zbořil. „Nezapomínejme také na otravu jedem politiky, což je veličina, která se špatně měří, protože je nahodilá a určovaná emocemi, ale může v některých situacích být katalyzátorem nejrůznějších změn. A ty se mohou zdát naléhavě potřebné, stejně jako za několik měsíců zavrženíhodné. Pro studenty politiky je ale zajímavé, že na Slovensku je to už druhý pokus zvolit si hlavou státu osobu, která se bude politice ‚učit za chodu‘. Ale jak víme i z jiných zemí, nemusí to být neúspěšné,“ dodal.
Občanské sdružení Via Iuris, kde Čaputová působila, podporovaly i nadace Open Society Foundation finančníka George Sorose a americké velvyslanectví na Slovensku. „Toho využívali odpůrci Čaputové a označovali ji za člověka ‚placeného zvenčí‘, který podporuje migraci a propaguje liberální cíle na úkor tradičních hodnot,“ připomíná iDNES.cz. „Myslím si, že jednoduché ‚vyhrožování Sorosem‘, ačkoli jeho kontext se může jevit podobně jako v Maďarsku, může zvyšovat hladinu adrenalinu, ale jako nástroj politické soutěže na Slovensku nepřinesl očekávaný vliv na celou společnost. A tam, kde to hrálo nějakou roli (Bratislava a západní Slovensko), to spíše odpuzovalo. Podobně jako odkazy na diabolizované ‚neziskovky‘, ačkoliv si neděláme iluze o penězovodech, které existují v celé střední a východní Evropě,“ uvedl politolog. „Dokonce to vypadá, že americká dichotomie z dovozu – liberální demokracie či liberalismus versus konzervativní hodnoty – nebyla použitelná jinde než v politologických seminářích nebo redakcích politických žurnálů. Byla to pro přímou volbu prezidenta příliš nedůležitá vyprávění, zatímco voliči chtěli jednoduchá hesla,“ dodal.
Psali jsme:
Že Jakla nepodpořili někteří členové koalice, svědčí o jejich ostrozraku
Členem RRTV byl na návrh Sněmovny zvolen Ladislav Jakl, bývalý spolupracovník Václava Klause, kterého nominovalo hnutí SPD. „Pan Jakl, pokud se nemýlím, dostatečně vysvětlil svůj zájem o práci v RRTV mimo jiné i tím, že se považuje jako někdejší zakladatel agendy této instituce za účastníka práce na jejím legislativním zajištění. To, že jej nepodpořili někteří členové stran vládní koalice, svědčí spíše o míře jejich ostrozraku a předvídavosti, říkám s ironií. SPD dlouhodobě kritizuje oba mediální molochy, na které má rada dohlížet, a oni to SPD vracejí neurvalými výpady a výlevy u nich tak populární extremistologie,“ dodal.
Zvolení Jakla přineslo vlnu kritiky. Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš citoval některé prudké reakce: „Proboha, to snad ne. Prosím, řekněte mi, že to není pravda! Ten tam opravdu chyběl. Ten Klausův zmrd?! Dno,“ zveřejnil Stoniš na reflex.cz na začátku svého textu, kde se věnoval obhajobě Jakla, několik vět, které se objevily ve veřejném prostoru. „Zdá se mi, že nemusíme komentovat pisatele,“ reagoval Zbořil. „Jen snad kdyby pod tím byl podepsaný někdo z Poslanecké sněmovny nebo ze Senátu, měly by tyto slovutné instituce tomuto odvážnému komentování, předpokládám, že nikoliv anonymnímu, věnovat alespoň půldenní pozornost. Tak jako už činily v minulosti. Protože čeho je moc, toho je příliš,“ dodal.
Stoniš se ve svém článku zmínil, že profesionální pachatelé dobra se prý zděsili, ale on v Jaklovi vidí naopak jednoho z největších odborníků na mediální scénu, a připomínal veškeré jeho působení. Jednoduše řečeno, každý prý nemusí souhlasit s Jaklovou kritikou České televize, i když Stoniš sám se podle svých vlastních slov s Jaklem shoduje v názoru, že zpravodajství ČT je jednostranné a manipulativní. Jedno ale Jaklovi upřít nelze, a to, že se vyzná v zákonech, které se týkají českých médií, protože je psal. „Ano, je to tak. Pokud dokážu sledovat výroky pana Jakla a srovnávat je s nápady jeho kritiků a ponechám-li stranou hodnocení ČT a jejího zpravodajství, jsem toho názoru, že má pan Stoniš pravdu, a že se jen někdo ‚odvážně‘ a anonymně bojí. Anebo jen tak preventivně šíří strach a obavy o své postavení ‚člověka od novin‘ nebo od televize či rozhlasu,“ dodal.
Výsledek tajné volby ke jmenování nového člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání působil jako rozbuška, všímal si redaktor Lidových novin Tomáš Tománek. Zvolení Ladislava Jakla do RRTV podle něj narušuje vládní spojenectví ČSSD a hnutí ANO. Socialisty rozezlilo tak, že to vnímají jako porušení dohody v rámci koalice. Výtky, které zaznívají od členů ČSSD k výsledkům tajné volby, chtějí prý špičky koalice řešit v pondělí. A do jaké míry se bude ČSSD zlobit? Pocítí to celá koalice? „Na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď. Byla to tajná volba a ti rozhněvaní ji chtějí odtajnit. Ať se pak jednou nediví, že jim padají procenta popularity a že je nespasí ani dávkomet paní ministryně Maláčové,“ uvedl politolog.
Třeba to vyvolá zájem o odmítání až posvátné „nedotknutelnosti“
Člen RRTV Vadim Petrov kritizoval na facebooku vysílání veřejnoprávní televize. „ČT by nám měla nabízet více pohledů na skutečnost než jen výklad skrz pohled pouhých tří lidí, kteří ovládli hlavní publicistické pořady ČT, jako jsou Marek Wollner, Nora Fridrichová a Václav Moravec. Vůbec nejde o svobodu veřejnoprávního média, jak tvrdí, ale o zachování si tohoto oligopolu.“ Zbořil k tomu dodává: „Názor pana Petrova je jen jedním z mnoha názorů na úroveň programů ČT. V tomto případě zřejmě jde o ČT24. Použitá metafora ‚oligopol‘ je sice spíše z byznysu, ale vystihuje názory mnoha kritiků a konzumentů tohoto jimi placeného programu. To, že se pan Petrov zaměřil jen na tyto tři osoby, které navíc na kritiku reagují často až příliš temperamentně, je trochu zavádějící, ale to ještě neznamená, že scestné. Třeba to vyvolá zájem o odmítání až posvátné ‚nedotknutelnosti‘ veřejnoprávních médií a míru jejich nekritického sebevědomí.“
Internetová XTV nabídla rozhovor s Markem Wollnerem, který odpovídal na otázky moderátorky Jany Bobošíkové. Ta mu připomněla, jak jeho kolega Václav Moravec nevybíravě zaútočil na poslance Václava Klause a celou jeho rodinu. Moravec před dvěma týdny v Otázkách uvedl: „U Klausů v kuchyni vznikají nápady této politické rodiny. Rodiny, která když ztrácí vliv, nálepkuje ostatní. Ocitne-li se v politických potížích otec, např. kvůli financování vlastní politické strany, jsou povoláni do boje manželka a syn. Je-li třeba zaměstnat syny, vypomůže tatínek s bývalým ředitelem polostátního gigantu ČEZ. Chtějí-li vyhodit syna z politické strany, protože když není po jeho, škodí, kde může, přispěchá na pomoc papá. Kuchyňská logika velí, účel světí prostředky. A všechno je dovoleno,“ znělo z veřejnoprávní obrazovky. Wollner u Bobošíkové svého kolegu z Kavčích hor hájil. Takovýto vstup moderátora podle něj je „kritický“. „Víte, že kritičnost je součástí novinářské práce? Nebo se domníváte, že si moderátor nesmí dovolit kritiku?“ ptal se Bobošíkové. Pak řekl, že jí jako dlouholeté spolupracovnici Václava Klause asi vadí, že byl Moravec kritický právě k Václavu Klausovi. I způsob, jakým Václav Moravec Klausovy kritizoval, je podle Wollnera v pořádku. „Použil expresivní výroky, které mají dodat zábavnost kritice,“ vysvětloval šéfreportér ČT.
„Myslím si, že tuto záležitost ani nemá cenu komentovat. Přečetl jsem si její výtah na ParlamentníchListech.cz a opravdu jsem se divil, že přesvědčení pana Wollnera nebo pana Moravce o svém významu může být tak neotřesitelné. Snad jen jednu proseminární poznámku pro pana redaktora. Moderátor moderuje, kritik kritizuje! Jsou to dvě dost rozdílné profese!“ říká politolog. „O morálce se někteří v ČT neradi baví, zejména když se má mluvit o nich samých. Přesto si dovolím upozornit, dokonce i paní Bobošíkovou, že v poslední době jsem viděl na ČT24 několik zpravodajských relací a komentářů či diskusí, o kterých bych si dovolil tvrdit, že byly vynikající. A to mám možnost srovnávat velké množství cizojazyčných zpravodajství včetně neevropských. Bohužel ti tři výše jmenovaní autoři a účinkující, v diskusi s paní Bobošíkovou jmenovaní, k nim nepatří. A pokud jde o výroky o rodině bývalého prezidenta, ty nesouvisejí s ‚kritičností‘, ale s dobrým vychováním a elementární slušností,“ dodal.
Odvolání Novákové? Zase jen jeden z produktů nudy v Brně
Zástupce Tchaj-wanu musel na žádost čínského velvyslance opustit středeční setkání zahraničních investorů se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministryně Marta Nováková prostřednictvím náměstka Vladimíra Bärtla požádala reprezentanty Tchaj-wanu o to, aby setkání opustili v zájmu zabránění diplomatickému konfliktu, uvedlo MPO. Novákovou vyzvali k odstoupení senátoři z klubu Starostů, premiéra Andreje Babiše k odvolání Novákové vyzvala ODS. Rezignaci Novákové žádají také lidovci. „To je zase jen jeden z produktů nudy v Brně nebo v Poslanecké sněmovně. Buď existuje psaný nebo nepsaný protokol státních návštěv, který se dodržuje, nebo ne. Pokud chtěli škůdci zahraniční politiky ČR, aby paní ministryně Nováková přišla zahalena do tibetské vlajky, která je, pokud se nemýlím, dědictvím z doby pokusů o britskou okupaci Tibetu, a přibalila do ní Miroslava Kalouska, mohli tu schůzku předem odvolat,“ reagoval Zbořil. „Konečně to detailně vysvětlil bývalý MZV Zaorálek, a tak se mohli permanentní ‚odvolávači‘ ministrů Babišovy vlády optat (stačila by SMS), jak se to v diplomacii, i když je ‚jen‘ ekonomická, dělá,“ dodal.
O víkendu se volilo i na Ukrajině. Skončilo první kolo prezidentských voleb. „Ukrajina je krásná, velká a různorodá země. Přál bych jí, a Ukrajincům, aby ji nemuseli opouštět a odcházet za prací do světa, aby se nezvětšovala ‚dluhová past‘, do které ji její přátelé i nepřátelé v posledních letech uvrhli, aby měla prezidenta, vládu a parlament, kteří by se neměnili pomocí státních převratů, navíc inspirovaných ze zahraničí, a aby bohatství této země bylo ku prospěchu lidem, kteří na Ukrajině žijí. Ale protože si alespoň trochu vzpomínám na svoje školní znalosti historie této velké části evropského východu, mám obavy, že to je jen snění, které si mohu dovolit právě proto, že žiju někde jinde,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
