Půjdete ke komunálním volbám?Anketa
Spolu se schválením návrhu státního rozpočtu na příští rok rozhodla vláda o úpravách toho letošního, jehož součástí je zvýšení platů státních zaměstnanců už od letošního listopadu, a nikoli až od začátku příštího roku, jak bylo původně avizováno. Na zvýšení platů půjde tedy ještě letos zhruba miliarda korun, většinou to bude znamenat růst o 3,5 procenta, platy všem bezpečnostním složkám by měly stoupnout dokonce o pět procent.
Premiér Bohuslav Sobotka dal tento krok do souvislosti s velmi příznivým vývojem státního rozpočtu a dosažením výrazně nižšího schodku, než se předpokládalo. „Rozhodli jsme se zlepšit odměňování zaměstnanců veřejného sektoru už v letošním roce. Jde o jedno z prorůstových opatření vlády, která směřují k podpoře vyšší spotřeby domácností,“ vysvětlil předseda vlády rozhodnutí svého kabinetu, které přišlo necelé tři týdny před konáním komunálních a senátních voleb.
Babiš se Sobotkou jako Ceaucescuovy pomeranče za směšnou cenu
Není divu, že jsou koaliční strany podezírány z účelovosti načasování, protože by mohla na poslední chvíli ovlivnit státní zaměstnance, aby jim dali v komunálních volbách třeba i z vděčnosti svůj hlas. „Naše zkušenost je, že to nebývá takto jednoduché. Navíc o tomto slibu se už delší dobu hovořilo, takže možná by spíš byl naopak problém, kdyby tento krok vláda neučinila. Je to samozřejmě nějaká výhoda pro jednu skupinu lidí, ale je otázka, jak to bude veřejnost interpretovat. To si netroufnu odhadovat, protože žádné šetření na toto téma jsme neprováděli,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Hartl, ředitel agentury STEM.
Psali jsme:
Sociolog a marketingový odborník Petr Hampl si myslí, že to byl od koalice velmi dobrý tah a že volby ovlivní. „Jen si vezměte, kolik je u nás lidí, kteří pracují pro stát. To je přece hezké jim dát takový dárek. Ceaucescu dělal to, že před Vánocemi nakoupil pomeranče a za nějakou směšnou cenu je dal do obchodů, Babiš se Sobotkou zase zvednou platy. Vláda rozdává a zajišťuje si tím hlasy. To je běžný postup minimálně v těch méně rozvinutých zemích. Je to samozřejmě typičtější pro Rumunsko než pro Německo, ale myslím, že to zafunguje,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Hampl.
TOP 09 by mohla přijít o hlasy vyšších úředníků
„Politici dělají vše proto, aby využili každé příležitosti, ale obávám se, že v tomto případě to nebude výhoda veliká. Jednak totiž jde o oznámení, které zatím ti, kterých se týká, nepocítí ve svých kapsách, a jednak a hlavně jsou to volby komunální. V komunální sféře se přitom, jak známo, stírá rozdíl mezi politickými subjekty. Lidé ´své´ politiky mnohem více znají, posuzují je často ne dle stranické příslušnosti, ale podle skutečných výsledků. Každý zásah z centra nebo třeba dílo ´vyšší moci´ je mnohem méně efektivní, než je u jiných typů voleb,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz sociolog a mediální poradce Vojtěch Bednář.
Ze segmentu státních zaměstnanců by rozhodnutí o zvýšení platů mohlo nejvíce zapůsobit na pracovníky ve vyšší státní správě. „Ti lidé, co tam pracují, jsou hodně orientovaní na TOP 09. Jde o vrstvu společnosti, v níž TOP 09 hodně boduje. A tohle může hrát roli, může to způsobit odliv klíčových skupin od TOP 09 k ANO nebo sociální demokracii. Tipnul bych si, že spíš k hnutí ANO, takže ze strany vládní koalice to je před komunálními volbami dobře udělané,“ tvrdí sociolog Petr Hampl. Podle něj určitě platí, že čím vyšší pozice ve státní správě, tím je vyšší pravděpodobnost, že ti lidé budou volit TOP 09.
Přesun k ANO bude pro „lepší“ lidi přijatelnější než k ČSSD
Proto bude TOP 09 v komunálních volbách jediným, kdo na rozhodnutí vlády o zvýšení platů státních zaměstnanců bude tratit. „Můj odhad je, že lidé, kteří dosud volili TOP 09, půjdou spíš k ANO než k sociální demokracii. Prostě proto, aby si člověk udržel sám před sebou tu správnou image. Jde v podstatě o tohle. Jestli volím TOP 09, to není jenom nějaké voličské rozhodnutí, to je statusová záležitost. Cítím se být lepším člověkem, cítím se příslušet k vyšším sociálním vrstvám tím, že volím TOP 09. Je to důležité pro mou sebeúctu,“ popisuje Petr Hampl uvažování voliče TOP 09.
Proto by pro takového voliče bylo příliš velkým skokem, kdyby od TOP 09 zamířil k sociální demokracii. „Možná by k ní šli, kdyby to byla dienstbierovská sociální demokracie, taková ta hodně protilidová. Takhle se dá spíš čekat, že pro ně bude snazší přejít k hnutí ANO. To má mimochodem výborně vedenou kampaň, mnohem profesionálnější než sociální demokraté, takže to je další důvod očekávat, že z toho bude spíš profitovat hnutí ANO. Nemáme na to sice žádnou studii, ale tipnul bych si, že třeba venkovský učitel by mohl volit ANO nebo sociální demokracii,“ přemítá Petr Hampl nad dopadem čerstvého rozhodnutí vlády.
Lidé rozdílnou míru zásluhovosti vládních stran čtou a vnímají
Sociolog Vojtěch Bednář se nedomnívá, že by šlo od koaličních stran o snahu postihnout nějaký segment, jako spíše oslovit spřízněné hlasy napříč celým spektrem. „Vládní koalice není tvořena jen sociálními demokraty, ale také konzervativně středovými lidovci. A mohu-li to nazvat meritokraty z ANO, tak i když opticky bychom mohli hledat podporu třeba u tradičních voličů ČSSD, ve skutečnosti je možná cíleno na konkrétní podskupiny uvnitř pomyslné armády státních zaměstnanců,“ poznamenává Vojtěch Bednář.
Upozorňuje ovšem i na to, že pokud se strany koalice o své zásluhy pohádají, pak takový krok může paradoxně nahrát jednak těm, kteří jsou v celostátní politice dnes v opozici, ale také a hlavně nezávislým kandidátům. „Jistě, že se každý ze subjektů vlády snaží o to, aby cokoli pro zaměstnance pozitivního vypadalo hlavně jako jeho zásluha, ale lidé rozdílnou míru této zásluhovosti čtou a vnímají. Nastane-li spor, pak i jako pokus o korupci na voličích,“ poukazuje sociolog Vojtěch Bednář.
Lidé berou komunální volby jako vyjádření postoje k vnitřnímu dění v zemi
V každém případě budou mít celostátní témata, a to nejen zmiňovaný růst platů státních zaměstnanců, nezanedbatelný dopad na výsledky komunálních voleb. „V některých okamžicích v minulosti dokonce byla celostátní témata pro výsledky komunálních voleb rozhodující. Zejména ve větších městech berou lidé komunální volby jako vyjádření obecného politického postoje k vnitřnímu dění v naší republice. A zhruba z poloviny jako vyjádření k řešení konkrétních problémů, které pálí jednotlivá města i obce. V menších obcích lidé místní politiky znají, často jde o nezávislé kandidáty, ale ve velkých městech, zejména tam, kde jsou ty vztahy anonymní, už to obecné hodnocení přichází v úvahu,“ vysvětluje sociolog Jan Hartl.
A nejde jen o to, co politické strany, ať už na místní, či celostátní scéně, udělaly, ale i jaká očekávání s nimi voliči spojují. „Z našich výzkumů se například zdá, že hnutí ANO je stále ještě příslibem změny. A protože v komunální politice ještě nepůsobilo, tak mu lidé dávají příležitost. Není to jenom důvěra Andreji Babišovi, je to představa nějakého budoucího rozvoje. U velkých zavedených stran, které připadají veřejnosti často unavené, vyčerpané, tam přichází jako motiv volby, jestli lidé od nich něco čekají, jestli mají pocit, že tradiční strany jsou zdrojem stability a nejsou riskantní volbou. Jde o pohled dozadu i dopředu přes vnitrostátní působení jednotlivých politických sil,“ konstatuje ředitel STEM Jan Hartl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
