Bezpečnostní expert mluví o vážném ohrožení Schengenu i o tom, co nastane v zemích, kde bude imigrace příliš velká

10. 1. 2016 15:41

ROZHOVOR Odborník na otázky ochrany hranic Martin Hrabálek z brněnské Mendelovy univerzity říká, že se Evropa bez regulace migrační vlny neobejde a má nejvyšší čas s takovými opatřeními začít. V ohrožení je i schengenský prostor, s kontrolou na hranicích už to nebude ten původní Schengen a bude to znamenat i překážku pro evropskou integraci i v symbolické rovině.

Bezpečnostní expert mluví o vážném ohrožení Schengenu i o tom, co nastane v zemích, kde bude imigrace příliš velká
Foto: thinkstock.com
Popisek: Uprchlíci z Afriky, ilustrační foto

Jak se v minulosti měnilo pojetí hranic Evropské unie?

Největší přelom byl samozřejmě Schengen, který znamenal vytvoření prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a je ho možné chápat jako jeden z největších výdobytků Evropské unie. Je to hmatatelný výsledek i pro běžné lidi a znamená součást evropanství a evropské identity. Není ale žádnou novinkou, že měl Schengen pod tlakem vždy problémy, nejen v současné migrační vlně. Například během arabského jara a migraci do Itálie došlo k tomu, že Francie obnovovala kontroly na hranicích. V momentě většího tlaku je Schengen vždy v ohrožení a dnes je tomu tak víc než kdy dřív.

Co by se mělo udělat pro zmenšení tohoto rizika?

Prvním krokem by měla být snaha migrační vlnu řídit, k tomu zatím v uplynulém roce nedocházelo. Velkou bolestí je i návratová politika, migranti, kteří nedostanou azyl, se nevracejí, pro fungování regulace je přitom klíčová právě efektivní návratová politika.


Martin Hrabálek (Foto: David Daniel)

Během loňského roku se mluvilo o různých opatřeních na hranicích – měly být potápěny lodě pašeráků, měla se zvýšit ostraha pobřeží v Itálii a Řecku, zatím se o tom ale jen mluvilo… Jak to hodnotíte a co by mělo nyní nastat?

Potápění lodí od začátku nedávalo smysl, naráželo na právní problémy, například zda lze potápět lodě v něčích pobřežních vodách apod. Řídit krizi by mohly hotspoty, které by relativně rychle administrovaly lidi s nárokem na azyl a byly by spojeny s návratovou politikou těch, kdo azylový nárok nemají. Problém ale není jen to, co nastalo loni, ale dlouhodobá nepřipravenost Evropské unie. Není novinkou, že Řecko dostalo peníze na budování kapacit pro ochranu hranic, ale v podstatě nic neudělalo. Dokonce byly nasazovány jednotky Frontexu, ale není v silách státu zvládat tak velkou vlnu. Odpověd na to měla být jednoznačně evropská.

Problém je i v charakteru evropského integračního procesu, v jeho rámci vše velmi dlouho trvá a to je zvlášť v případě stávající krize nešťastné. Problém je i v aktuálním stavu procesu evropské integrace – z určitého pohledu není dost kompetencí na straně unie. Evropská unie je na půl cesty mezi běžnou mezinárodní organizací a „evropským státem“ či evropskou federací a myšlenka pohraničních jednotek je federální, ale jednotlivé státy nejsou připraveny na to přistoupit. Hledat evropské řešení bude velmi složité.

Začne už podle vás letos regulace migrační vlny fungovat?

Otázka je, jestli se změny budou odehrávat na hranicích nebo spíše ve vnitřních politikách států Evropské unie. Pravděpodobný scénář bude představovat přitvrzování azylové politiky, azyl bude získávat menší množství lidí a bude to doprovázeno návratovou politikou. Pokud jde o společnou evropskou ochranu hranic, to je citlivá politická otázka a bude zřejmě těžké najít zásadní shodu.

Jak se podle vás změní počet příchozích migrantů? Prognózy se různí až o miliony jednotlivců…

Celkově příliv migrantů do Evropy podle mne nepoklesne a zřejmě bude pokračovat v loňské intenzitě. Jejich počet se bude odvíjet od toho, jaká bude evropská reakce na současnou migrační vlnu. Jde o koncept globalizace a přenos informací, které přispěly i k tomu, že se vůbec dala do pohybu tak velká masa lidí. Informace ale mohou fungovat i opačně, když bude jasné, že velká část lidí, kteří sem přijdou, azyl nezískají a budou vráceni. To by byla cesta, jak migrační vlnu zmenšit.

Může restrikce například v Německu mít takový efekt?

Určitě, v Německu je Angela Merkelová pod značnou palbou a diskuse tam probíhá, její pozvání uprchlíků bylo z mého pohledu chyba. Jedna věc je dostát svým mezinárodněprávním závazkům, jiná jsou otevřené výzvy k tomu, aby uprchlíci přišli. Myslím, že Angela Merkelová bude mít letos velmi složitý rok.

Řekl jste, že Schengen je v ohrožení. Některé státy zavádějí dočasné kontroly. Jak taková „dočasnost“ může vypadat?

Kontroly jsou dočasné, pokud jde o dny a ne o měsíce nebo snad roky. Schengen je dnes jednoznačně v ohrožení a je otázka, nakolik zmíněná opatření budou skutečně dočasná a kdy od nich budou státy ustupovat. Pokud by byla vlna menší, bylo by to reálné, ale nezdá se, že v tomto roce k tomu dojde. To jde ovšem proti duchu Schengenu a znamená to komplikace nejen pro běžné lidi, ale i pro hospodářství. S kontrolou na hranicích už to nebude ten původní Schengen a bude to znamenat i překážku pro evropskou integraci i v symbolické rovině.

Zmínil jste, že EU směřuje k větší větší míře integrace. Nevyvolá to protitlak a naopak ve výsledku dezintegraci unie?

Když se podíváme na volební výsledky v některých zemích, jako je třeba Francie nebo Rakousko a tamní Národní frontu nebo Svobodné, jejich úspěch povede k tomu, že evropská integrace bude stále obtížnější.

Je posun k těmto politickým proudům do budoucna ohrožením demokracie?

To je složitá otázka, do doby než se tyto strany budou chovat vysloveně nedemokraticky a potlačovat práva skupin obyvatel, půjde o demokracii. Otázka je, jak daleko to zajde. Může se stát, že začnou vybočovat z mantinelů toho, co v Evropě považujeme za demokratické.

Země Visegrádu byly v loňském roce opakovaně viněny, že jsou ve vztahu k uprchlíkům xenofobní a málo humanistické. Nakonec ale jejich opatrný postoj k migraci přijímají i dřívější zastánci vítací politiky. Znamená to, že velké země Západu dávají za pravdu východní skepsi?

V politické debatě se sice otevřeně za pravdu skeptičtějším zemím jako Česká republika nebo Polsko nedává, ale v západních zemích se již restriktivní kroky dělají. Ke sporům mezi evropskými státy dochází relativně často, v případě Německa bude docházet k určitému vystřízlivění, stejně jako k tomu už dochází ve Švédsku, kde zjistili, že pokud bude přicházet více než jedno procento populace ročně, nemohou to zvládat. Pokud totiž bude imigrace příliš velká, nebude se dařit integrace a bude například vůbec problém naučit příchozí jazyk, což je základní podmínka integrace. Budou vznikat ghetta a růst rizika.

Kritiku na sebe přivolali také Maďaři za to, že postavili na hranici plot. Jaký byl z dnešního pohledu jeho praktický efekt?

Maďarský plot vlně nezabránil ani ji neomezil, efekt byl jen v tom, že se migrace obrátila jiným směrem, v důsledku čehož se začaly stavět ploty jinde. Obecně plot ale není nic, za co by daná země měla být peskována, důležité ale je, aby plot byl schopen přispět k řešení migrace. To znamená, že se skrz něj dostanou ti, kdo mají nárok na azyl, na hranici budou zřízeny hotspoty a problémy řešeny přímo tam.

Jak hodnotíte postup české vlády v řešení otázek imigrační krize?

Je otázka, jak jednala vláda jako celek a jak její jednotlivé složky. Pokud jde o hnutí ANO, vystupovalo prostřednictvím Andreje Babiše vysloveně populisticky a snažilo se z té věci získat hlavně politické body, zatímco ČSSD postupovala umírněněji. Vláda jako celek zatím neřeší zásadní nápor, jsme tranzitní země a českou vládu můžeme sledovat hlavně na evropské rovině, kde například její postup vůči kvótám byl zcela v pořádku. Kvóty totiž nedávají smysl a neměly by být silově zaváděny.

V souvislosti s příštím vývojem se objevuje řada katastrofických vizí a černých předpovědí. Jak vidíte budoucnost?

V tomto případě se musíme bavit hlavně o úspěšnosti integrační politiky. Do určité míry chápu prohlášení Angely Merkelové, i když bylo naivní, když vycházela z toho, jak se Německo dokázalo vyrovnat se svou tureckou menšinou. To byl jiný příběh než třeba ve Francii. Nyní je zde především problém rozsahu migrační vlny a představa efektivní integrace tak velkého množství lidí není úplně uvěřitelná. Nadto jsou zde stále problémy s fungováním návratové politiky. Pokud jde o letošní rok, tlak podle mne nepoleví a zcela nutně dojde k tomu, že se problémy začnou řešit na evropské úrovni. Jedním z prvních korků mohou být vnitřní změny a přístup Německa. Dnes je Německo tahounem integrace a bude schopné projektovat svůj přístup i na evropské úrovni. Hledání konsensu bude ale složité, vzhledem k tomu, jaké postoje má například nová polská vláda nebo Maďarsko.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Žádní osamělí psychopati, sledujeme organizovaný útok na naši civilizaci. Historik odhaluje, jak jsme od roku 1989 k této katastrofě dospěli

10:38 Žádní osamělí psychopati, sledujeme organizovaný útok na naši civilizaci. Historik odhaluje, jak jsme od roku 1989 k této katastrofě dospěli

ROZHOVOR Na nebezpečný fakt, že teroristické útoky jsou cíleně zaměřeny na důležité symboly a hodnot…