Děsivé, vážné, útok na nás. Diplomat s rozmyslem o nás a Rakousku i o Zemanovi s Hoferem

14. 9. 2016 4:42

ROZHOVOR Na návštěvě rakouského prezidentského kandidáta Norberta Hofera na Pražském hradě nevidí bývalý velvyslanec v Rakousku a exprimátor Prahy Jan Koukal nic nepatřičného. Přiznává, že by také preferoval v čele sousední země Hofera před jeho protikandidátem Van der Bellenem ze Strany zelených, kterému naopak fandí Brusel. „Ale Van der Bellen je skutečně osoba, která je pro mne nevolitelná. Nejen proto, že je zelený, ale protože má názory, které společnosti v tom kritickém stavu, v jakém Rakousko i celá Evropa jsou, vůbec nic nepřinesou,“ prohlásil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Jan Koukal, který kandiduje do Senátu za Stranu soukromníků ČR.

Děsivé, vážné, útok na nás. Diplomat s rozmyslem o nás a Rakousku i o Zemanovi s Hoferem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Rakouská a česká vlajka

Považujete za správné, že prezident Miloš Zeman přijal rakouského prezidentského kandidáta Norberta Hofera ze Strany svobodných?

Jednak se v Čechách návštěva Hofera používá především k útoku na prezidenta Zemana, aniž by se rozebíraly aktivity prezidentských kandidátů v Rakousku, ať už Hofera nebo Van der Bellena, což je škoda, protože ztrácíme druhou půlku pohledu. Druhá věc je, že Miloš Zeman byl také těsně před tím, než byl zvolen prezidentem, přijat rakouským prezidentem, tehdy sociálním demokratem Fischerem. A nejsme jedinou zemí, kterou prezidentský kandidát Hofer navštěvuje před volbami, těch zemí je více. Faktem je, že návštěva se neuskutečnila na pozvání Miloše Zemana, ale že ji zprostředkovala rakouská ambasáda. Je otázka, nakolik je to intervence do voleb nebo ne. Zatímco bruselští politici, i když to slovo politici ve spojení s Bruselem bych moc nedával, se samozřejmě svými sympatiemi v komentářích netají, jsou k Hoferovi dost negativní, takže v předvolebním klání preferují toho druhého. Takže bych s tím hodnocením návštěvy u českého prezidenta byl opatrný.

Anketa

Myslíte, že se Hillary Clintonová stane prezidentkou USA?

7%
93%
hlasovalo: 6299 lidí


Někteří komentátoři se zamýšlejí nad tím, co vlastně oba politiky – Miloše Zemana a Norberta Hofera - spojuje. Evidentně mají různé názory na Benešovy dekrety, na jadernou energetiku, ale nemají ani zcela shodný názor na migrační krizi, byť samozřejmě Hoferovo stanovisko je vůči přijímání migrantů tvrdší než stanovisko jeho protikandidáta Van der Bellena, ale není zdaleka tak naprosto odmítavé jako postoj Miloše Zemana – nepřijímat nikoho z arabského světa. Mají tedy vůbec něco společného?

Co se týká Benešových dekretů a Temelína, za dob, kdy jsem byl velvyslancem v Rakousku, jsem nabyl dojmu, že každý rakouský politik, který jede do Česka nebo se setkává s českým reprezentantem, ať jsem to byl já nebo někdo z vlády, tak místo Dobrý den říkali Temelín a Benešovy dekrety. To je v Rakousku – bohužel – naprosto normální a sociálně demokratičtí předsedové vlád stejně jako představitelé za stranu lidovou jiným způsobem české politiky neoslovovali. A vždy, když jeli do Česka, v rozhovorech říkali, že základním problémem bude debata o Benešových dekretech a Temelínu. Z tohoto pohledu tedy Hofer naprosto zapadl do rakouského schématu. Měli bychom si uvědomit, že Rakousko se po druhé světové válce ještě nevypořádalo s poválečným uspořádáním, což jsou Benešovy dekrety, a na druhé straně je proti atomové energii. Když sem pojede Van der Bellen, bude říkat úplně totéž. Možná v pořadí Temelín a Benešovy dekrety. Kdybychom měli hledat shodu, neměli bychom tady nikdy žádného rakouského politika. Pokud jde o migrační otázku, Rakousko je obecně v jiné situaci. Řekl bych, že konsensus kolem odmítání a regulace až zastavení přílivu migrační vlny se stává právě díky Svobodným součástí politiky také sociální demokracie a strany lidové. Každá z těchto stran nominovala jednoho z ministrů, který je v tom nesmírně razantní. V Rakousku je ten pohled samozřejmě trochu jiný, navíc jsou pod tlakem cesty, kterou na začátku otevřeli jako součást jakési humánní pomoci, což se ukázalo jako nepříliš správné. Nikdy tedy nebudu očekávat, že bude mezi rakouskými a českými politiky absolutní shoda. To nelze. Nejde o to, aby ukazovali, že jsou shodného myšlení, ale že se spolu dokáží setkat. To je cíl, s kterým sem Hofer přijel.



Norbert Hofer představil při své návštěvě v Praze nápad na vytvoření jakési středoevropské unie, která podle mluvčího českého prezidenta koresponduje s představou rozšířené Visegrádské skupiny na Visegrád plus, která by členským zemím zajistila silnější hlas v rámci Evropské unie. Podle komentátora Martina Fendrycha by to mělo rozkladný vliv na Evropskou unii. Co si o tom myslíte?

Když sem naposledy přijel sociálně demokratický premiér pan Faymann, plédovali pro rozšíření V 4, formát V 4 až plus 2. A ty dvě země byly Rakousko a Slovinsko. Visegrádská čtyřka se původně definovala jako transformující se soubor států se stejnými prioritami, nicméně v průběhu základních etap transformace to začalo být uskupení zajímavé i pro Rakousko a posléze pro Slovinsko. Takže to není myšlenka Hofera, on ji nepochybně opsal, jeho tým to standardně připravil, jako se připravují všichni rakouští politici. Je určitě pravdou, že malé státy se vždy budou snažit vytvořit jakýsi formát uvnitř Evropské unie, zvlášť když Evropská unie bude ve stávajícím velmocenském formátu, protože evropský establishment tvořený Berlínem a Bruselem je vůči nám naprosto ignorující, přehlížející. Svědčí o tom vyhrožující pohledy, poslední vyjádření předsedy Evropského parlamentu, sociálního demokrata Schulze, je opět agresivním útokem na státy, které se nechtějí podřídit bruselskému diktátu. To nemá s Hoferem nic společného, to je věc, kterou si tady budeme muset sami vybojovat, Hofer to trochu nese v Rakousku, ale zdaleka není první, on to neobjevil.

Takže si nemyslíte jako někteří kritici, že rozšířením V4 jde o vytvoření jakési Unie v Unii, která by byla pátou kolonou Kremlu?

Vůbec nechápu souvislost dvou věcí: rozšíření V4 a rozkladný element Evropské unie a pátá kolona Moskvy a Visegrádská čtyřka. To je rétorika, která opravdu souvisí se snahou jakéhosi zdůrazňování Zemanova pohledu. To je úplně irelevantní. V4 je de facto založena prezidentem Václavem Havlem, jejím cílem nikdy nebylo být pátou kolonou kohokoli, to je absolutní nesmysl. Co se týká rozkladného účinku na Evropskou unii: Evropská unie potřebuje dramatickou a razantní transformaci. První známkou toho je Brexit, kde Britové pochopili, že to Brusel není schopen zvládnout. My to přece vidíme taky. A to nesouvisí s vytvořením V4 plus, Němci zase iniciovali společně s Rakušany Podunajskou iniciativu, která dává dohromady Bavorsko, Rakousko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, těch iniciativ je na poli Evropské unie dost. A je to důsledek toho, že všechny státy nemají pocit, že jejich hlasy a názory je slyšet v Bruselu. To určitě pravda je. Ale rozkládání v souvislosti s tím, že existuje V4, je výmysl, který má stěží nějaké rácio.

Lidé, kteří se obávají migrační krize a toho, co se dnes děje v Turecku, doufají, že pokud se Rakousko připojí k V4, může to pomoci k obraně proti Turkům. Matematik Marian Kechlibar, který píše do serveru Neviditelný pes, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prohlásil, že habsburské soustátí původně vzniklo na obranu proti Turkům, v čemž bylo velmi úspěšné. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Mně to připadá jako absurdní konstrukce nad několika málo historickými daty. Habsburská monarchie určitě nevznikala kvůli tomu, aby se Evropa bránila Turkům. Evropa musela pomoci habsburské monarchii, aby se ubránila Turkům, protože toho sama nebyla schopna. Porazit turecké vojsko se podařilo díky osvobození Vídně polským králem, to bylo hluboko uvnitř rakousko-uherské monarchie. Pravda je, že Turecko je velice neseriózní a nespolehlivý partner, ale protože je na našich hranicích, tak s ním musí být nějaká komunikace. Ale je to bohužel tak, že mu nemůžeme věřit a že se Evropa bude muset zabývat tím, jak s Tureckem skutečně zacházet, protože dnešní smlouva je i podle tureckého prezidenta Erdogana věc, kterou snadno vypoví. Nedělá si s tím velkou hlavu. Takže rozšíření V4 s historií Rakousko-Uherska nemá nic společného. A to především proto, že migrační vlna takovéhoto rozměru tady v historii ještě nikdy nebyla.



Považujete vzhledem k tomu, jak se v Turecku vyvíjí politická situace po nezdařeném pokusu o převrat, za velký problém Rakouska, že v něm - stejně jako například v Německu – žije poměrně početná menšina Turků, která se radikalizuje a pořádá demonstrace ve prospěch současného tureckého prezidenta Erdogana, křičí hesla o zabíjení nepřátel apod.?

To máte velkou pravdu, že se skutečně ukazuje, že turecké enklávy uvnitř jednotlivých států Evropské unie se nesžily s většinovou společností a nejsou součástí Německa nebo Rakouska. Oni jsou pořád především Turky, jejich zemí je Turecko, jsou de facto v jakémsi depandanci mimo hlavní území Turecka, ale žijí turecký politický systém. Pro nás, pro Evropany, je zásadním problémem, jak obrovskou rychlostí byli schopni se aktivizovat a v jakém množství demonstrovali v ulicích ve střední Evropě. To je skutečně děsivé a ukazuje, že civilizačně jsme rozdílní, což je pro mne smutná informace, ale vážná.

Když se vrátíme k rakouským prezidentským volbám, jak je možné, že tak vyspělá demokratická země není schopna uspořádal regulérní prezidentské volby? Konaly se v dubnu a květnu letošního roku, ale druhé kolo pak zrušil Ústavní soud, proto se mělo opakovat teď v říjnu. Ale kvůli technickým problémům s obálkami pro korespondenční volbu byla volba znovu odložena na konec roku. Objevují se dokonce spekulace, že to je snaha zabránit zvolení Norberta Hofera. Jak si tuto nestandardní situaci kolem volby rakouského prezidenta vysvětlujete?

Je opravdu škodolibé se jen usmívat nad tím, že v Rakousku nemají obálky, které by lepily. To je určitě nedůstojné v demokratických systémech, aby ministr vnitra něco takového vůbec připustil. Může nás těšit, že tyto směšné příběhy se neodehrávají jen u nás, ale i v Rakousku. Nějakou dramatickou politickou souvislost v tom nevidím, chápu, že se to bude politicky používat. Faktem je, že stávající stav preferencí mírně nahrává Hoferovi a tento typ skandálu podle mne nepřinese hlasy na druhou stranu. To je obtížné, když Hofer představuje také hlas pro změnu establishmentu, a když ten establishment není schopen sehnat pořádné obálky, aby volby mohly probíhat korektně, pak to určitě není argument pro to, abych jako Rakušan ten establishment volil. Takže si myslím, že všechny tyto interpretace kolem posunování voleb mají dvě stránky. Pro Rakousko je smutné, že není schopno zvolit prezidenta tak dlouho.

Říkal jste, že Brusel preferuje Van der Bellena ze Strany zelených, myslíte si tedy, že výsledek prezidentské volby v Rakousku bude mít nějaký dopad na Evropskou unii, když rakouský prezident nemá žádné velké pravomoci?

Co se týká pravomocí, určitě to dramatickou změnu nepřinese. Ale na druhou stranu to přinese určitou symboliku. Pokud by vyhrál Hofer, současný establishment by dostal určitou facku. On už ji de facto v Rakousku dostal, protože kandidáti dvou velkých stran se nedostali do druhého kola. To už je jistý náznak, že lidé vnímají priority jinak než stávající svět klasických politických stran. Kdyby se nakonec vítězem stal Hofer, kritizující současný směr, ovlivní to volby po Evropě, bude se o tom diskutovat, budou následovat nenávistné komentáře od lidí jako Schulz, Juncker a podobní, kteří byli nenávistní i v okamžiku, kdy se hlasovalo v Británii o Brexitu, a svými útoky způsobili větší škody, než si dokázali uvědomit. A Británie to nesnesla. A to se pravděpodobně stane, když Hofer zvítězí. Pokud vyhraje Van der Bellen, Rakousko bude méně viditelná země, která v podstatě v mainstreamu pluje se všemu bruselskými administrátory.

Mám pocit, že byste preferoval jako rakouského prezidenta Norberta Hofera. Nebo se mýlím?

Víte, já bych zcela určitě preferoval pana Hofera, nicméně jsem opatrný, co se týká Strany svobodných. Já jsem tu stranu musel nějakým způsobem analyzovat, to byla část mé práce, vím, jaká stanoviska měli, jakým způsobem se staví k některým problémům. Je otázka, nakolik je to populismus, nakolik je to skutečně ideologický postoj. Mně je líto, že v Rakousku ty dvě původně nejsilnější politické strany dokázaly rakouskou veřejnost tak hluboce ignorovat, že nakonec vyhraje tahle opozice. Ale Van der Bellen je skutečně osoba, která je pro mne nevolitelná. Nejen proto, že je zelený, ale protože má názory, i to slovo názor už je silné, bez nějakého vztahu k realitě, které společnosti v tom kritickém stavu, v jakém Rakousko i celá Evropa jsou, vůbec nic nepřinesou. Takže z toho důvodu bych já volil toho, který tvrdí, že svoboda je důležitá věc. I když to Svobodní ne vždycky říkali.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To radši Zemana než Horáčka! rozpálil se John Bok a o druhém jmenovaném nám prozradil, co hrozného prý v minulosti páchal

4:42 To radši Zemana než Horáčka! rozpálil se John Bok a o druhém jmenovaném nám prozradil, co hrozného prý v minulosti páchal

ROZHOVOR „Tahle země je schopna se o sebe postarat sama a nemusíme mít víc, než máme. Trhy jsou důle…