Generál Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu: Poslanci si nemají hrát na zpravodajce. To, co chtějí, by stejně nezjistili

07.12.2018 4:43

ROZHOVOR „Podpořit činnost zpravodajské služby mohou (politici) vyjádřit svými postoji a důvěrou. Kritika není úplně nejvhodnějším přístupem ke zpravodajským službám. Měli bychom jim věřit a dávat to najevo na veřejnosti, nezpochybňovat naše bezpečnostní složky,“ domnívá se v rozhovoru pro PL.cz generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR. „Nemyslím si, že by Parlament měl přebírat takovéto exekutivní činnosti. Podle mě to není správné. Ať zpravodajci dělají, co mají, a Parlament se do toho neplete. Stejně nemůže zjistit, co by chtěl. Poslanci se mají věnovat své činnosti, pořádně dělat zákony, a ne si hrát na zpravodajce,“ myslí si.

Generál Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu: Poslanci si nemají hrát na zpravodajce. To, co chtějí, by stejně nezjistili
Foto: Cevro Institut
Popisek: Generál Jiří Šedivý

Anketa

Jste hrdí na Armádu České republiky?

12%
78%
hlasovalo: 10002 lidí

BIS ve své zprávě varovala před čínskými špiony a ruskými diplomaty a hackery. Je tato situace teď vážnější než dříve, nebo tu tohle nebezpečí tu je neustále? Například Jan Farský mluvil až o výkřiku zoufalství ze strany BIS, to zní dost dramaticky...

Musíme chápat, že proti nám budou působit naši protivníci a do České republiky budou své zpravodajce vysílat. Problém je v tom, že se nedaří změnit nepoměr, jak velkou skupinu diplomatů a zároveň i špionů tu mají Rusové, proti kterým nejsme schopni účinně zasáhnout. Kdybychom provedli nějaký dramatický řez, tak by byla odveta taková – protože máme poměrně málo lidí v Moskvě – že bychom je zdecimovali. Musíme být v tomto ohledu opatrní a spíše musíme pracovat na ochraně našich utajovaných informací a aktivit. To je věc, se kterou se naše zpravodajské služby potýkají od rozpadu bipolárního světa po roce 1989. Není to nic neznámého.

Bylo období v novodobé historii České republiky, kdy to bylo podle vás v tomto směru horší?

Skutečně masivní aktivity proti České republice, které postavily část české veřejnosti proti postavení amerického radaru, byly v letech 2008 a 2009. Kdy boj proti americkému radaru a ovlivňování české politické reprezentace i veřejnosti – což se nakonec Rusům povedlo – byly mnohem významnější než to, co se odehrává dneska.

Čistě laicky o Rusech slyším pořád, ale teď se v té zprávě mluví i o Číňanech. Dá se říci, že intenzita jejich činnosti narostla, že tohle je nějaké novum?

Novum to také úplně není, ale potřeba vidět, že Číňani začínají mít zájem o řadu technologii kvůli tomu, jak se jim omezují některé přístupy v Americe, tak jak proti nim dnes bojuje americká administrativa, a to velmi významně. Za druhé česká ekonomika roste, kvalita také a naše věda a technika se vyvíjí dost významně. Připomenu české výsledky v nanotechnologiích, ve zdravotnictví, dokončuje se laser v Panenských Břežanech. Tady začíná být čím dál tím více možností získání know-how výsledků vědecké práce, o které mohou mít Číňané zájem. Evidentně pokud to pro ně bude zajímavé, se o to budou pokoušet. S tímto je to nějakým způsobem spojeno.

Z určitého úhlu pohledu je to vlastně dobrá zpráva, protože kdybychom byli bezvýznamná země, nikdo se o nás nezajímá...

Je to takové nepřímé potvrzení našich kvalit.

Co bylo pro vás v té zprávě významného, důležitého a zásadního, o čem se třeba tolik nemluví?

Je potřeba se spíše dívat na vzkazy, které nám Bezpečnostní informační služba dává. Jsou spojené s tou poznámkou, že část těch aktivit je na narušování našich spojeneckých vztahů se Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií. Dokonce bych řekl, že některé věci, na které BIS poukazuje, se jim v oblasti Evropské unie daří.

Někdy k tomu přispívá sama Evropská unie...

To bych komentovat nechtěl. Ale některé postoje jsou zajímavé. Myslím, že bychom si na to měli dát pozor.

Je podle vás kvůli informacím z výroční zprávy BIS nutné udělat sněmovní vyšetřovací komisi, která má být zaměřena na vyhodnocování vlivu autoritářských režimů na Česko? Není to práce pro profesionály ze zpravodajských služeb? Není to vlastně vyjádření nedůvěry politiků k jejich činnosti? Nebo se to dá chápat naopak jako jejich podpoření?

Podpořit činnost zpravodajské služby mohou vyjádřit svými postoji a důvěrou. Kritika není úplně nejvhodnějším přístupem ke zpravodajským službám. Měli bychom jim věřit a dávat to najevo na veřejnosti, nezpochybňovat naše bezpečnostní složky. Nemyslím si, že by Parlament měl přebírat takovéto exekutivní činnosti. Podle mě to není správné. Ať zpravodajci dělají, co mají, a Parlament se do toho neplete. Stejně nemůže zjistit, co by chtěl.

Jsou to tajné věci a odhalování špionů jistě nemohou dělat poslanci. Nemůže být jejich činnost kontraproduktivní, že třeba kvůli jejich „zájmu“ hrozí vyzrazení něčeho, co by vyzrazeno býti nemělo?

Nevím, do jaké míry by mohli jít do nějaké hloubky, co by bylo obsahem jejich činnosti. Poslanci se mají věnovat své činnosti, pořádně dělat zákony, a ne si hrát na zpravodajce.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pochopte, senioři, vy také musíte přispívat na zbraně. Profesor Keller a vládní nesmysly

18:59 Pochopte, senioři, vy také musíte přispívat na zbraně. Profesor Keller a vládní nesmysly

„Pokus o logickou argumentaci se stává pro příslušné orgány indicií, že možná pracujete pro cizí záj…