Než začneme bilancovat nad končícím rokem 2018, začnu výroční zprávou Bezpečnostní informační služby, kde jsme se dozvěděli o vzrůstající aktivitě Číny i Ruska. Dál, že takzvané „dezinformační weby“ jsou v drtivé většině provozovány českými provozovateli, kteří upřímně věří, že je nutné vystoupit z NATO a z Evropské unie, a nejsou placeni Ruskem. Dle průzkumu Medianu si ohledně zahraniční politiky 23 % Čechů myslí, že agresivnější jsou Američané, 26 % soudí, že agresivnější jsou Rusové a 51 % tvrdí, že obě velmoci jsou agresivní stejně. Odvracejí se Češi od Západu? Zklamal je Západ v tom směru, že by raději „politiku všech azimutů“, „neutralitu“? Nebo je náš národ mediálně negramotný a ovlivnitelný nepřátelskou propagandou?
Dnes, co se týká propagandy a podprahového, sofistikovaného ovlivňování lidí, ať už pro nákup zboží nebo pro přesvědčení k nějaké jiné myšlence, je tak dokonalé, že určitě každý z nás – pokud se zahraniční politice nevěnuje každý den – je těmito zprávami ovlivňován. Nicméně můj názor je, že každá země – a je úplně jedno, zda jde o země Evropské unie, Ameriku, Rusko, Čínu, Indii – každá země v dobrém slova smyslu musí chránit zájmy svých občanů. Jenom lidé zpozdilí nebo neznalí se domnívají, že nějaká země nebude dbát na své zájmy a bude chránit zájmy jiných zemí více než svoje. Ideálně samozřejmě, kdyby každý chránil své zájmy a stejně tak zájmy všech ostatních, ale v praxi tomu tak není. Jsem přesvědčen, že politika, především ekonomická, a ovlivňování, řekněme z diplomatických a z politických kruhů, jsou úplně stejné ve všech zemích.
Fotogalerie: - O roce 1968
Jak myslíte, že se vztah obzvláště mezi mocnostmi, jako jsou Rusko, Amerika, Čína a další, tento rok změnil?
Myslím, že se zásadně nezměnil, protože velké mocnosti dělají všechno pro to, aby mezi nimi byla rovnováha. Všichni známe zbrojení studené války a úplně stejně se to děje na všech frontách, takže zásadním způsobem se jejich vztah nezměnil. Vědí, že nějaký naprosto jasný otevřený střed si nemohou dovolit, protože by vyvolali válečný konflikt. My, země desetimilionová, se máme chovat stejně jako osmimilionoví Izraelci. Ve všem udržovat dobré vztahy a být si vědomi, že s pomocí máme spoléhat hlavně sami na sebe, a ne na pomoc kohokoliv jiného. Musíme si pomáhat sami a udržovat dobré vztahy se všemi velmocemi.
Rusko letos podle Západu dále provokovalo, ať už jde o Skripala, Kerčský průliv a tak podobně. Potvrdila se podle vás tradiční slova o agresivním Rusku?
Rusko v tomto smyslu dělá politiku ochrany svých zájmů. Jestli jeden rok trochu přestřelí a jiný rok přestřelí jiná velmoc, to se stává. I když jde o otravu, o život, tak kauza Skripal je spíše politickou kauzou, což také patří do diplomatických sfér mezi státy. Nezdá se mi, že by tento rok nějak dramaticky vybočil. Možná to tak na nás působí, protože nejvíce si nepamatujeme, co jsme četli včera, možná tento rok. Ale že by došlo k nějakému zostření diplomatických vztahů... myslím, že tento rok nikoliv.
V minulých letech i v tom letošním se znovu mluvilo o rozdělení národa právě kvůli politické scéně. Máme za sebou troje volby, rozruch byl i kolem premiéra Andreje Babiše. Jsme po tom roce, který končí, sjednocenější, nebo rozdělenější?
Jsme pouze zdánlivě rozdělení. Politické názory jsou jedna věc, a blízkost k přítomnosti Miloše Zemana nebo premiéra Andreje Babiše je dána tím, co nám média servírují, ale každý z nás má pak svůj život, svoji rodinu, své problémy ve své obci, městě... Takže zase tak závažné ono rozdělení není.
Psali jsme:
Jak se podle vás v letošním roce podařilo plnit Miloši Zemanovi jeho prohlášení, že bude prezidentem dolních deseti milionů?
Z podstaty své povahy se mu to nemůže podařit, pokud ze současného módu nevystoupí. Je mnoho věcí, kdy i prezident nemá hledat věty, kterými by oslovil všechny, kromě vět o lásce a o míru. Jsou zkrátka politická vyjádření, kdy i prezident rozdělí částečně obyvatele sdělením svého názoru. Musím říci, že prezident Zeman správné myšlenky vyslovuje. To, že se někomu nelíbí, je věc druhá. Ani mně se nelíbí vše, co říká, ale jeho největší problém skutečně je skvělá paměť. Pak může působit jako pomstychtivý a budit dojem, že se nedívá na věci jako nejvyšší státník. To mu škodí, ale v podstatě od prezidenta nelze očekávat, že by se zásadně změnil.
Andrej Babiš letos čelil dalším problémům, přesto získal vyšší preference. Čím to je, že má sice důvěru většiny ve Sněmovně, ale nemá důvěru většiny lidí a že část lidí opakovaně protestuje? Je to jeho minulost, rozdavačný a štědrý program, vystupování, nebo něco jiného?
Všechno dohromady je důvodem pro protesty. Žádná politická strana ani politik za sebou nemá většinu, protože většina se ověřuje nejlépe ve volbách, a ne v průzkumu veřejného mínění. Nicméně Andrej Babiš zcela jistě získal největší procento důvěry od voličů ve volbách a na tom je náš demokratický systém založen, na respektování voleb. Od roku 1990 neměl žádný politik s důvěrou Sněmovny i důvěru většiny národa. Jsem navíc přesvědčen, že v současné době za vlády premiéra Babiše se krade podstatně méně, než se kradlo za těch minulých vlád.
Z čeho tak soudíte?
To je vlastní zkušenost. Nyní, když jsem senátorem a hejtmanem, je samozřejmě moje práce sledovat, jak se vyvíjejí jednotlivé věci a jak probíhají soutěže nejenom u nás, ale v celé republice. Podíl korupce významně klesá a situace se zlepšuje i v této oblasti.
Co se týká postoje našich europoslanců, politiků s vůlí naplnit své politické cíle, tak to klidně udělají i za cenu, že Česká republika nedostane nebo potenciálně může ztratit dotace z Evropské unie. To je na hranici vlastizrady, to by se nemohlo stát v žádném jiném státě, kdy politici bojují za vrácení dotací.
Jiří Čunek
Jak se v posledních měsících bavím s odborníky i s politiky, často opakují, že letos Česká republika překročila určité hranice u politiků, na něž nejsme zvyklí, a jsou nepřípustné. Je to trestně stíhaný premiér. Nejde jen o to, zda je vinen, či nikoliv. Už pokud se objeví obvinění, je obvyklé rezignovat, aby daný politik neškodil své straně a státu. Máte stejný dojem, že česká politika zažila jakési bourání hranic?
Určitě se hranice prolomila, ale ne letos. Co se týká trestních obvinění, tak ta hranice byla prolomena vlastně už mnou před deseti lety, když jsem byl vicepremiérem a obvinili mě. Základní problém je, že v České republice se nedá věřit a mít důvěru v nestrannost a nezávislost policejních orgánů a bohužel ani státních zástupců. Je to vidět na mně, jak to se mnou dopadlo, na Jourové, jak to dopadlo, a je vidět i na Babišovi, že si dali velkou práci, aby ho před volbami politicky poškodili. Nepovažuji za fatální, že neodstoupil. Tento úzus já bych ctil v zemi, kde se dá pevně věřit a opřít se o kvalitní nestranné orgány policie, státního zastupitelství. Protože tomu tak není, nejdříve se máme věnovat změně systému fungování těchto orgánů tak, abychom jim věřit mohli.
Bohužel to ale není dost dobře možné, protože cokoliv tato vláda udělá, bude považováno za změnu, která je vyvolána ochranou premiéra. To je také podstata toho, proč obvinili mě, nebo nyní Babiše, aby pořádky v České republice, ona zlodějina, která tu byla, a řekněme i vztahová korupce a zvýhodňování některých skupin, aby tady fungovalo dál. Hranice byla z mého pohledu překročena tím, že někteří politici, europoslanci i politici u nás raději vrátí všechny dotace. Jen proto, aby dokázali, že někdo je špatný a pochybil, raději vrátí všechny dotace České republiky. Považuji takové jednání za diverzní činnost, když se pro své nízké politické cíle dokážou chovat tímto způsobem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
