Macron z nás bude dělat zlé podlidi, co můžou za všechno. Na Západě se jim to vymklo z rukou, my to odneseme a ještě to budou vydávat za pokrok. Černý scénář Ilony Švihlíkové

3. 9. 2017 6:33

ROZHOVOR Emmanuel Macron se snaží odlákat pozornost k „těm zlým Východoevropanům“. Jeho jednání je ukázkou, že západním „elitám“ se závod ke dnu, neboli závod konkurenceschopnosti, trošku vymknul z rukou. „Ještě se znovu z východní Evropy udělá ta skupina ‚podlidí‘, co za všechno může,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková k otázce levné pracovní síly z východu. V rozhovoru pro ParlamentniListy.cz okomentovala také přístup politických stran k oceňování práce u nás a zmínila jednu výstrahu pro všechny: „Jen bych varovala před snahou (svého času to prosazoval i Schröder) zvyšovat mzdy tím, že snížím odvody. To je cesta do pekel.“

Macron z nás bude dělat zlé podlidi, co můžou za všechno. Na Západě se jim to vymklo z rukou, my to odneseme a ještě to budou vydávat za pokrok. Černý scénář Ilony Švihlíkové
Foto: Daniela Černá
Popisek: Ekonomka Ilona Švihlíková

Anketa

Chcete, aby plénum Poslanecké sněmovny vydalo Babiše k trestnímu stíhání?

37%
63%
hlasovalo: 19024 lidí

Prezident Emmanuel Macron už pár měsíců mluví o tom, že levná pracovní síla z východu ohrožuje pracovní místa nejen ve Francii, a v posledních dnech téma zmiňoval důrazněji. Směrnice, která toto bude řešit, se dohodne už v říjnu a postačí kvalifikovaná většina, čili Polsko nebude mít šanci nic vetovat. Vy jste v reakci na jeho slova mimo jiné i pro Argument psala o „strategii začlenění se na bázi kolonie“ a zmínila jste: „Co jste zaseli, to sklízíte, pane Macrone.“ I když se evidentně jedná o vzkaz Macrona hlavně francouzské veřejnosti, do jaké míry tohle skutečně může zasáhnout řekněme Polsko nebo Českou republiku, a jak? A čeho bychom si na tomto vzkazu z Francie měli všímat?

Jedná se především o politiku pro domácí publikum – Macron čelí bezprecedentnímu poklesu podpory doma, do toho chce změnit zákoník práce a tak nabízí téma, kterým chce odlákat pozornost k těm zlým Východoevropanům.

Kromě vazby na francouzskou politikou scénu je to ukázka toho, že západním „elitám“ se ten závod ke dnu, neboli závod konkurenceschopnosti, trošku vymknul z rukou. A teď to má být prostě „odsamsaď pocamsad“, aby se ukázalo, jak se „bojuje“ proti sociálnímu dumpingu. Ve skutečnosti, když máte jako základ společného trhu volný pohyb osob, kapitálu, zboží, služeb, tak čemu se kdo diví? Pracovníci z východu jsou super, když můžou pracovat za málo v cizích firmách, třeba francouzských, tam je ta „cenová výhoda“ zcela v pořádku, zatímco u vysílání pracovníků ne. Je to celé směšně absurdní a nejhorší na tom je, že se to bude v těch vyspělých zemích prodávat jako sociální pokrok a ještě se znovu z východní Evropy udělá ta skupina „podlidí“, co za všechno může.

Pokud chtějí západoevropské země řešit tzv. sociální a mzdový dumping, měly by východním zemím pomoci v boji proti levné práci, řekl novinářům ministr Zaorálek. Sociální demokracie také rozjela kampaň s heslem „Když bohatne země, musí bohatnout i lidé.“ Hlavním sdělením podle Zaorálka je, že aktuálně nejsilnější vládní strana vyhlásí „válku levné práci“, která podle něj devastuje životy. To víme všichni, ovšem je podle vás reálné, aby ČSSD přešla od slov k zásadním činům? Jak byste zhodnotila dosavadní působení ČSSD po této stránce, kterou za uplynulé roky ve vládě odvedla? A co říkáte na slova o průměrné mzdě 40 tisíc korun do roku 2022?

Pro mě je zajímavé, že ta levná práce se stává jedním z dominantních témat kampaně. Sociální demokracie si to ovšem převzala od ČMKOS, ty odbory to říkají dlouho a už mnoho let podávají řadu návrhů, jak se ze situace levné práce dostat. Určitě má vliv zvyšování minimální mzdy, ale to nestačí. Zcela proti ekonomice založené na levné práci byly jednak kurzové intervence – podle mého názoru zcela zbytečné, prodlužující „láci“, jednak též ty příšerné investiční pobídky, které ničí zárodky rozvíjejících se domácích firem a podbízejí se zahraničí, které tu pozici levného zdroje skladů a montoven ještě ukotvuje.

No a průměrná mzda 40 000 Kč, asi to má být volební tahák, politicky tomu rozumím, ale myslím, že k docílení takové cifry by to chtělo opravdu razantnější hospodářskou politiku – hlavně z hlediska změny struktury.

Kdo by nechtěl vyšší mzdu... Jak je tedy možné, že ČSSD i přesto, že lidem slibuje víc peněz a některým je skutečně dává, se potácí podle průzkumů kolem deseti procent? Je to tím, že jim lidé už prostě nevěří ani pokud jde o tuto stránku jejich programu? Nebo mají lidé pocit, že je pro ČSSD ideální občan pracující v montovně, organizovaný v odborech, který s nadějí očekává, že mu stát něco přidá, ale tuhle představu o své budoucnosti ne každý vnímá jako životní cíl? Samozřejmě, je možné, že i přes bídná procenta nakonec bude Zaorálek nebo Chovanec premiérem…

Tohle téma by si zasloužilo samostatný výzkum, takže jen předložím několik hypotéz, proč sociální demokracie spoustu svých bývalých voličů pekelně naštvala.

První důvod je podle mě ten, že se dobře nevedlo ani před čtyřmi lety. Jenže tehdy se všechno „semklo“ kolem předsedy Sobotky a neudělalo se vyhodnocení toho bídného výsledku. Kdyby se ty volby konaly o týden později, tak je Babiš vyhrál.

Nekonzistence a nevedení strany, úpadek odborné diskuse, slabá přítomnost strategie, a tak by se dalo pokračovat. Ale abychom nebyli přísní jen na ČSSD, sociální demokracie mají téměř všude velký problém – stačí se podívat na Francii či na Nizozemsko, takže tu budou i hlubší příčiny, než jen české, např. personálního charakteru.

Na první pohled vše vypadá správně načasované před volbami právě proto, aby lidé volili ČSSD. Když zkusíme odhlédnout od voleb a představit si, že nám nelžou kvůli volbám, ale vzít pouze záměr: Nabízejí zvýšení mezd, pokud jde o sféru, kde nebudou mít zásadní šanci věci ovlivnit, zasáhnou odbory a ještě nám pomůže EU, protože ČSSD třeba přitlačí i prostřednictvím lídrů jiných zemí na jejich podnikatele, aby naše lidi neždímali. To nezní špatně. Ale je možné, aby tato strategie fungovala? Nebo se lze ptát i jinak, proč to nemůže vyjít?

Teď asi nerozumím otázce – proč by měli lhát? Jedna věc je mít nějaký cíl – konec levné práce bych u levicové strany očekávala. Druhá věc je, jestli mám vhodnou dlouhodobou politiku, která mě k tomu cíli postupně povede. A řekněme si, že to prostě jednoduché není. Jak se dostat z pasti středněpříjmových zemí – to je otázka, která hromadu zemí a jejich představitelů trápí. A problémů je velice mnoho, uvedu alespoň jeden – je konvergence zemí střední a východní Evropy slučitelná se současnou podobou EU a s tím, jak jsou v ní nastavené mocenské vztahy? 

V hnutí ANO teď asi přemýšlejí nad tím, zda jim šéf neskončí ve vazbě. Ale i přesto mají dobré preference. I když průzkumům nemusíme věřit, konstatovat můžeme, že si nestojí špatně. Babišovi přitom stačí, že vydal knihu O čem sním, když náhodou spím. V ní například o zvyšování minimální mzdy vůbec nemluví, ale říká, že „se vždycky musí vyplatit pracovat“. Bývalý vicepremiér Babiš ale hovořil o novém zaměstnaneckém výdajovém paušálu 500 korun a chystá i další kroky, ale konkrétně se z ANO asi příliš nevyjadřují, tedy alespoň ne stylem ČSSD. Jak čtete plány ANO? Bude líp?

Nevím, jestli se dá hovořit o plánech, v té knize, pokud vím, je dost dlouhý časový horizont – což nemusí být nutně špatně, ale témata na čtyři roky jsou trošku něco jiného. Ta politika ANO je obecně dost vágní a může se pod ní skrývat pak v praxi ledacos. Už za poslední čtyři roky vidíme, že do hnutí vstoupili velmi různí lidé, takže ta profilace bude naostro probíhat asi po volbách, pokud se ANO stane hlavní vládnou stranou – což v tuto chvíli nevíme a nutně to tak dopadnout nemusí.

KSČM, STAN i Piráti navrhují mírný růst minimální mzdy. ODS zavedení patnáctiprocentní sazby z hrubé mzdy namísto superhrubé. TOP 09 chce snížit odvody sociálního pojištění. Zaujal vás některý z plánů těchto stran, co se týká mezd?

Víte, mě jednotlivé body už nechávají dost chladnou. Vím, že je potřeba mít na politický program hesla, jistě, kdo taky čte dlouhé programy, že. Ale mě zajímá celková národohospodářská vize.

Jen bych varovala před tou snahou (svého času to prosazoval i Schröder) zvyšovat mzdy tím, že snížím odvody. To je cesta do pekel, protože tím oslabíte buď důchodový účet, nebo celkově příjmy státního rozpočtu. Je to možná i záměr, pravice si tím ráda vytváří prostor, aby řekla – vidíte, my jsme chtěli zvýšit mzdy, ale teď máme deficit, tak to nejsou peníze na ... (doplňte si zdravotnictví, nebo důchody, nebo něco dalšího) a my to musíme zprivatizovat. To je taktika, kterou pravice používá už mnoho let, nejen u nás, to je mezinárodní postup.

Ještě se vraťme k odborářům. Nespokojení jsou nejen učitelé, pět týdnů před volbami odbory oznámí své požadavky na růst platů v ekonomice pro příští rok. Některé odborové svazy budou požadovat přidání až k deseti procentům. Jak v soukromém sektoru mohou odboráři s těmito požadavky uspět? Je jisté, že některým zaměstnavatelům je jedno, co si jejich zaměstnanci myslí, mohou reagovat snížením úvazků, propouštěním, nahrazováním lidské práce automatizací a pak se ještě nakonec vše obrátí proti zaměstnancům. Navíc u některých, hlavně menších zaměstnavatelů může taková situace nastat třeba i proto, aby vůbec na trhu přežili. Jak vše vybalancovat?

No, tak minimální mzda se zvyšovala a docela dynamicky a tedy žádné propouštění jsem nezaznamenala. Naopak, trh práce je rekordně napjatý. Tohle jsou takové ty klasické neoliberální řeči, že když se zdvihne mzda (připomínám, že za pravicových vlád se minimální mzda nezvyšovala sedm let a je stále pod hranicí pracující chudoby), tak všichni skončí nezaměstnaní a roboti druhý den nastoupí na jejich místo. Takhle jednoduché to přeci není.

Makroekonomicky viděno máme východní rozdělení produktu: Hodně jde na hrubý provozní přebytek (síla kapitálu) a méně na náhrady zaměstnancům (práce). U „západních“ zemí je to přesně obráceně.

Ten prostor pro zvyšování mezd se samozřejmě u jednotlivých firem liší, to je jasné. A stejně je tak jasné, že rozšíření automatizace se nevyhneme, bez ohledu na minimální mzdu. A upřímně, je to i potřeba, protože pokud bychom se snad pokusili tomu vyhnout, dopadneme jako Bangladéš. Musíme se postupně posouvat v tom žebříčku mezinárodní dělby práce. Těžký, leč nikoliv nemožný úkol – a pak ten prostor pro navyšování mezd bude.

Obecně vzato, do jaké míry bude podle vás ve volbách hrát roli program politických stran, který se týká ceny a odměňování za práci?

Myslím, že to bude jedno z důležitých témat. ČMKOS se dobrou kampaní i načasováním podařilo, že k tématu „levné práce“ se nějak vyjadřují skoro všichni a víceméně není nikdo, kdo by zpochybňoval, že jsme zdroj levné práce a že odměňování je v rozporu s hospodářským výkonem. Ale rozdíly jsou samozřejmě, jak už jste načrtla, v řešeních, v návrzích toho, jak z této situace ven.

Ale nedělejme si zase iluze, že většina lidí čte a podrobně analyzuje programy stran. Velkou roli hrají emoce, obliba určitých osobností apod. A to, že lidé často volí proti svým vlastním zájmům, to také není žádná česká specialita.

Jenže zatímco nás krmí všichni tím, že budou peníze, máme hospodářský růst, jaký jsme snad ještě neviděli, tak někteří ekonomové upozorňují, že přijde ještě horší ekonomická krize než v roce 2008. Máme si tedy za poslední koruny nakoupit políčko, nebo hrozivé scénáře nebrat tak vážně? 

Tak blíží se desetileté výročí, takže všichni vyhlížejí strašidlo. Je to taková zábava, hlavně u těch, kteří tvrdili, že Velká recese je malá porucha a chřipka, tak teď pro změnu zase hledají výbuch za každým rohem.

Samozřejmě, že ty fundamenty, ty kořeny Velké recese vyřešeny nebyly. Trochu víc se kontroluje ta slupka – ta finanční sféra – ale fenomén dobývání renty, značné nerovnováhy mezi kapitálem a prací, zadlužování atd, tam k nějak významnému pokroku nedošlo, v určitých sférách (třeba politika austerity) se situace ještě zhoršila.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Máslo bude. A klesne, zjistili jsme. Též něco o EET

11:44 Máslo bude. A klesne, zjistili jsme. Též něco o EET

Cena másla by po Vánocích měla klesnout. Za její navyšování mohou podle předsedy Západočeského konzu…