Škodí Andrej Babiš České republice?Anketa
Zhruba před rokem, hned po uvedení Petra Pavla do funkce hlavy státu, jste mu napsal otevřený dopis. Zaregistroval jsem, že po půl roce, když jste se nedočkal odpovědi, jste mu adresoval druhý otevřený dopis. Jak to dopadlo tentokrát, uspěl jste? Co vlastně od prezidenta očekáváte?
V prezidentských volbách jsem záměrně odevzdal neplatný hlas, abych byl započítán jako účastník, kterému však nevyhovuje nabídka kandidátů. Jak to někdy bývá, následně jsem podlehl pokušení zbytkového optimismu – co kdyby přece jen byla nějaká naděje, vždyť někteří lidé se během života podstatně mění. Oslovil jsem tedy prezidenta Pavla v naději, že skutečně bude spojovat rozdělenou společnost a snižovat její napětí, jak před volbami tvrdil. Navrhl jsem sice kuriózní, ale vypovídající měřítko, zda se to prezidentovi daří, a to vývoj počtu vražd v jednotlivých letech. Po nějaké době přišla odpověď – ale jen od úřednice hradní kanceláře, která mi odpovídala na věci, o kterých jsem vůbec nepsal. Proto jsem prezidentovi napsal ještě druhý dopis, ten už ale zůstal bez odpovědi.
Uběhl už víc než rok úřadování Petra Pavla na Hradě. Zaujal něčím? Co se mu povedlo?
Nevím, zda se to vůbec dá nazvat úřadováním. Řekl bych, že pobyt prezidenta Pavla na Hradě se nedá nazvat vůbec nijak.
Při nedávném křtu svého překladu Machiavelliho Vladaře jste začal mluvit o náladě ve společnosti, ale pak jste se zarazil, jak ji charakterizovat, a nakonec jste řekl, že „není dobrá“. Z čeho tak soudíte a proč by lidé v Česku neměli mít dobrou náladu? A jak byste ji tedy označil, kdybyste to měl říci „na plná ústa“?
Jako odpověď použiji jednoduché hodnocení podle vývoje HDP. Období od vzniku samostatné ČR v roce 1993 až do prvních projevů recese v roce 2008 bylo ve znamení setrvalého růstu, průměrná změna HDP činila slušná +3,3 %. V následujících šesti letech 2009 až 2014 se výkon české ekonomiky snížil o 0,2 %. Výkonu z roku 2008 dosáhla česká ekonomika až v roce 2018, v roce 2019 ho o 3 % zlepšila. Jak víme, je pro následující čtyři roky 2020 až 2023 charakteristické, že výkonnost české ekonomiky nedosahuje výsledku z roku 2019. Posledních patnáct let 2009 až 2023 je proto obdobím převážné stagnace v obecném smyslu.
Plyne z toho, že ekonomický, společenský, vzdělanostní, morální a kulturní rámec, ve kterém zde všichni působíme, má na uplatnění schopností obyvatel jednoznačně negativní vliv. Dobrou náladu tedy může u nás mít jen málokdo.
Psali jsme:
Nynější vládnoucí politická garnitura bývá mnohými lidmi v Česku považována jen za loutky v rukách mocenských skupin, které ovládají náš stát. Čím by bylo možné přimět ústavní činitele – prezidenta, senátory, poslance, členy vlády a další – k tomu, aby svá konkrétní rozhodnutí činili v zájmu lidu, a ne té hrstky všemocných?
Krátkodobě je nelze k poctivé práci donutit nijak. Určitým mementem může pro tyto lidi být výsledek evropských voleb začátkem června – jsem přesvědčen, že bude pro ně krajně nepříznivý. Dále jimi otřese výsledek německých zemských voleb v září a hlavy jim zřejmě napraví výsledek amerických prezidentských voleb – na jejich sebezáchranu však už bude pozdě.
Dlouhodobě situaci změní jedině pozitivní společenský zvrat, který zahrne oblasti vzdělávání, kultury a morálky. Je neodpustitelné, že v naší zemi nemáme žádné skutečné centrum, kde by se intenzivně tříbily názory z oblasti společenské teorie a praxe. Podílím se na snahách, aby takové centrum vzniklo, ale vleče se to.
I když jsou premiér a jeho vláda rekordně nepopulární, Petr Fiala věří, že příští rok v období voleb si lidé uvědomí, jak dobrou práci se svým kabinetem za čtyři roky odvedl, a dají mu důvěru znovu. Čím by musel zabodovat ve zbývajícím čase do voleb u vás, abyste dal koalici SPOLU (nebo Pirátům či STAN) svůj hlas?
Ve volbách 2021 jsem panu Fialovi a spol. dal hlas, ovšem bylo to z nouze, obával jsem se, že jinak můj hlas propadne. Jak víme, byly to oprávněné obavy, vždyť propadl obrovský podíl asi jednoho milionu hlasů, na čemž měla značný podíl umělá manipulace právníka Rychetského.
Souročenství, které pošlapalo vlastní volební program i vlastní programové prohlášení vlády, si nemůže dělat naději, že ho budeme volit. Problém samozřejmě je, že ANO naprosto není skutečnou, plnohodnotnou opozicí. Jako optimista předpokládám brzký vznik a zásadní úspěch nového politického subjektu.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Jednou z mála oblastí, za kterou je vláda veřejností většinově chválena, je zahraniční politika. Tam jí nic vytknout nelze?
Česká republika žádnou vlastní zahraniční politiku nemá.
Testem aktuální voličské podpory si strany pětikoalice projdou už za necelé tři měsíce při volbách do Evropského parlamentu, které jste před chvilkou označil za memento. Lidé se mohou rozhodovat, komu dát hlas, i podle postoje stran k migraci. Možná proto vzaly vládní strany zpátečku ohledně souhlasu s už vyjednaným migračním paktem. Jak se stavět vůči imigraci i s ohledem na velice nízkou porodnost v Česku?
Začněme tím, že český veřejný sektor zaměstnává přibližně milion lidí, tedy téměř pětinu pracovníků v Česku. Švýcarsko, které je jen o málo menší, má ve veřejném sektoru necelou polovinu českého počtu zaměstnanců. Tuto rezervu pracovních sil je možné doplnit další, která vznikne zrušením dotací, které často umožňují přežívání neperspektivních firem. Z ekonomického pohledu tedy žádnou intenzivní migraci nepotřebujeme. Samozřejmě je prospěšné, když umožníme výběrovou imigraci, a to zejména lidí s vyšší kvalifikací.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Na už zmíněném křtu překladu Vladaře jste přiznal, že jste přestal sledovat veřejnoprávní média v souvislosti s případem Vrbětice i kvůli informování o covidu a že by bylo třeba pročistit atmosféru temných podezření, přidal jste k tomu i nedávnou tragédii na filozofické fakultě. Co tím máte na mysli, jak byste si pročištění atmosféry představoval?
Televizi jsem přestal sledovat po přenosu tiskové konference tehdejšího předsedy vlády a ministra vnitra – tato excentrická fraška se odehrála 17. dubna 2021. Manipulace tohoto druhu – patří sem také bezcitné a neohrabané utajování kolem loňské masové vraždy na filozofické fakultě – zůstávají v těle společnosti jako otevřené, neléčené vředy.
Vzpomeňme si, jak jsme se vysmívali lžím sovětské propagandy a jak jsme oceňovali otevřené sdělování informací z americké strany včetně třeba tragédií provázejících kosmický výzkum. Otevřenost amerického informování měla za následek citový příklon publika k americkým snahám. V dnešní době tato otevřenost v podstatě zmizela.
Původní profesí jste matematik, tipl bych si, že blízko můžete mít i k teorii pravděpodobnosti. Vzhledem k tomu, že pozorně sledujete politické dění v Česku i ve světě, troufnete si odhadnout, jak dlouho ještě může šílenství liberální demokracie se všemi svými průvodními znaky u nás i v Evropě trvat?
Konkrétní odpověď je nad síly kohokoli, ale je možné uvést tendence a snažit se uhodnout příčiny onoho šílenství. Domnívám se, že se z velké míry jedná o umělé zavlékání strachu do společenského soukolí. Především strachu před nakažlivými nemocemi (včetně nemoci X, která dosud neexistuje), před následky změn podnebí, nejnověji před nijak neprokázanou hrozbou ruského útoku na Evropu. V ovzduší strachu jde s lidmi snadno manipulovat a přivést je k názorům, které by za normálních okolností odmítli. Jak jsem řekl výše, základní obranou je, že společnost přijme a bude pěstovat zásadně odlišný vzdělanostní, morální a kulturní rámec – příznivé podmínky pro něj nastanou podle mého názoru do dvou let.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
