Okres bez nemocnice, kam navezli tisíce pracovníků z ciziny. To se to promořuje. Věci, které z Prahy nepochopíte, líčí zastupitelka poměry u německých hranic

17.03.2021 22:59

ROZHOVOR Proč před pár týdny tolik vyletěla čísla nakažených v okrese Tachov? Kromě toho, že jde o zapomenutou oblast bez nemocnice, zde hraje roli i montovna s pracovníky ze zahraničí. Podrobnosti přidává Marie Pošarová, krajská zastupitelka za SPD.

Okres bez nemocnice, kam navezli tisíce pracovníků z ciziny. To se to promořuje. Věci, které z Prahy nepochopíte, líčí zastupitelka poměry u německých hranic
Foto: archiv MP
Popisek: Marie Pošarová, poslankyně SPD v Plzeňském kraji

Anketa

Bojíte se vakcíny AstraZeneca?

82%
18%
hlasovalo: 13497 lidí

Plzeňský kraj sousedí s tím Karlovarským, který sám premiér Babiš nazval jako „české Bergamo“. Jak zatím situaci s koronavirem zvládá?

O moc lepší není situace ani v sousedním Německu, se kterým náš kraj také sousedí, ale žádné přirovnání jako premiér Babiš k tomu dávat nebudu.

Situace se v Plzeňském kraji moc nemění. Doufám ale, že Plzeňský kraj pod vedením paní hejtmanky Ilony Mauritzové, která má se zdravotnictvím zkušenosti, bude pokračovat ve vyrovnávání disparit zdravotnického zabezpečení včetně nemocnic, zejména v oblasti neodkladné péče v okresech a regionech s důrazem především na příhraniční okresy našeho kraje, kde je situace neutěšená, jak ukazují i současné výkazy ve výskytu koronaviru.

Speciálně bych se chtěl zeptat na okres Tachov, u kterého se dokonce uvažovalo o uzavření na úrovni Chebu, Sokolova a Trutnova. Proč se právě tam situace tak vymkla kontrole? Jak vůbec v okrese Tachov funguje zdravotní péče? Mnohé šokovalo, že v celém okrese není jediná nemocnice…

Pokud dovolíte, tak tyto otázky, které spolu hodně souvisejí, spojím. Je už tradicí vlád, že západní příhraniční oblasti jsou opomíjené. Tady se samosprávy musejí bohužel spoléhat samy na sebe a taky na pomoc kraje. Především je ale potřeba poděkovat všem lékařům, lékařkám a zdravotnickému personálu, kteří ze všech sil a obětavě ve městě i v regionu lékařskou péči zajišťují. Za všechny bych jako příklad obětavosti, pozornosti a vztahu k pacientům uvedla MUDr. Taťánu Šimkovou. Město Tachov, které je pověřenou obcí, neustále na situaci v okrese Tachov, kde je zdravotnictví poddimenzováno, nejenom upozorňuje, ale i v rámci svých možností řeší. To však nestačí, nezbytná je i pomoc z centra.

To, že v okrese není nemocnice, je trestuhodné. Náhlé zdravotní příhody, jako jsou infarkt, mozková mrtvice, vyžadují rychlou akutní péči, a pokud není nemocnice v blízkosti, mohou být důsledky fatální. To, že situaci zachraňují praktičtí lékaři a specialisté, není řešení. Spíše je ještě více zatěžován lékařský a další zdravotnický personál, který je poddimenzovaný, a i z toho důvodu, že po lékařích, kteří stárnou, odvedli svoji práci a odcházejí do důchodu, náhrady nejsou. Řešením nejsou ani nápady vozit nemocné do Německa. To nemocným spíše přitíží, než pomůže, když v cizím prostředí pocitově nemají poblíž svoje blízké a mají i problémy s dorozumíváním. Město rovněž průběžně modernizuje a vybavuje polikliniku, v níž se snaží první zásahy u náhlých případů také suplovat.

Do Tachova a přilehlých obcí se nastěhovaly tisíce ekonomických migrantů, kteří jsou ze zahraničí dováženi především takzvanými pracovními agenturami do montoven, fabrik a skladů, které především firmy z Německa umístily do Tachova a do prostor podél dálnice D5. Tady se postavily objekty převážně na zemědělské půdě a kromě toho, že to znamená nevratné škody snižováním možností rozvíjet zemědělskou výrobu, tak se výrazně nejenom zatěžuje už tak přetížené zdravotnictví, ale i komplikuje se situace v ubytování zahraničních pracovníků. Tyto pracovní agentury skupují byty, bývalé hotely a penziony a ubytovávají v nich zahraniční pracovníky. To rovněž způsobuje zhoršení pohody bydlení obyvatel města a má i výrazný vliv na zhoršení zdravotní situace ve městě a regionu, ale i na zvyšování nájmů, cen bytů a domů. To, že zahraniční pracovníci přicházejí z jiného prostředí, s jinými životními a hygienickými návyky, je taky hlavní důvod šíření koronaviru na Tachovsku.

Nedostatek lékařů v Tachově i v regionu se dá částečně řešit i tím, že se jako motivace pro práci lékaře a zdravotnického personálu v Tachově postaví rodinné domky, ty se dají do nájmu lékařům, kteří by se do Tachova přestěhovali, s tím, že po odsloužení například deseti let by si je mohli odkoupit za smluvně předem stanovenou a pro ně výhodnou cenu. Na to však rozpočet města nestačí a pomoc v tom by měl poskytnout nejenom kraj, ale zejména centrum, například Ministerstvo pro místní rozvoj, jako dotační titul ze státního rozpočtu. Nezbytné je také v Tachově vybudovat nemocnici především s akutní péčí o náhlé příhody, úrazovou chirurgií a porodnicí.

Před volbami jsme se bavili o tom, že Plzeňský kraj je specifický tím, že má jedno velké centrum, ale jinak je venkovský, s malými městy a vesničkami. Jak se to promítá do dostupnosti zdravotní péče?

Dostupnost zdravotní péče v regionu je nízká. Dříve byli téměř v každé obci lékaři, ale teď je tlak soustředěn převážně na pověřené obce, jako jsou Tachov, Stříbro, Domažlice, Klatovy a další. Týká se to i zubních ordinací a celkové zdravotní péče včetně a prevence, to však pro kvalitní a obvyklou zdravotní péči nestačí.

Anketa

Byl Emil Hácha kolaborant?

35%
65%
hlasovalo: 6707 lidí

Ve věci nemocnic v Plzeňském kraji jste se angažovala již před volbami, bojovala jste proti slučování nemocnic. Ukázala podle vás současná pandemie a extrémní tlak na zdravotnictví, že jste tehdy měla pravdu?

Současná situace moje stanovisko nejenom potvrdila, ale ještě více odhalila nutnost dlouhodobé rozvahy materiálního i duchovního rozvoje společnosti i našeho zdravotnictví v Plzeňském kraji. I z toho důvodu je nezbytné situaci v našem kraji s důrazem na oblasti vzdálené od krajského města neprodleně a koncepčně řešit. Péče o zdraví, zejména hrazená z plateb pojištěnců ze státního rozpočtu, by neměla být oblastí podnikání.

Zdraví není zboží, aby se s ním kšeftovalo, ale nejdůležitější sféra života obyvatel, jejich fyzického a duševního růstu, vzdělanosti, a tím výkonnosti ekonomiky, celkového rozvoje společnosti a spokojenosti obyvatel. A celkový systém lékařské akutní, preventivní i následné péče včetně oblasti péče sociální je služba občanům, kteří si po celý život tuto službu platí povinným i dobrovolným pojištěním a daněmi do státního rozpočtu.

Rovněž jste tehdy upozorňovala na řadu podivných finančních toků ve zdravotnictví. S jakými pocity sledujete, co se děje dnes, když kvůli nouzovému stavu probíhají podivné nákupy v desítkách až stovkách milionů na celostátní úrovni?

Nouzový stav dovoluje téměř všechno. Opatření i nákupy by se měly ale týkat pouze potřeb zdravotnictví a nezbytných činností v souladu s důvody vyhlášení nouzového stavu. I to by však mělo být transparentní, nepředražené a veřejné. Jiné oblasti, které s nouzovým stavem přímo nesouvisejí a vynakládají se na ně prostředky ze státního rozpočtu, by měly být v normálním režimu a o to více transparentní a veřejné. Jinak se vytváří prostor pro obcházení předpisů a zákonů a zneužívání nouzového stavu k obohacování jednotlivců, kteří, jak se říká, „jsou u toho“.

Peníze na řešení současného stavu by se našly například zrušením současných sedmi zdravotních pojišťoven a ustavením jenom jedné pojišťovny v gesci státu, která by měla dvě části, všeobecnou a druhou pro armádu, policii, hasiče a další složky obranného a záchranného systému. Tak by se získalo na patnáct až dvacet miliard korun. A peníze ze zdravotnictví unikají kvůli existenci zbytečných centrál, jejich poboček a úředníků. Malá koordinace informačních technologií i v poskytování různých benefitů těchto pojišťoven rovněž něco stojí. Nepřehledná činnost lobbistů, kteří netransparentně pracují pro farmaceutické firmy, prodejce léků a zdravotnických pomůcek a vybavení, také zdravotnictví finančně poškozuje. Rovněž neprůhledností výběrových řízení na zakázky na nákupy do zdravotnictví včetně nízkého využívání centrálních nákupů s množstevními slevami utíkají finance jinam, než je skutečná potřeba zdravotnického systému.

Od října jste za SPD krajskou zastupitelkou. Je něco, co vás v krajském zdravotnictví po nástupu do zastupitelstva proti vaší původní roli angažované občanky překvapilo?

Pozitivně hodnotím vysokou kvalitu a odbornost Fakultní nemocnice v Plzni, rovněž Lékařskou fakultu UK v Plzni a jejich spolupráci i s dalšími nemocnicemi v kraji. Také to, jak studenti lékařské fakulty i dalších vysokoškolských a středoškolských zdravotnických studijních oborů obětavě a dobrovolně pomáhají ve zdravotnických zařízeních v Plzni i v kraji zvládat současnou obtížnou situaci. K nim patří i armáda, hasiči a celý záchranný systém, který obětavě dává všechny svoje síly v dnešní obtížné době zdravotnictví, a tím i našim občanům.

Především patří poděkovat všem lékařským, zdravotnickým a dalším podpůrným pracovníkům, bez nichž by se lékařská péče neobešla. Zároveň pozitivně hodnotím, jak se jednotlivá města a regiony vyrovnávají ze všech svých sil a v rámci dostupných prostředků se situací v městech, obcích, okresech i místech.

To, co mě překvapuje, a ne vždy pozitivně, je už obsaženo v mých dřívějších odpovědích.

Jak zatím pandemii zvládá vedení kraje, které působí jenom několik měsíců?

V současném málo koordinovaném přístupu z centra se vedení kraje seznamuje se situací za provozu a stará se podle svých možností a kompetencí. Jeho velkou chybou ale je, že bezprecedentně vyšachovalo vítěze krajských voleb ANO a po volbách vlastně celou opozici. Rovněž při obsazování výborů zastupitelstva po volbách, ve kterých se předjednávají programy a materiály na jednání zastupitelstva, dostala v historii kraje bezprecedentně směšný počet míst, a je tak téměř opomíjena.

Místa ve výborech, kde je činnost taky odměňována, obsadilo vedení kraje až na malé výjimky koaličními partnery a jejich přáteli se zdůvodněním, že jde o odborníky. Stačí se podívat na web kraje, kde je uvedeno složení výborů.

Jak funguje v Plzeňském kraji očkování? Na rozdíl od sousedního Jihočeského kraje s výrazným hejtmanem Kubou na ten váš není příliš vidět...

Ono nejde o to, kdo a jak je vidět, ale kdo jak pracuje. Blíží se doba voleb do Sněmovny, a tak si pan Kuba a další kritici vlády dělají před veřejností předvolební kampaň za podpory ČT a celého mainstreamu. Očkování v kraji je v průměru očkování v republice a limitováno je nedostatkem vakcín, jejichž dodávky souvisejí se špatnou prací i politizací vakcínového problému nejenom u nás, ale především v EU.

Aktuální a hodně diskutovanou otázkou se stal převoz pacientů do Německa, Saska nebo do Bavorska. Lidé z Chebu říkali, že na ministerstvu v Praze nechápou, že u hranic je taková přeshraniční výměna s Německem normální. Jaký pohled je na tuto přeshraniční spolupráci u vás na Plzeňsku?

Přeshraniční spolupráce ve většině oblastí je prospěšná a rozvíjí se. Existuje řada společných i zrcadlových projektů, které se zejména ve městě Tachov realizovaly, fungují a slouží obyvatelům po obou stranách státní hranice. Co se týká nemocniční péče, nesouhlasím s převozem našich pacientů do sousedního Německa, protože se dá řešit u nás a v našich zařízeních.

Díky minulým vládám se od roku 2008 snižoval počet lůžek v nemocnicích, která jsou však nyní potřeba. Celkem tak v období 2008 až 2015 „zmizelo“ v nemocnicích 14 720 lůžek. Ke snížení tak došlo o 76,7 % stavu v roce 2008. V období let 2012 až 2015 z tohoto počtu bylo zrušeno 10 289 lůžek. A demoblok, jehož strany a hnutí se na likvidaci výrazně podílely, teď všechno svádí na vládu. Měli by jim to voliči dát najevo při volbách. V tom je vidět populismus a nekoncepčnost tehdejších vlád, že nepočítaly s mimořádnými okolnostmi ani se stárnutím populace.

Řešení by se dalo bez větších problémů najít i u nás doma. Existují záložní vojenské nemocnice i s personálem a vybavením a nevyužívají se, i když to neustálý opakovaný nouzový stav legislativně umožňuje. Taky jsou volná lázeňská zařízení v našich lázních, která jsou v současnosti málo obsazovaná, mají lidské kapacity včetně lékařského, zdravotnického i rehabilitačního personálu. Vhodnou a rychlou organizací včetně zapojení armádních lékařů a zdravotníků by se situace, kdyby se chtělo, v této mimořádné době dala řešit bez toho, abychom museli o místa v nemocnicích žebrat v Německu, Rakousku anebo v Polsku. Samostatnou kapitolou je postavení a bez využití následné zbourání vybavené záložní nemocnice v Letňanech, to vše za sto milionů korun. Právě tyto finance se měly raději investovat do trvalé hodnoty, jako je například potřebná nemocnice v Tachově.

Do nového roku 2021 jste si přála, abychom v souvislosti s covidem nepodléhali hysterii. Máte pocit, že nám něco takového hrozí?

Hysterii okolo sebe vidíme a posloucháme stále. Především ČT, ale i mainstream na nás sype neustálé hrůzné historky o koronaviru, jednotliví politici nekoordinovaně vystupují na veřejnosti, v rozhlase, v ČT a dalších kanálech, zviditelňují se pod vidinou blížících se voleb do Parlamentu a vlastně zneužívají situaci pro svoji volební kampaň a dále rozdělují společnost. To se týká především demobloku a Pirátů, kteří se účelově a bez ohledu na svoje programové priority také sdružují do předvolebních koalic.

Tomu bohužel nahrává i předseda ÚS Rychetský, který v době vyhlášení voleb schvaluje změnu ve volebním zákoně, která tomuto sdružování nahrává, a stává se tak s Ústavním soudem, kterému vládne, politicky aktivistickým podporovatelem vytvářených koalicí. Změna zákona by byla možná, nikoliv teď, okatě ukvapeně v současnosti, ale až po podzimních volbách, v klidu a s řádným projednáním s veřejností, všemi parlamentními stranami a odborníky v oblasti práva.

Stále se všechno mění, PES je už mnohokrát klonovaný a žádní mladí z něj ještě nevypadli. Nic se nemění, jenom ukazatele, ale ve výkaznictví koronaviru neubývá, pořád podle těch nepřesných výkazů patříme k nejhorším. Jediný efekt je ten, že se tím likviduje ekonomika, zvyšuje se státní dluh, snižuje imunita a fyzická zdatnost občanů zákazem pohybu a sportu, občané tloustnou, a tím jsou náchylnější k onemocnění covidem. A nejenom tím, děti a mládež nechodí do školy, volným časem lenivějí, chybí jim i sociální kontakt a pravidelný režim. Bohatnou jedině supermarkety, nadnárodní firmy a jejich majitelé, internetové firmy, především Amazon. Nehorázně bohatnou farmaceutické firmy, jejich lobbisté a podporovatelé.

Miliardy ze státního rozpočtu jsou pryč, ale efekt tomu neodpovídá. Jak je vidět ve výkaznictví, situace se i přes přijatá opatření zhoršuje. Především za to nemohou občané, kteří jsou až na výjimky ukáznění, i když to na ně někteří zodpovědní politici svádějí. Za řešení situace jsou však zodpovědní nejenom politici, kteří se k tomu vyjadřují a ve Sněmovně a Senátu projednávají a schvalují opatření, ale zejména Ministerstvo zdravotnictví, další s tím související odborná pracoviště a vláda. Rozdělování společnosti a zvyšování odporu občanů k opatřením úspěšně napomáhá i činnost demobloku společně s Piráty.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český lev a dva ocasy... Přestřelka pokračuje. Konečná posílá Černochové trochu jiné tričko

19:39 Český lev a dva ocasy... Přestřelka pokračuje. Konečná posílá Černochové trochu jiné tričko

Jak je to podle průzkumu se spokojeností lidí v ČR se členstvím v EU? I o tom mluví v rozhovoru euro…