Žádal jste členy mandátového a imunitního výboru, aby vás k odvolacímu soudu nevydali?
Nežádal.
Proč, považoval jste to za zbytečné?
Nevím. Vycházím ze zkušeností, jak rozhodovali v předchozích případech, každého vydali. Nic jsem nevyžadoval.
Pořád tvrdíte, že jste nic špatného neudělal?
To je složitá otázka. Jinak – já jsem skutek, za který jsem byl odsouzen, neudělal.
Ale usvědčily vás přece nahrávky. Nebo nejsou pravé?
To by se musel vyjádřit ten, kdo je dělal. Já říkám, že je to zneužití mého hlasu. Až tak, že mi hrozí vězení.
Dokážete si představit, že byste musel nastoupit výkon trestu?
Nedokážu, věřím, že soud rozhodne v můj prospěch.
Tedy předpokládáte, že odvolací soud se bude vaším případem zabývat. To znamená, že jste připraven na to, že vás sněmovna příští týden vydá k trestnímu stíhání?
Prozatím to vždy udělala. Výbor jí to bude doporučovat, určitě to udělá.
Kdybyste byl odsouzen, moc dlouho byste si poslaneckého mandátu neužil. Nebude vám líto, že v takovém případě strávíte ve vrcholné politice tak krátkou dobu?
Umím si představit příhodnější čas pro výkon poslaneckého mandátu, ale za to nemůžu.
Jak se cítíte mezi zákonodárci? Dávají vám vaši kolegové najevo, že jste neměl do parlamentu chodit, když jste byl odsouzen za korupci?
Já nemám stranické kolegy, jsem nezařazený poslanec, nejsem v tuto chvíli členem žádného poslaneckého klubu. Mám pouze bývalé kolegy. Jestli dávají najevo nějakou nechuť? Jsem tam příliš krátce, bylo jen několik jednacích dnů.
Míříte do nějakého výboru nebo zatím zůstanete mimo, než soud definitivně rozhodne, jestli jste nebo nejste vinen?
Nejsem členem žádného výboru. Nevím pořádně, jak fungují nezařazení poslanci, jsem ve sněmovně krátce. Pochopil jsem, že nezařazený poslanec nemá stranický servis, a já to mám o to horší, že jsem od počátku nezařazený. Nevím, jak se může nezařazený stát členem výboru.
A který výbor by vás nejvíc lákal, kdybyste si mohl svobodně vybrat?
To zatím nevím. Jsou mi některé obory bližší, některé vzdálenější, není to na pořadu dne. Jsem poslancem teprve od 7. listopadu, musím se zorientovat, když bylo jednání, bylo to velmi hektické, rozhodovalo se o složitých věcech.
Ale poslaneckou kancelář už snad máte. Sdílíte ji s nějakým poslancem, nebo máte svoji vlastní?
Kancelář mi byla přidělena. Nesedím s nikým. Mám svoji kancelář.
Říkal jste, že se musíte ve sněmovně ještě zorientovat. Ale do své kanceláře a jednacího sálu už trefíte?
Nejsem tak dezorientovaný, na ta důležitá místa trefím.
Nové poslance uvádějí do nové role obvykle zkušenější straničtí kolegové. Kdo pomáhá vám – bývalí straničtí kolegové z ODS nebo zaměstnanci Poslanecké sněmovny?
Jak z řad zaměstnanců, tak z řad kolegů poslanců. Vždycky mi vyhověli, nemohu si stěžovat, že by nikdo neporadil.
Kdyby odvolací soud potvrdil rozsudek šesti let vězení, složil byste poslanecký mandát, když jste ho teď odmítl složit i po výzvě ODS a dalších parlamentních stran?
V první řadě si to nepřipouštím, jsem nevinný, pevně věřím, že není možné, aby nevinný člověk byl odsouzen. Jsem si jistý svou nevinou, proto věřím, že soud dopadne v můj prospěch. O jiné možnosti nebudu spekulovat.
Nelitujete toho, že jste přijal poslanecký mandát? Dnes o vašem odsouzení ví celý národ, kdybyste nešel do parlamentu, věděl by o tom jen úzký okruh lidí…
Nelituji, protože to byla volba, rozhodovali jiní. Mám spoustu reakcí lidí, kteří mi říkali, že mě volili, abych poslanecký mandát vzal.
Já se ale ptám, jestli pro vás osobně by nebylo lepší, kdybyste ho nepřijal?
Nedokážu posoudit. Spousta lidí by mohla říci, ten nemá čisté svědomí, ani nevzal mandát, tak na tom asi něco bude.
Každý by přece pochopil, kdybyste vysvětlil, že nechcete poškodit ODS, dokud se neočistíte…
Protože mám svědomí čisté, tak jsem mohl mandát přijmout. Kdybych ho čisté neměl, kdybych přijal úplatek nebo o něj žádal, tak bych ho nepřijal. Věřím, že se to i prokáže.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
