Na první pohled je to jednoduchá a v celku logická úvaha. Nicméně, bavíme se zde o velmi složitém, nákladném a potřebném systému penzí. Podobná banální dedukce proto není příliš na místě.

Nečasova vláda v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu zavádí mechanické prodlužování věku odchodu do důchodu, a to i po 65. roce života, aniž bere v úvahu, jaká bude demografická situace populace. Demografické dějiny znají dlouhá období stagnace střední délky života, jako tomu bylo například v Československu v 70. a 80. letech minulého století. Zároveň s tím vláda zrychluje například prodlužování věku odchodu do důchodu u žen z dosavadních 4 na 6 měsíců za rok. K tomu přitom nejsou žádné relevantní důvody a Ústavní soud rozhodně nic takového nevyžadoval. V ČSSD v současné době navrhujeme navázat věk odchodu do důchodu na střední délku života v dobrém zdraví, což je demograficky definovaný pojem.

Osobně si myslím, že do 65 let je třeba věk odchodu do důchodu zvyšovat, jako doposud. Především proto, že střední délka života se prodlužuje. Poté je správné navázat odchod do důchodu na střední délku života v dobrém zdraví. Je nicméně ale třeba vzít v úvahu velmi těžká povolání, jako jsou namátkou třeba ta dělnická v hutnické profesi. Těžko si představit, že například hutní zedníci budou v sedmdesáti letech pracovat v extrémních teplotních, znečištěných, fyzicky náročných a prašných podmínkách hutní pece.

Faktem, který bude někdo jen těžko vyvracet, je, že stáří je individuální věc. Lidé, kteří celý život pracují velmi těžce, mohou jen těžko vydržet do pětašedesáti či sedmašedesáti let. Natož do sedmdesáti. A proto pro ně chce ČSSD zavést tzv. doplňkové penzijní systémy. Ze slov ministra Drábka ve výše zmíněném rozhovoru vyplynulo, že na toto téma se ještě bude vést debata se sociálními partnery i opozicí. Vítám to, protože takto těžce pracujících je v naší zemi mnoho. Pominout je v případě důchodové reformy by byla velká chyba.

Podle nejnovějších demografických prognóz bude v roce 2070 asi 30% důchodců a přibližně 55% ekonomicky aktivních. Tento poměr tedy nebude 1:1, jak nepravdivě říkají čelní představitelé Nečasovy vlády. Podle podkladů, které máme k dispozici, včetně závěrů tzv. Bezděkovy komise, nepřekročí náklady na důchodový systém ve vztahu k HDP hodnotu, kterou v současné době za tímto účelem vydává sousední Polsko. Za 60 let tedy budeme tam, kde je Polsko dnes, a to při úplně jiné produktivitě a jiném trhu práce. Stručně řečeno, uživíme se.

Příkladem pokažené reformy penzí je důchodová reforma na Slovensku. Ta neposkytuje odpovídající zajištění, zatěžuje finanční situaci státu, v podstatě ohrožuje rovnováhu veřejných financi na Slovensku, ale její reorganizace s sebou ponese mimořádně vysoké náklady. Pokud dnes sociální demokracie mluví o tom, že v případě volebního vítězství by některé věci z navrhované důchodové reformy současné pravicové vlády měnila, jistě to půjde. Je třeba si ale také uvědomit, že každá taková změna má své náklady, které mohou být velmi vysoké. Ideologické rozpory jsou pochopitelné - kdyby dnes důchodovou reformu dělala ČSSD, pravice by jistě také hrozila rušením pravidel - nicméně z výše uvedeného je logické, že pro všechny bude levnější, když se vláda s opozicí dohodne. Jsem si jist, že to stále ještě můžeme udělat jinak a lépe.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.