Grebeníček (KSČM): Personální krize

18.03.2014 17:23

Pedagogové a školy, když už je řeč o kvalifikaci, nutně potřebují odpovědnější a kompetentnější vedení resortu, než byly sestavy, které se o údajnou překvapivost personální krize škol přičinily.

Grebeníček (KSČM): Personální krize
Foto: kscm.cz
Popisek: Miroslav Grebeníček, poslanec KSČM

Nově nastupující ministr školství Marcel Chládek zdědil po předchůdcích resort v neutěšeném stavu, zatížený mnohými problémy. Většina z nich, přestože jsou známé už dlouho, se zatím řešila nedostatečně, nekoncepčně, nebo se před skutečným stavem dokonce zavíraly oči. Snaha po nápravě byla často kampaňovitá a neefektivní, jindy deklaratorní, bez skutečných východisek. A tak se veřejnost až nyní poprvé dovídá také o tom, že na 616 školách různého typu je dnes víc než 50 procent nekvalifikovaných pedagogů. Samotný ministr oznámil médiím: „Máme v České republice školy, kde není jeden jediný kvalifikovaný pedagog.“ 

Proč bije ministr na poplach? Nenutí jej k tomu jen respekt k někdejší tradici českého školství, ale především zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Ten totiž v platném znění stanoví, že od 1. ledna 2015 mohou působit ve školách jen pedagogové kvalifikovaní, s výjimkou dlouholetých úspěšných praktiků starších šedesáti let. 

Plně namístě je otázka, zda kritická situace je „jen“ následkem nekompetentnosti předchozích ministrů a nakolik je důsledkem slabosti metodického řízení a nedostatečné inspekční i kontrolní činnosti na školách. Zřetelně tu jde o systémové selhání ministerstva, odpovědných funkcionářů a vedoucích pracovníků.

Jestliže doslova za pět minut dvanáct a až na pokyn nově příchozího ministra úřad a Česká školní inspekce zjišťují, že vzdělání, kterým se získává odborná kvalifikace, nesplňuje 17 000 pedagogů, je to zarážející. Tu personální krizi přece mohly ministerstvo a inspekce snadno zaznamenat a metodická a inspekční činnost mohla stav na školách a jednání ředitelů ovlivnit přinejmenším před pěti lety. Tehdy se zákon kvapem novelizoval a podmínka získání kvalifikace se odsouvala až na rok 2015. Nyní, zdá se, není stav lepší.

Ministr Chládek dosavadní informační slepotu a bezzubost řízení a inspekční činnosti kriticky zhodnotil: „Některé procesy tady byly přesekány a školský systém se téměř zastavil“. K tomu pak dodal, „nebylo možné dohledat data, kolik učitelů má jaké zaměření a na jakých ústavech učí“. Podle ministra je na obzoru další zmírňující novela zákona. Narychlo v dohodě s fakultami vysokých škol se dojednávaná vzdělávání nekvalifikovaných. V té souvislosti je pozoruhodné i to, že úřady práce v současné době evidují na šest tisíc nezaměstnaných pedagogů. Proč ředitelé škol v rozporu s povinností zajistit kvalitu vzdělávání zaměstnávají nekvalifikované i tehdy, když to není nezbytné, a proč je pak nemotivují a nevytvoří jim podmínky k získání kvalifikace? To je další téma, které zatím bylo mimo pozornost odpovědných.

V posledních deseti letech bylo vysloveno nepřeberné množství vládních frází o tom, že vzdělávání je prioritou. Nakonec ale vždy rozpočet vypadal jinak a stranické personální akvizice a ministerští mediální poradci měli v resortu větší vliv a váhu než odborný servis a předpisy. Přijde s novým ministrem do řízení podfinancovávaného resortu, do metodické, kontrolní a inspekční činnosti víc odpovědnosti a kompetentnosti? Mnohé je o penězích, ale bohužel, jak se ukazuje i v tomto případě, se kterým je nové vedení resortu konfrontováno, nejen o nich.

Pedagogové a školy, když už je řeč o kvalifikaci, nutně potřebují odpovědnější a kompetentnější vedení resortu, než byly sestavy, které se o údajnou překvapivost personální krize škol přičinily. Jistě, kritika je hořký lék, nemoci našeho školství ji však vyžadují.

Miroslav Grebeníček

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: KSČM

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dostálová (ANO): Nad dopisy diváků aneb Autentické otázky voličů

12:06 Dostálová (ANO): Nad dopisy diváků aneb Autentické otázky voličů

Odpovědi na otázky voličů, publikované na svém veřejném facebookovém profilu