Hrubá (ŘN): Hledejme taková řešení, která nedopustí snížení kvality vzdělávání žáků ZŠ

27.04.2016 15:42

Doposud pracovali žáci se speciálními vzdělávacími potřebami podle Individuálních vzdělávacích plánů. Je dnes tedy opravdu nutné řešit inkluzi?

Hrubá (ŘN): Hledejme taková řešení, která nedopustí snížení kvality vzdělávání žáků ZŠ
Foto: Řád národa
Popisek: Řád národa

Do vzdělávání žákům se speciálními vzdělávacími potřebami hodlá stát investovat miliardy.

V pořádku, pokud na to jsou finance a pokud adekvátně bude podporovat i ostatní žáky, žáky z rodin, v nichž se rodiče o své děti pečlivě starají, vzdělání svých dětí považují za prioritu, ačkoli často finančně nepatří mezi ekonomicky silné rodiny. Ale pozor, tyto žáky shrnuje uvedená Novela školského zákona pod termín „běžné“ dítě. Těmto žákům zřejmě žádnou zvláštní pozornost není třeba věnovat. V balíčku na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, tedy na asistenty, na disponibilní hodiny, na individuelní práci a na pomůcky a školní potřeby pro děti, kterých se uvedená novela týká však peníze na výuku tzv. „běžných dětí“ budeme hledat marně. A co teprve na péči o talenty. Na rozvoj jejich nadání v nejrůznějších směrech si rodiče musí zaplatit kroužky (které obětavě a levně vedou naši učitelé) a jiné, mnohem dražší zájmové aktivity.

A byl tento krok opravdu nutný?

Již mnoho let na školách pracují žáci se speciálními vzdělávacími potřebami podle Individuálních vzdělávacích plánů. Dokonce již řadu let úspěšně pracují základní školy, které jsou kompletně bezbariérové včetně výtahů pro vozíčkáře.

Paralelně se ZŠ existují školy specializované, praktické. V těchto školách měli příležitost zažít úspěch i žáci, jejichž handicap by jim úspěšnost v základní škole neumožňoval.

Tak jak lze tedy s dobrým úmyslem o pochopení kroku MŠMT odhalit skutečný záměr a cíle novely?

Jak lze pochopit tu naléhavost doby, co si vyžádalo novelizaci školského zákona?

V informacích ministerstva se dočteme, že kromě dětí se zdravotním znevýhodněním nebo postižením, jde o děti azylantů, nebo sociálně znevýhodněných dětí.

A potřeba nové legislativy je na světě.

Dnes je situace taková, že současní absolventi ZŠ bez problémů mají možnost výběru SŠ z důvodu, že poptávka ze strany SŠ převyšuje nabídku.

Nebude dlouho trvat a naplněnost (mnohde i přeplněnost) ve třídách na prvním stupni přejde na stupeň druhý. Na ZŠ budou zůstávat i talentovaní žáci, protože víceletá gymnázia budou mít přebytek zájemců.

A pro tyto žáky bude realizování INKLUZE podle dnešní vize MŠMT vzdělávací brzdou.

To jsme chtěli? Předpokládám, že ne. Pak hledejme taková řešení, která nedopustí snížení kvality vzdělávání žáků ZŠ. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hřib (Piráti): Věděli jste, že je pražské metro jedno z nejhezčích na světě?

16:14 Hřib (Piráti): Věděli jste, že je pražské metro jedno z nejhezčích na světě?

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k pražskému metru.