Jirásková (Svobodní): Rodiče dětí odebraných norským Barnevernem začali bojovat společně

03.12.2015 9:29

Celkem 38 rodin z Norska a dalších států (Polska, Litvy, Slovenska, České republiky, USA, Rumunska, Brazílie, Ruska, Filipín, Indie, Turecka a Iráku), které přišly v Norsku o děti, se mnou spolupracovalo na společném dopise.

Jirásková (Svobodní): Rodiče dětí odebraných norským Barnevernem začali bojovat společně
Foto: red
Popisek: Logo Strany svobodných občanů

Ten v nejbližších dnech obdrží: Evropský parlament, Organizace spojených národů, Papež František a Human Rights Watch, aby je informoval o bezpráví páchaném na rodinách a dětech v Norsku a požádal bruselské instituce o pomoc. Dopis obdrží také všichni poslanci Evropského parlamentu.Norsko je pro postupy své sociální služby kritizováno na mezinárodní scéně dlouhodobě, v nejostřejším diplomatickém sporu s Norskem je kvůli obraně svých občanů aktuálně Česká republika.

Se svou prosbou se rodiče odebraných dětí obracejí na evropské instituce záměrně. Norsko podle nich postupuje protiprávně i proti občanům Evropské unie a rodinám z členských států EU. Nečlenství Norska v EU proto nemůže být omluvou, ale naopak důvodem, proč by měly společné evropské orgány na obranu svých občanů zakročit.

V dopise klademe důraz především na hrubé porušování lidských práv a práv dětí Norskem a jeho sociální službou Barnevern. „Všechny nás spojuje stejná bolestná zkušenost. Děti jsou v Norsku krutě doslova vytrhávány z náručí rodičů. Úředníci a policisté jsou nekompromisní, nezastaví je ani plačící a křičící děti, které prosí, ať je od rodičů neberou. Scénáře jsou si velmi podobné. Zprvu většinou přijde neopodstatněné udání. Šokovaní rodiče, kterým jsou děti z neuvěřitelných důvodů odebrány v rámci předběžného opatření, spolupracují a dělají, co jim úřednicí poručí. Na popud Barnevernu se nebrání, nemedializují a trpělivě očekávají schůzku se svými dětmi, která je v mnoha případech stanovena jen na několik hodin ročně. Za dozoru pracovníků Barnevernu a mnohdy i policistů. Jednají s námi jako s vrahy, přestože nemají žádný důkaz o zanedbání péče,” píše se mimo jiné ve společném dopise téměř čtyřicítky rodičů.

Upozorňujeme v něm také na proces, který kruté a nevratné zásahy do rodin doprovází. "O našich osudech rozhodují tzv. komise. Fungují jako rozjetá mašinérie, kterou nelze zastavit a která je dokonce schopná falšovat dokumenty a posudky, na což existují i důkazy,” uvádějí v dopise jeho signatáři.

Pod dopisem je podepsána například Eva Michaláková, která už čtyři roky marně bojuje o vrácení svých dvou synů a jako jedna z mála matek o svém případě začala mluvit veřejně, dále slovenská rodina, které norské úřady násilně odebraly plně kojenou holčičku výhradně kvůli handicapu její neslyšící maminky, také Američanka Amy Jacobsen Bjornevag, která už nemá svého syna nikdy vidět a rodina z Rumunska, které odebrali pět dětí, včetně tříměsíčního plně kojeného miminka před 14 dny, za údajný "křesťanský radikalismus". Postižené rodiny podpořilo i pět rodičů, kterým se podařilo děti vybojovat zpět. Jak se ale píše v samotném dopise, výjimečné vrácení dětí proběhlo „za dosti zvláštních podmínek. Úřad (norský Barnevern) se nepokusil ani o kompenzaci tohoto hrubého zásahu do rodiny a psychiky dětí. Neomluvil se, ani nepodal vysvětlení, proč se tak stalo.”

Společný dopis určený představitelům světových lidskoprávních institucí, je jednou z mnoha aktivit, kterými postižené rodiny plánují ukázat na bezpráví a kruté zacházení s dětmi v Norsku. ¨

Jordanka Jirásková, místopředsedkyně Středočeských Svobodných, autorka iniciativy a dopisu

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: První desítka kandidátů do nadcházejících eurovoleb

23:08 DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: První desítka kandidátů do nadcházejících eurovoleb

Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT představila první desítku svých kandidátů do eurovole…