Na základě osobní zkušenosti při monitorování právě uskutečněného referenda na Krymu konstatuji, že z formálního hlediska toto referendum podle mého názoru i názoru dalších dvou českých parlamentních pozorovatelů, proběhlo bez problémů. Nehodnotím nyní právní rámec referenda, ani situaci, ve které probíhalo, ale zda se jeho účastníci mohli k otázkám referenda svobodně vyjádřit, zda bylo s jejich hlasy v hlasovacích místnostech nakládáno standardním způsobem atd. Můj názor je , že ANO.
Výsledek referenda nepřekvapil. V oblasti města Sudak, kde jsme hlasování monitorovali, se pro připojení k Rusku vyjádřilo více než 97% hlasujících a množství sečtených hlasů přesáhlo 90%. Jiná situace byla v oblastech osídlených převážně tatarským obyvatelstvem. Tam byla údajně účast do 40 % a volili převážně mladí lidé.
Otázkou je, co se stane s Krymem nyní bezprostředně po referendu. V delším horizontu jsem ale přesvědčen, že se připojí k Rusku tak, jak si to přeje většina jeho obyvatel. Poměrně jednoznačná volba má dle mého názoru jednak historické důvody, neboť Krym Rusku několik století patřil a jeho obyvatelé se stále Rusy cítí. Je zde samozřejmě velká snaha Ruska zajistit si v této části Eurasie co nejsilnější geostrategickou pozici. Málo pochopitelná je také nedávná politika Kyjeva, reprezentovaná například zrušením jazykového zákona. Svoji roli hraje také ekonomická situace současné Ukrajiny ve srovnání s lepší situací v Rusku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Úsvit přímé demokracie
