Co v první řadě očekáváte od evropských, tedy svých státníků?Anketa
TTIP je bilaterální dohodou mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, společně se svou sesterskou dohodou TPP má prý ovlivnit přibližně 50 procent světové ekonomiky, 60 procent světového HDP a 33 procent celosvětového obchodu se zbožím.
USA chtějí EU oddělit od Ruska a dostat ji více pod svůj vliv. Zájmy nadnárodních korporací
Projednávání TTIP bylo zahájeno v červnu 2013, v květnu 2014 stále nejsou k dispozici dostatečné informace o jejím obsahu – a mnohdy je nemají ani úředníci a politici, kteří o něm budou rozhodovat. V Evropě budí odpor především odbourávání netarifních překážek obchodu, zavedení stejných standardů pro zemědělské a průmyslové produkty. Podobně i v Evropě panuje nedůvěra ke geneticky modifikovaným plodinám. Často bývá kritizováno i utajování obsahu návrhů a průběhu jednání.
„Co dohoda přinese? Proč se hovoří o vzniku tisíců nových pracovních míst, když dohody tohoto typu naopak vedly k zániku pracovních míst? Proč se hovoří o odstranění cel, když již nyní jsou cla mezi EU a USA tak nízká, že to nehraje žádnou roli? Proč o tu obchodně-investiční dohodu USA tak hrozně moc stojí a tak enormně tlačí na pilu, když již dnes ani obchodu, ani investicím vzájemně nic nebrání? Jelikož cla nehrají žádnou roli, půjde s velkou pravděpodobností o netarifní překážky – americké standardy jsou v řadě oblastí, i v sociální, podstatně nižší než evropské. Jsou zde velké obavy z toho, že bychom se mohli například u potravin dostat na úroveň USA, což by byl jednoznačný regres. Je tu hrozba arbitráží dle doložky ISDS, která umožňuje nadnárodním firmám žalovat státy, pokud nějakým způsobem ohrozí jejich zisky. Nevíme, jak by tato doložka byla v dohodě přesně formulována. Dohoda TTIP ale nemá sloužit jen zájmům amerických korporací v dalším závodě ke dnu. Dominantně jde o geopolitiku – tedy USA chtějí EU oddělit plně od Ruska a dostat ji intenzivněji než kdy předtím pod svůj vliv,“ varovala ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz ekonomka Ilona Švihlíková.
Evropa by tím podryla vlastní ekonomické základy
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, jaký je jejich názor na smlouvu TTIP, zda by na ni měla EU přistoupit, případně proč, a co by pro nás smlouva znamenala. Někteří politici varují, že bychom se stali kolonií USA. Někteří zase upozorňují na klady volného obchodu.
„Odpovědět tuto otázku je na celou habilitační práci. V zásadě té smlouvě říkám ano, ale musí to být velmi dobře připraveno a musí být vychytány všechny mouchy. To je opravdu velká práce. Doufám, že to ti vyjednavači dokážou. V zásadě tedy říkám ano, ale pouze když bude velice dobře dokladovaná a probraná i ve všech drobných poznámkách. Více k tomu nemůžu říci, poněvadž vlastně nevíme, co všechno v tom je,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
Podle předsedy KSČM a poslance Vojtěcha Filipa je TTIP nemožné přijmout: „Odmítání této dohody není žádná komunistická myšlenka. To je přece myšlenka všech reálně uvažujících politických směrů v Evropě. Existují tady politické subjekty, které budou Američanům přikyvovat jak houpací koně. Ale reálně uvažující politické subjekty na pravici i levici přece ví, že to, jak je předložena ta smlouva TTIP, je pro Evropu nevýhodné a nepřijatelné. Protože Evropa by tím podryla vlastní ekonomické základy. Euroatlantický prostor neexistuje. To je umělý nápad Spojených států amerických, aby udržely hodnotu dolaru. Ekonomický zájem Evropy je přece rozdílný proti ekonomickému zájmu USA.
_profil_top.jpg)
Spojené státy americké nám vnutily válku proti arabskému a islámskému světu naší účastí v Iráku, Afghánistánu, sankcemi proti Íránu či Pákistánu. Toto není ekonomický zájem Evropy. Pro Evropu je mnohem jednodušší udržovat zájmy kontinentu, tedy EU, ale i neunijních států v rámci Rady Evropy, kam patří i Bělorusko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Ukrajina i Rusko. Když nebudeme mít energetické zdroje z arabských a muslimských států, tak kde je vezmeme? Budeme vytvářet alternativní zdroje, nebo je budeme muset dovážet ze Střední Asie či Ruska. Evropa je energeticky nesoběstačná. Spojené státy nám nedají tu energii. Ty ji potřebují samy. A žádný břidlicový plyn nás nezachrání,“ dodal Filip.
TTIP je jako Lochnesská příšera
„Podmínky této smlouvy musí být důkladně analyzovány – na jedné straně je to velká příležitost pro české firmy proniknout na severoamerický trh, na straně druhé to může přinést riziko vstupu některých přímo nebo nepřímo dotovaných produktů ze Spojených států na náš trh. Osobně mám obavu o oblast potravin a zemědělských produktů a sám chci zjistit, jak to bude s produkty, které jsou vyráběny z genetických modifikovaných plodin nebo zvířat,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.
„TTIP je jako Lochnesská příšera. Nikdo ji neviděl a všichni o ni mluví. Počkejme si na to, až se vynoří a pak buďme překvapeni tím, co to je. EU potřebuje smlouvu se Spojenými státy, které pro nás jsou klíčovým partnerem. A počkám si na konečné znění,“ uvedl europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Tomáš Zdechovský
Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa říká, že obecně smlouva TTIP by měla odbourat překážky bránící rozvoji obchodu mezi EU a USA. „Zejména se jedná o podmínky kladené ze strany Američanů. Pro mě osobně je zklamáním netransparentnost vyjednávání. Tím vzniká podezření, aby vyjednávané podmínky pro Unii a tím i pro Českou republiku odpovídaly našim zájmům a nenahrávaly americké straně. Proto svou podporu této smlouvě podmiňuji jejím prozkoumáním a analýzou dopadů na české producenty a exportéry,“ vysvětluje Seďa.
Ing. Antonín Seďa
„Česká republika by měla aktivně zasahovat do vyjednávání smlouvy a prosazovat své zájmy. Jsem pro sjednání smlouvy, protože její význam je pro Českou republiku a EU nesporný a pozitivní. Nikdy však nepřipustím, aby se snížily naše standardy a budu chtít aktivní a transparentní jednání, která ošetří některá dílčí rizika. Odmítám přístup některých kolegů, kteří populisticky straší a smlouvu kritizují. Vždyť její obsah závisí i na našem umu a přístupu,“ říká europoslanec ANO Pavel Telička.
Dalším kamínkem do mozaiky pro nastolení Nového světového řádu
„Záleží na konkrétním znění té smlouvy a tom, co by Evropě přinesla a co by jí vzala, například v rámci daňových úniků,“ reagoval místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda STAN Petr Gazdík.
„Tlak USA na přijetí této smlouvy jenom ukazuje, že se Spojené státy snaží z EU udělat svou kolonii, když o ostatní svou militantní politikou postupně přichází. Chtějí nás vysát a ovládat jako upíři. Hlupáci z vedení EU to snad ani nechtějí vidět. To je důvod snahy USA zpřetrhat hospodářské vztahy Evropské unie s Ruskem. EU by k takové smlouvě neměla přistupovat. Jde jen o prodloužení života dolaru jako světové rezervní měny a pro nás to bude nevýhodné. Podobně jako sankce proti Rusku,“ vysvětluje senátor Jaroslav Doubrava.
Podle poslance ČSSD Richarda Dolejše se nad smlouvou vznáší řada otazníků a o nich by se mělo veřejně diskutovat. „Pokud se tyto nejasnosti vydiskutují a smlouva nebude znamenat to, že lidé opět přijdou o své občanské svobody a soukromí, tak s ní nemám problém. Jen bych byl nerad, aby se stala dalším kamínkem do mozaiky pro nastolení Nového světového řádu a posílení úzké skupiny globálních finančních a ekonomických myslitelů, kteří mají ambici řídit tento svět,“ varuje poslanec.
Psali jsme:
Princip volného obchodu je v pořádku
„Jsem podporovatel a velký fanoušek této vize, jak více propojit a prohloubit transatlantické partnerství. TTIP, takzvaná zóna volného obchodu mezi USA a EU by představovala potenciálně největší dohodu o volném obchodu v historii pokrývající více než 60 procent celosvětového HDP,“ míní místopředseda TOP 09 a poslanec Marek Ženíšek.
„Princip volného obchodu je v pořádku, bariéry mezi oběma břehy Atlantiku nepotřebujeme. Ale rozhodne konkrétní vyjednaná podoba. Asymetrie v neprospěch Evropy a riziko podjatých arbitráží by bylo špatné,“ míní místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
„O smlouvě se jedná utajeně a nám – europoslancům – i vládám předloží Evropská komise až finální vyjednaný text. To lze chápat, Evropská komise nemusí informovat o dílčích návrzích smlouvy. Pak se ale může stát, že Evropský parlament nebo některá vláda členské země smlouvu nakonec odmítne. Věřím, že Evropská komise poskytne brzy nějaké předběžné znění výborům Evropského parlamentu a budeme vědět, co se tam píše a jestli není smlouva jednostranně výhodná pro USA – třeba v možnosti amerických firem žádat náhrady za zmařené investice v arbitrážích. Mám podezření, že chystaná smlouva nebude o volném obchodu, ale o nových regulacích,“ říká europoslanec Svobodných Petr Mach.
„Ano, EU by k ní měla přistoupit. Tato smlouva povede k hospodářskému růstu v Evropě i nárůstu pracovních příležitostí. Současně bude posílena transatlantická vazba,“ míní místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
Přínos investic je zjevný. Ale dopady musejí být zpracovány konkrétně
Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf TTIP nepodporuje. V Evropském parlamentu se proti ní angažoval společně s europoslancem Martinem Schulzem: „TTIP ohrožuje ekonomickou bezpečnost Evropské unie. Jednotlivé členské státy EU by podléhaly arbitrážním soudům, které by byly postaveny nad ně a americké korporace mají silnější pozici. Je to cesta k podřízení EU Spojeným státům. Je tam i otázka ochrany dat a potravinových standardů.“
_profil_top.jpg)
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
„Znám předběžné obecné studie týkající se dopadu TTIP na celou EU, ty vyznívají v principu pozitivně. Pokud jde o ČR, předpokládám, že věcně odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje na analýzách a dopadových studiích, a to nejen na českou ekonomiku a firmy, ale i trh a spotřebitele. A bude je konzultovat. Bez faktů a analýz můžeme diskutovat jen na úrovni `zrušení farmářských trhů`. To samozřejmě platí jak o dopadech pozitivních, tak negativních. Obecně řečeno, otevření trhů přináší větší prostor a konkurenci, tedy pro firmy podle sektorů širší možnosti a vyšší nároky, pro spotřebitele větší výběr a nižší ceny, pro ekonomiku pozitivní impuls. Přínos investic je zjevný. Ale dopady musejí být zpracovány konkrétně,“ myslí europoslanec ANO Petr Ježek.
„Jak budu hlasovat, bude záviset na konečné podobě TTIP a analýzách jejího dopadu na ČR a EU. Obecně jsem zastáncem liberalizace obchodu. A prohlubování vztahů EU a USA, zvláště v době silně asertivní ruské politiky a existence hrozeb v současném světě. Chápu určité autentické obavy, ale nikoli populistickou kampaň apriorních odpůrců TTIP chtějících nás zřejmě vrátit na stromy. Mám-li parafrázovat Churchillův výrok: Kapitalismus a volný obchod nejsou ideální, ale nic lepšího jsme neobjevili,“ dodal Ježek.
Psali jsme:
Oživení hospodářského růstu na obou stranách Atlantického oceánu
Projednávaná dohoda mezi EU a USA může podle europoslance ČSSD Miroslava Poche výrazným způsobem přispět k oživení hospodářského růstu na obou stranách Atlantického oceánu: „Předpokládané zvýšení vývozu do USA o necelých třicet procent bude mít jistě pozitivní dopad na evropskou ekonomiku. V případě českého hospodářství by po přijetí dohody mohl růst být až o dvě procenta rychlejší, což by s sebou přineslo dvacet tisíc nových pracovních míst. Z tohoto pohledu ji lze vnímat jako velkou příležitost.
Nesmíme si však nalhávat, že dohoda s sebou přináší pouze samá pozitiva. Nedostatečně ošetřena je zejména ochrana sociálních standardů v EU. Podobně ekologické normy jsou v EU mnohem přísnější než ve Spojených státech. Pokud nebudou zajištěny rovné podmínky pro obě strany a nebudou garantovány základní principy evropského sociálního modelu, tak by dohodu z mého pohledu EU přijímat neměla. Nyní se však velmi intenzivně o těchto otázkách jedná. Takže bude záležet na tom, jaký bude výsledek těchto diskuzí. V některých oblastech, jako jsou služby ve zdravotnictví, už došlo k posunu, který je podle mého názoru přijatelný. V dalších oblastech ještě jednání probíhají a pokud povedou k ochraně evropských sociálních a ekologických standardů, tak si dovedu představit podporu pro tuto dohodu,“ dodal Poche.
„Jsem velkým příznivcem této smlouvy. Určitě to vrátí význam USA a Evropě. Našim firmám to umožní lepší byznys na severoamerickém kontinentě. Tato smlouva už měla být dávno,“ míní místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
„Mezinárodní smlouvy mají smysl, pokud jsou za účelem pokroku a zlepšení vztahů. Pokud by to měla být náhražka za trhy, které má Evropa ztratit na východě kvůli eskalaci konfliktu, pak se mi to nelíbí. Je třeba u problémů identifikovat příčiny, ne hasit následky neuváženého chování,“ říká poslanec Úsvitu Petr Adam.
Američané umí daleko tvrději upřednostňovat, prosazovat a bránit své zájmy
„Je-li naše spojenectví s USA tak ´pevné a nerozborné´, jistě by bylo vhodné více se přiblížit nejen ve vojenství. Místo nějaké základny bych uvítal opravdu bezvízové cestování z obou stran Atlantiku. Ani cla a dodanění zásilek včetně poštovného z amerických e-shopů se mi jako zákazníkovi nelíbí. Ale detaily smlouvy neznám. Nejsem ekonom, podnikatel ani obchodník. Natož diplomat. Nu a pak jde ze mě nedůvěra v zahraniční politiku jak EU, tak USA. Byť u každého ze jmenovaných jinak. Američané umí daleko tvrději upřednostňovat, prosazovat a bránit své zájmy. I za cenu špiclování. Nerad bych se dočkal, byť jenom ´z vlastní neschopnosti´, znevýhodnění až dalšího poškození zájmů našich lidí. Jistotu v tom nemám a ani ji necítím. Je mi líto,“ říká poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Pokud dojde k oboustranně výhodnému uvolnění obchodu, přinese to práci, podnikatelské příležitosti, větší právní jistotu. Nepochybně budou i oblasti, kde jak Evropa, tak i USA budou muset ustoupit. My europoslanci máme výhradní úkol posoudit výsledek dosaženého kompromisu. O této dohodě mnozí mluví, již ji odmítají, aniž by znali výsledek, většinou ti, kdo ještě slyší v uších slova o imperialistickém nepříteli. Naštěstí doba se změnila a pro naši ekonomiku právě taková dohoda může přinést tolik potřebné impulsy,“ domnívá se europoslanec za TOP 09 Stanislav Polčák.
„Je těžké se vyjádřit k návrhu dohody, jejíž obsah není znám. Obecně jsem pro liberalizaci obchodu mezi EU a USA, budou-li dodrženy limity, které vyslovil J.-C. Juncker,“ uvedl europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.
„Tak mě spíše napadají odpovědi, proč by k této smlouvě EU neměla přistoupit a proč to bude nevýhodné pro nás. Evropský trh je již dost zaplaven asijským zbožím, a náš i evropským. Otevřením hospodářských hranic a zrušením obchodních bariér jsme si již způsobili to, že mrkev máme z Holandska, vepřové z Belgie, jogurty kolikrát z Německa. Záměrně neuvádím složitější technologické výrobky, ale tyto jednoduché produkty, které jsme mohli produkovat stále zcela sami. Zóna volného obchodu s USA jen způsobí to, že u nás přibudou další dovozové produkty. U těch našich domácích je v jejich ceně vyšší podíl doma zdaněné domácí práce a zanedbatelný podíl za dopravu, kdežto zpoza Atlantiku nás nadnárodní koncerny zasypou zbožím s podobnou cenou, kde podíl práce (ze které nebudeme mít žádné daňové odvody) bude menší nebo malý, zato podíl za dopravu bude mnohem vyšší. A radovat se tak budou hlavně rejdaři vlastnící transatlantické lodě, olejáři, dodávající do nich palivo a americké, na obě nohy chromé hospodářství a firmy, které získají další odbytiště a řešení svých problémů a dluhů. Náš proevropský premiér nám pak bude ve Sněmovně sdělovat, jak vláda řeší nezaměstnanost, zatímco ta už bude dále o kus vyšší. A postavy Evropanů budou siluetou ještě více připomínat kulaté hamburgery, neboť americké geneticky modifikované a lecčím aditivované levnější potraviny budou mít cestu do Evropy zcela otevřenou,“ uvedl poslanec Úsvitu Karel Fiedler.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
