Českou politickou scénu rozšíří vbrzku další politická strana. O jejím založení diskutovaly o víkendu asi dvě desítky Romů a tento týden přípravný výbor požádá Ministerstvo vnitra o registraci Romské demokratické strany. Poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka k tomu na svém blogu napsal, že zřejmě začíná éra menšin v politice. Po politické straně křesťanské, či přírodo-ochranářské přichází menšinová strana romská a následovat může třeba strana vietnamsko/stánkařská nebo si svou stranu mohou založit homosexuální spoluobčané.
„Potom můžou následovat vegetariáni, kteří budou chtít v Parlamentu prosadit svoje zájmy. Napadá mne, že i kuřáci by teď, v době, kdy jsou vyháněni z restaurací, mohli založit stranu a snažit se bránit své zájmy přímo z poslaneckých lavic. Nakonec se tato šílenost zvrhne tak, že si svou stranu založí squatteři, sprejeři, sdružení sběračů barevných kovů. Pozadu nezůstanou ani pedofilové, vařiči pervitinu, oběti únosů UFO. Všichni budou chtít své zájmy prosazovat v Parlamentu. Mají na to přece právo, ne?“ uvádí poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka.
Celý článek poslance Chaloupky ZDE
Součástí společnosti se menšina může stát i bez vlastní strany
Klade ale otázku, zda zájmové sdružení či jiná organizace, které si založí politickou stranu, nebudou v konfliktu zájmů při mnohých hlasováních a rozhodováních, pokud by se dostaly do sněmovny či zastupitelstva. „Říkají, že chtějí ukázat, že jsou součástí společnosti. Já si myslím, že na to člověk nepotřebuje politickou stranu. Stačí se začít chovat slušně jako společnost a dokázat tím, že jsou její součástí. Ale už to z nich leze, už se projevili, že chtějí dosáhnout toho, aby polostátní společnosti zaměstnávaly Romy. Co to je?“ podivuje se pro ParlamentníListy.cz Otto Chaloupka.
Psali jsme:
Z toho podle něj čiší, že Romové od založení nové strany očekávají větší páku na získání dalších výhod. Vysvětluje, že ten text nenapsal v nějakém návalu vzteku. „Snažím se v tom něco dělat i otevřeně o těchto věcech mluvit už dlouho, každý ví, jak to u nás vypadá a jak se dbá na politickou korektnost. Na toto téma jsem mluvil ve Štrasburku na Radě Evropy a způsobilo to poprask ještě před tím, než jsem otevřel ústa. To proto, že všichni vědí, že když mluvím, tak říkám pravdu a pravda je v Česku zakázaná,“ poznamenává poslanec Věcí veřejných.
Romové to mají složitější, ale udělali si to sami
„Ochránci lidských práv a různé romské iniciativy křičí, že to Romové mají o moc složitější než příslušník většinové společnosti. Souhlasím s tím, ale kdo jim to složitější udělal? Já ne. To si udělali sami, to zaprvé. Zadruhé ve většinové společnosti člověk jakékoli rasy, jakékoli národnosti, jakékoli menšiny, když vyjde z chudé rodiny, tak to měl také těžší než děcko z rodiny, kde jsou oba rodiče vysokoškolsky vzdělaní. Ale žádná iniciativa neřve: 'Podívejte se na Honzu Horáka, jak to měl strašně těžké, musíme mu pomáhat',“ upozorňuje Otto Chaloupka.
Romy srovnává s vietnamskou komunitou, z níž naopak velké množství dětí studuje. „Nejsou tady po staletí, studují, pracují, zatímco do jiné skupiny, která v sobě nemá pracovitost jako oni, tak budeme sypat prachy? Mám vlastní rodinu, vlastní život, který musím financovat, vlastní zájmy, touhy, lásky, potřeby a třeba mám touhu peníze rozhazovat za něco, co nepotřebuju, ale líbí se mi to. Ale proč bych je měl dávat na ty, kterým se nechce makat a kteří mají živnost z toho, že plodí mláďata? Tak to ne,“ rezolutně prohlašuje poslanec Věcí veřejných.
Každý má mít jen tolik dětí, kolik jich může uživit
Uvědomuje si ovšem, že řešení není jednoduché, ale je třeba na něm pracovat. Z možných opatření se mu zamlouvá dávat přídavky pouze na dvě děti. „Kdo nemá peníze, tak nemůže mít víc dětí. Žil jsem v Americe a museli jsme si s manželkou rozmyslet, jestli můžeme mít dvě děti, nebo ne. Nešel jsem na nějakého rodilého Američana a neřval jsem na něj: 'Já jsem tu menšina, zaplať mi moje děcka!' Místo toho jsme makali, abychom mohli mít dvě děti,“ vzpomíná Otto Chaloupka s tím, že nevidí důvod, proč by ostatní měli živit děti menšiny jen proto, že u ní je zvykem mít hodně dětí.
Ve svém snažení cítí podporu, a to od 90 procent národa. „Ne že si to myslíme, ale všichni to víme, že tady jsou určité skupiny či menšiny zvýhodňované na úkor většinové společnosti. Ale máme strach sami před sebou, před Radou Evropy, před EU i před různými skupinami ochránců lidských práv, což jsou příživníci na společnosti, jenom pobuřují, ale nic pro to, aby ochránili lidská práva, nedělají. Proto když se má něco říci na veřejnosti, tak si každý z politiků raději počká, až to řekne Oťas,“ říká Otto Chaloupka s tím, že pár odvážných se najde mezi senátory.
Poslanec čelí trestnímu oznámení za hanobení rasy
On sám už si za svou otevřenost vysloužil trestní oznámení za hanobení rasy. „Bylo na mě podáno úplně neoprávněně za výrok pro ParlamentníListy.cz, za kterým si samozřejmě stojím. V minulém roce jsem řekl po jednom z útoku cikánů na bílého člověka, že když mě přepadne cikán s dýkou, že mám právo mu ustřelit hlavu. A na tom si trvám, protože jsem řekl, že to může být nejen cikán, ale i Indián, běloch, rudoch, Mongol nebo Marťan. Prostě když kohokoli kdokoli přepadne, tak ten přepadený má právo se jakýmkoli způsobem bránit,“ tvrdí poslanec Věcí veřejných.
Politik, který žil léta ve Spojených státech, se proto podivuje, že v této zemi čelí trestnímu oznámení za hanobení rasy jen proto, že slovně hájil právo každého bránit se ozbrojenému útoku. Myslí si, že je třeba o problému mluvit otevřeně, protože s přehnanou politickou korektností jsme se jen dobrali dnešních konců. Možnými negativními reakcemi na svá vyjádření se zabývat nemíní. „Od inteligentních lidí nepřijdou, a ty ostatní mě nezajímají,“ dodává pro ParlamentníListy.cz poslanec Otto Chaloupka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
