Podle ředitele brněnské praktické školy Gordona Breie ale nejde o žádnou diskriminaci. Pokud totiž rodič dítěte nevysloví souhlas s jeho umístěním do praktické školy, pak tam nemůže být přesunuto. To ale odmítl romský aktivista Ivan Veselý. „Ano, máte žádost od rodiče, který absolvoval zvláštní školu, aby dítě absolvovalo zvláštní školu,“ popisoval modelovou situaci.
Podle něj je toto ale jen mrhání potenciálem romských dětí a také penězi. Po odchodu z praktické školy jsou takové děti špatně uchopitelné na pracovním trhu. „My tady dalších dvacet let budeme platit praktické školy…“ vrtěl hlavou Veselý. Místo toho by prý bylo lepší romské děti vychovávat, aby se z nich stali plnohodnotní občané.
„Vaše úspěšnost je minimální,“ obořil se na ředitele praktické školy. „Chápu, že je veřejnost naštvaná: Kolik peněz se do těch cikánů cpe!“ rozzlobil se. A začal se opakovaně dožadovat výsledků. Na to Brei reagoval, že to je skoro už jako za komunismu. „Komunistické s*ačky to nastartovaly v této zemi,“ okomentoval to jen Veselý, který je mimo jiné i bývalým manželem advokátky Kláry Samkové.
„Pojďme ty děti vzdělávat,“ zapojil se do hádky i Vladimír Foist, ředitel základní školy, která začleňuje děti s poruchami učení a Romy. Podle něj je důležité investovat i do vzdělání rodičů. „Potřebujeme mediátory, kteří půjdou do terénu,“ vysvětloval.
A uvedl příklad. U nich na škole mají romskou asistentku, která je jakýmsi klíčem k rodinám, jež nespolupracují. Vysvětluje jim, proč mají děti chodit do školy, a informuje je o zájmových kroužcích.
„Většinou za tím není to, že by nechtěly děti posílat do školy. Ale že romské matky jsou úzkostlivé,“ vysvětloval Foist. Podle něj se často stane, že dítě zakašle a tato „úzkostlivá“ romská matka ho hned nechá doma. Následně pak zapomene dítě omluvit a hned je ve škole problém.
Nato se moderátorka Michaela Jílková zeptala aktivisty Veselého, jak si vysvětluje rozdíly mezi studiem romských a vietnamských dětí. Je to snad tímto? „Oni jsou v jiné životní situaci,“ odmítl srovnání Veselý. Podle něj je to dáno přímo Českou republikou. Ve Velké Británii či Kanadě prý problémy s romskými dětmi nejsou, v čemž mu dal za pravdu i Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování.
„Proč bychom předpokládali, že děti z praktických škol mají konfliktní chování?“ ptal se Šimáček. Podle něj je to tak nyní se všemi dětmi – mají mnoho podnětů, sledují televizi, hrají počítačové hry… Pokud děti pocházejí z jiného prostředí, například jsou sociálně vyloučené, pak ale logicky řeší jiné problémy než jejich vrstevníci.
Nápad na rušení praktických škol je však podle ředitele jedné z nich, Breie, stále špatný nápad. „Tyto děti se samozřejmě chovají jinak a nestandardně. Jsou agresivní, šikanují spolužáky,“ popřel Šimůnkova slova.
„Tomu zamezíte jen tak, že bude ve třídách míň dětí a bude se jim věnovat asistent pedagoga,“ vysvětloval. Podle Šimůnka je ale každé takové „jiné“ chování způsobeno jen tím, že dítě je nejisté ze své školy.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
