Petr Havlík, jenž byl jedním ze zakladatelů ODS, ve svém blogu na serveru Aktuálně.cz upozorňuje na to, že v záplavě jiných zpráv téměř zapadla informace o tom, že naše armáda utrácela v uplynulých letech nekoncepčním způsobem.
"Nakupovala draze, přes drahé prostředníky a často obcházela výběrová řízení. Podobně hodnotí některé české armádní zakázky i Evropská unie," píše autor.
Čtěte také:
Poukazuje na to, že pak nemohlo jistě už ani zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu překvapit. Konkrétní osobní odpovědnost také vyvozena nebyla. Proč?
"Ale jděte, vždyť jsme v Česku. Zdá se, že koncepcí armády byly hlavně provize ze zakázek," pokračuje ve svých úvahách Havlík.
Čtěte také:
Správně ale usuzuje, že nejde zdaleka pouze o armádu. Poukazuje na to, že nelze najít žádnou zřetelnou, čitelnou, srozumitelnou, smysluplnou, užitečnou a propracovanou koncepci v jiných resortech. Podle něj často jde spíše o neprovázané soubory nahodilostí.
Pokus - omyl. A neprofesionalita
"Nezřídka sledujeme modely pokus - omyl. Jde spíše o mix skrytých obchodních zájmů a neprofesionality. Zdaleka nehovořím jenom o současné vládě. Bohužel se tyto výtky a obavy vztahují k celému uplynulému dvacetiletí. Česká republika tak stále hledá svou vlastní identitu a dlouhodobé vize a strategie pro jednotlivé oblasti správy země," píše Havlík.
A jmenuje konkrétní případy. Co bylo koncepčního na šedesáti bankovních licencích? Co bylo koncepčního u mnoha privatizačních projektů? Co bylo koncepčního u řady legislativních norem, které neusnadňují, ale naopak nezřídka komplikují výklad a aplikaci práva? Co bylo koncepčního v agendě většiny příběhů v Konsolidační agentuře?
"Místo koncepcí sledujeme účelové antikoncepce," komentuje dále současný stav Havlík, který je nyní podnikatelem a aktivním glosátorem politického dění. V neposlední řadě však taktéž předsedou politické strany OBČANÉ.CZ.
Podle Kalouska žijeme v bohaté zemi? Svítí přitom všechny kontrolky...
Pozastavuje se také nad tím, že ministr financí Miroslav Kalousek v tomto týdnu uvedl, že žijeme ve šťastné a bohaté zemi. Podotýká, že štěstí je relativní a individuální veličina. O bohaté zemi by se tak měla vést zásadní polemika.
"Samozřejmě záleží na tom, s kým a jak bychom se porovnávali. Hodnocení ponechám na laskavém čtenáři. Chápu, že pánové Roman, Háva, Gross či Řebíček to mohou cítit stejně jako správce státní kasy. Já si na rozdíl od pana ministra financí myslím, že nám už svítí všechny červené kontrolky. Už nestačí pouze konstatovat neutěšenou realitu. Je nejvyšší čas si nejen pravdivě popsat skutečný stav, ale přistoupit k radikální změně. Správu země by měli převzít profesionálně zdatní krizoví manažeři, kteří by dokázali nejen spravovat současnost, ale také nabízet obhajitelnou a reálnou projekci budoucnosti," konstatuje Havlík.
Čtěte také:
A doplňuje, že to vše pak musí podléhat permanentní kontrole veřejnosti, s posílením prvků přímé demokracie. Podle něj toho ti dnešní unavení a rozhádáni údržbáři moci nejsou nejen schopni, ale ani ochotni. A je úplně jedno, na které straně v parlamentu momentálně sedí.
Představa šťastné země se zásadně liší
Ideologické přestřelky jsou jenom marketingovým trikem v době nákladných a ohlušujících volebních kampaní. Výsledkem je nesrozumitelná země promarněných příležitostí. Právo a pořádek nahrazuje chaos a osobní a skupinové zájmy „vyvolených".
Havlík uzavírá svoji úvahu tím, že šťastnou a bohatou zemi si opravdu, ale opravdu představuje jinak.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ahe, olb
