Gripeny se nedávno účastnily ochrany vzdušného prostoru Estonska, Litevska a Lotyšska. Při dnešním slavnostním nástupu u příležitosti ukončení této mise, která byla první zahraniční misí českého taktického letectva po druhé světové válce, se k letounům vyjádřil náměstek ministra obrany František Padělek.
"Českou vojenskou leteckou misi v Pobaltí lze chápat jako regulérní test technologické vyspělosti našeho taktického letectva mimo domácí půdu. A s oprávněnou hrdostí lze říci, že to byl test úspěšný. České letouny dokonale splnily své úkoly, což je další významný argument k rozhodnutí, aby Česká republika disponovala nadzvukovým letectvem i po ukončení pronájmu letounů gripen v roce 2015," řekl Padělek v Čáslavi.
Ochranu vzdušného prostoru nad Pobaltím zajišťuje aliance od dubna 2004. Pobaltským zemím chybí vlastní nadzvukové letectvo, země jsou přitom vnímány jako výspa aliance na hranicích s Ruskem.
Česká republika tento úkol plnila od května do září letošního roku jako čtrnáctá země NATO. V Litvě operovaly čtyři stíhačky gripen a 75 příslušníků kontingentu, který byl složen převážně ze zaměstnanců čáslavské základny taktického letectva.
Piloti během mise nalétali 404 hodin. K ostrým startům vzlétli osmkrát. Jednou doprovázeli civilní ultralehký letoun s německou imatrikulací, dalších sedm vzletů bylo k ruským letounům.
Čtrnácti švédským stíhačkám JAS-39 Gripen, které si Praha pronajala za dvacet miliard korun, končí za pět let smlouva. Podle některých odborníků je tak nejvyšší čas vypsat výběrové řízení na stíhačky, které by Česko už vlastnilo.
Foto: mocr.cz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
