Pátého dubna italský list La Repubblica uvedl, že na stole je dohoda o Ukrajině, tedy že by se Ukrajina vzdala území, která momentálně okupují Rusové, výměnou za členství v NATO. „Nejedná se o hypotézu, která by byla formálně projednávána na posledním summitu aliance v Bruselu. Je to však jistě možnost, která se cyklicky vrací ve všech neformálních rozhovorech. Dokonce i v posledních dnech. A skutečně se stává hybnou silou urychlení pomoci Kyjevu,“ uvádí deník.
Kdo byl vaším favoritem ve druhém kole slovenských prezidentských voleb?Anketa
Rusku by takto připadl Krym a čtyři oblasti, které má v současné době obsazené. Zbytek by ale byl dle La Repubblica chráněn NATO. List připomíná, že stejný postup byl zvolen například u Německa. Dle listu je nyní řešení akutní, protože hrozí průlom ukrajinských obranných linií. „Ze strachu, že Putinova armáda prorazí, nyní všem evropským představitelům neustále běhá mráz po zádech,“ tvrdí se v článku.
Zmíněná myšlenka skutečně není nová. Stian Jenssen, náčelník štábu generálního tajemníka NATO, se už v srpnu minulého roku omlouval za to, že něco takového zmínil jako možné, protože z Kyjeva přišla rozezlená reakce. „Myslím, že řešením by mohlo být, kdyby se Ukrajina vzdala území a získala za to členství v NATO,“ řekl tehdy s dovětkem, že rozhodnutí samozřejmě záleží na Kyjevu. Dovětek nestačil. „Výměna území za deštník NATO? To je směšné. Znamená to vědomě zvolit porážku demokracie, podporovat globálního zločince, zachovat ruský režim, zničit mezinárodní právo a předat válku dalším generacím,“ reagoval tehdy Michajlo Podoljak, poradce prezidenta Zelenského.
Myšlenka ovšem nezmizela. Třetího března tohoto roku ji zmínil Samir Tata na serveru American Spectator, který přímo mluví o „říjnovém překvapení“, kdy vláda Ukrajiny v souladu s armádou současnou, Ukrajinu, vzniklou v roce 1991, rozpustí a místo ní vznikne nová Ukrajina s hranicemi, nad kterými má vláda Ukrajiny de facto kontrolu.
„Nová Ukrajina bude kompaktní, soudržná a dobře integrovaná politicky, ekonomicky a sociálně (tj. etnicky, jazykově a kulturně) a bude mít prokazatelně hájitelné hranice. V souladu s tím bude mít nová Ukrajina strategickou autonomii, aby se mohla oddělit od ruské sféry vlivu, aniž by se musela připojit k hospodářským a vojenským blokům, jako jsou EU a NATO,“ uvádí Tata.
Fotogalerie: - Demolice mostu
Podle něho se žádné velké ruské ofenzivy nechystají, Rusové pouze „narovnávají hranice“ a zabraňují tomu, aby Ukrajinci přešli do protiofenzivy. „Cordon sanitaire“, tedy nárazníkové území pro Krym si už vydobyli. A jarní ukrajinská protiofenziva prý byla určená hlavně pro to, aby se Ukrajina dostala z hlavy 22 ohledně členství v NATO. Členové NATO Ukrajinu tlačili, aby se pokusila získat svá území, zároveň ale dávali najevo, že dokud bude konflikt trvat, tak o členství v NATO nemůže být řeč.
Podle Samira Taty by Rusko nekladlo takovému rozdělení Ukrajiny žádné překážky, protože Putin už v roce 2008 na summitu NATO v Bukurešti řekl, že snaha Ukrajinu včlenit do nějaké vojenské aliance povede k jejímu rozpadu. Navíc, už od roku 2015 programy Mezinárodního měnového fondu nezahrnují východní Ukrajinu a ekonomické vztahy mezi východní a západní Ukrajinou jsou údajně na minimu.
Další indicií je pak článek vysloužilého brigádního generála Kevina Ryana, který nadhazuje možnost, že by NATO nad Ukrajinou vytvořilo bezletovou zónu a chránilo ji před ruským bombardováním. Ryan tvrdí, že ruské pozemní operace jsou „odsouzené ke zkáze“ jako v případě Koreje nebo íránsko-irácké války, takže ruské bombardování by mohlo trvat další roky.
Také uvádí, že ruské letouny nelétají přímo nad Ukrajinou, ale odpalují střely a bomby z bezpečné vzdálenosti. „To znamená, že systémy protivzdušné obrany rozmístěné kolem velkých měst hluboko na ukrajinském území neriskují zabití ruských pilotů nebo vojáků. Od vypuknutí války již Západ skutečně daroval Ukrajině řadu systémů protivzdušné obrany, z nichž některé chrání města a infrastrukturu,“ uvádí Ryan. S tím, že nyní má Ukrajina málo lidí na to, aby tyto systémy obsluhovali. „Západní země, které mají nedostatek ‚náhradních‘ systémů protivzdušné obrany, by je mohly na Ukrajině rozmístit, a ponechat je v rukou vojáků, kteří je obsluhují,“ navrhuje bývalý brigádní generál. Dodejme, že z ruské strany už zaznívá, že západní protivzdušné systémy obsluhují vojáci NATO, nicméně na zapřenou. Ryanova myšlenka by v takovém případě nebyla něčím novým, pouze přiznáním již probíhajícího.
Generál si samozřejmě klade otázku, jak na to bude Rusko reagovat. A myšlenku, že by kvůli tomu přišel jaderný útok na Ukrajinu, označuje za „ne bezdůvodnou“. A že po Macronově myšlence vyslat vojáky na Ukrajinu také následovalo jaderné strašení. „Nepříjemnou skutečností však je, že se v této válce nacházíme v bodě zlomu – v bodě, kdy bychom se při rozhodování, zda nasadit jednotky protivzdušné obrany do zranitelných ukrajinských měst, neměli řídit ani tak tušením, že Putin nepoužije jadernou zbraň, ale vědomím, že by ji použít mohl. A pokud tak učiní, bylo by hrozné, kdyby Západ neudělal vše, co je v jeho silách, aby Ukrajině pomohl se bránit,“ míní Ryan.
Důležitější je ovšem scénář, který navrhuje. Ten „nejméně provokativní“ je, že by vojáci NATO bránili Kyjev, Oděsu a Lvov. Zatímco Dnipro a Charkov by si bránili Ukrajinci sami. Zde je namístě zmínit, že ukrajinská protivzdušná obrana je podle přiznání z ukrajinských zdrojů velmi děravá. Jednalo by se tedy o obranu území za Dněprem.
Fotogalerie: - Rajská lávka
Právě těchto indicií si všímá analytik Simplicius, který Ryanův návrh vnímá jako způsob, jak by NATO mohlo potichu převzít kontrolu nad celou operací, ačkoliv by nominálně jen poskytovalo protivzdušnou obranu.
Dle analytika se jedná o pokusné balónky ze Západu na myšlenku rozdělení Ukrajiny, které je ovšem nutné vypouštět, protože zmínit slovo „rozdělení“ přímo by zničilo ukrajinskou morálku a Zelenskyj a spol. by ho rovnou odmítli. Ale když se návrh zmíní diplomaticky a jemně, tak se pak dá vydávat za heroický akt loajálnosti a přízně, ačkoliv se už dlouho hovoří o tom, že rozdělení je nevyhnutelné.
Analytik tvrdí, že na dalším summitu NATO bude členství Zelenskému „pověšeno před nos“ a tentokrát zde budou velmi zjevné náznaky, že by se Ukrajina měla rozdělit výměnou za slíbené členství. Již dříve pak psal, že Macronův nápad poslat vojáky na Ukrajinu mohla být snaha zajistit Dněpr, aby bylo možné vnutit Putinovi něco jako korejský scénář demilitarizované zóny. Což by se dalo prodat jako vítězství NATO, při kterém by ani nevystřelili. I „říjnové překvapení“ vnímá jako snahu donutit Rusko ke scénáři demilitarizované zóny. K tomu by prý došlo, když by Rusové začali skutečně prorážet ukrajinské obranné linie v obnovené ofenzivě, která se v následujících měsících očekává.
„Důležité však je, že žádná země nechce, aby si nesla medvědova odvetná opatření sama, dokonce ani dvě nebo tři země dohromady. To znamená, že k takové akci by pravděpodobně došlo pouze v případě, že by se vytvořila koalice strašpytlů, a šance na to nejsou velké,“ dodává ještě Simplicius.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta
mravní bahno
