Starosta třetího plzeňského obvodu Jiří Strobach vyrazil do terénu společně s městskou policií ve snaze přesvědčit alespoň některého bezdomovce k tomu, aby neriskovali životy a odešli do noclehárny. Přítomen byl i reportér Parlamentníchlistů.cz.
Se starostou a v doprovodu strážníků i dalších zaměstnanců radnice zastavujeme v půl deváté večer nejdříve v ulici Edvarda Beneše. Po několika metrech tápání ve tmě a v křoví plného odpadků přicházíme na místo, kde stojí stan. Na návštěvu nezvaných hostů upozorňuje štěkání psa.
Ze stanu pak vylezou dva ospalí bezdomovci a zjišťují, co se děje. První muž oblečený do černé péřové bundy a kšiltovkou s logem hlídací agentury na hlavě ochotně městským strážníkům předkládá občanský průkaz. Jeho kolega je bez dokladů a starosta Strobach mu nabízí, ať se za ním druhý den ráno zastaví, že mu pomůže vyřídit doklady. Muž říká, že by doklady potřeboval a váhavě slibuje, že se zastaví.
Do noclehárny ne
Nabídku k odchodu do noclehárny ve Wenzigově ulici oba muži okamžitě odmítají se slovy, že jim v jejich útočišti nic nechybí. „Do charity nechodíme a nepůjdeme tam ani tentokrát. Nic od nich nechceme, nemáme s nimi dobré zkušenosti, navíc tam prý mají nějaký hmyz. Nelíbí se nám ten jejich režim a nemůžeme tam jít už kvůli psovi,“ říká třiačtyřicetiletý Josef.
„Oblečení máme dostatečné, spacáky také, všechno jsme si obstarali sami, z charity to nemáme. Živíme se sběrem šrotu. Na tomto místě jsme už dva měsíce a vyhovuje nám to tady. Zimy se nebojíme, ve stanu máme 16 stupňů, zadýcháme si to tam,“ tvrdí Josef a drkotají mu přitom zuby. Už se těší, až návštěva vypadne a zaleze zpátky do tepla svého spacáku. Stačí ještě dodat, že na ulici je už půl roku, více ke svému osoudu nechce prozradit, prý by to bylo dlouhé povídání.
Oheň plápolá ze sudu
Za další dvojicí bezdomovců stačí jen přejít ulici Edvarda Beneše a opět chvíli bloudit ve spleti křoví. Na bivakující dvojici upozorní záře ohně, který hoří v plechovém sudu. Kolem něj jsou dvě chatrče. Z jedné vybíhá menší Rom v kloboučku a s pořádně zašpiněným obličejem. Je v ráži, protože má pořádně vypito. Divoce pobíhá kolem a hádá se se strážníky městské policie. Vykřikuje, že za všechno může Václav Klaus. Ani tento muž nemá doklady a opět se s ním snaží diskutovat starosta. V tomto případě je jeho snaha marná. Opilý bezdomovec zřejmě vůbec netuší, která bije.
Sdílnější je jeho kolega, ze kterého se překvapivě vyklube sedmdesátiletý Slovák, jenž vypadá minimálně o dvacet let mladší. Doklady má v pořádku a říká, že venku zažívá již pátou zimu. Pět let prý žije na místě, kde jsme ho objevili. Říká, že pro cizince je to tady těžké. Rovněž i on se prý živí sběrem šrotu. Šokující je jeho odpověď na dotaz, jak přečkává tyto mrazy. „Nespím celou noc, pořád jsem vzhůru. Musím být ve střehu před kamarádem, protože by mi mohl ve spánku ublížit. Kolem půlnoci totiž začne pod vlivem alkoholu pořádně vyvádět, říká muž a jeho situace vzbuzuje upřímnou lítost.
Více reportáží ZDE
Vydržíme vše
Ani tato dvojice nemá zájem odejít do azylového domu. „Jsme v dobré kondici, vydržíme všechno,“ vykřikuje malý opilý cikán a na místě začne předvádět kliky na jedné ruce. S cvičením rozhodně nemá problém ani ve stavu silné opilosti, ve které se nachází. Po chvíli v muži poznávám vášnivého fotbalového fanouška, který při jednom loňském zápase Viktorky dirigoval kotel fanoušků a byl svlečený do půl těla. S tetováním po celém těle a pořádnými svaly tehdy vypadal hodně divoce a nebezpečně.
Jeho spolunocležníkovi se nelze divit, že má z něho strach, zvláště když se opije. „Rvačky mezi bezdomovci jsou tady velmi běžné, dokážou se servat jako koně,“ přisvědčí jeden ze strážníků městské policie, který se akce také zúčastnil.
Další bezdomovce hledáme v areálu bývalých vojenských kasáren na Borech, kde je jeden velký a neobývaný objekt. V celém přízemí jsou zazděné vchody a do objektu šplháme jedním oknem. „Půjdeme do sklepa, tam obvykle nocují,“ zavelí strážník městské policie a my procházíme dlouhými chodbami zdemolovaného objektu. Ve sklepě panuje oproti přízemí celkem příjemné klima. Ve sklepení obří budovy nakonec nenacházíme žádného nocujícího bezdomovce. O tom, že sem chodí, ovšem svědčí několik brlohů, které vzdáleně připomínají postele. Po nájemnících na místě zůstávají také hromady odpadků.
Pach moči
Domlouváme se s městskou policií na další zastávce. Volba padá na opuštěný areál vedle bývalého vojenského soudu ve Stehlíkově ulici na Borech. Do objektu vcházíme z ulice opět oknem. Procházíme totálně zdevastovanou budovou a přicházíme na dvůr areálu. Pak vstupujeme do další budovy, která vypadá o poznání lépe. Na schodech chybí zábradlí, ve výtahových šachtách zase postrádám výtahy. Všude se povalují hromady odpadků, páchne tam moč. Strážník v čele výpravy míří s baterkou v ruce neomylně do nejodlehlejší části budovy, kde se zastaví. „Máte ho tam, ale spí,“ řekne strážník. V rohu místnosti plné odpadků skutečně leží pod dekou postava.
Nedělejte mi tu bordel
Světlo baterek a naše hlasy muže po chvíli probudí a ten namísto pozdravu začne citovat jednu Bezručovu báseň. I v tomto případě je jasné, že si před spaním pořádně přihnul. Muž v čepici se posadil na svém lůžku, vzal do ruky lahev a opět začal popíjet. „Hlavně mi tady neudělejte žádný bordel,“ houkl na nezvané hosty a vypadalo to opravdu humorně. Vedle dalších odpadků byla totiž místnost doslova vystlaná několika stovkami prázdných krabic od vína. Na první pohled bylo zřejmé, že domácí si potrpěl na jednu značku. V místnosti byla i hromada oblečení, ale také celá řada potravin, ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, nebo baterií.
Jsem voják
"Mrazů se nebojím, mám výcvik, jsem voják, něco takového mě nerozhodí,“ vykřikoval hodně nevrle probuzený muž. "To je pan Matějka, známá firma, ale teď už se docela zklidnil, dříve byl hodně divoký a býval i hodně nepříjemný. Teď si chodí na úřad i pro dávky, zrovna dnes tam byl a odnesl si čtyři tisíce korun,“ říká jeden ze strážníků. Nabízenou pomoc starosty a bezpečné nocování v azylovém domu odmítl nakonec i pan Matějka. Ale i on velmi pečlivě sledoval teploměr umístěný na okně jeho nocležiště.
Starosta nevěří, že přijdou
„Po dnešní zkušenosti moc nevěřím tomu, že některý z těchto mužů přijde na úřad požádat o pomoc, byl bych ale rád, kdyby se alespoň jeden z nich objevil," uvedl starosta Strobach. "Můžeme jim pomoci vyřídit chybějící doklady, můžeme jim nabídnout nějakou sociální pomoc, sociální dávky, zajistíme práci při úklidu ulic a chodníků,“ říká na závěr akce starosta Jiří Strobach. Městská policie bude podle jeho slov bezdomovce žijící na ulici sledovat i v dalších dnech, kdy mají ještě více zesílit arktické mrazy.
Druhý den ráno se dozvídáme, že dvě hodiny po ukončení kontrolní akce mezi bezdomovci našel policista se služebním psem mrtvého bezdomovce, který zřejmě umrzl v Borském parku nedaleko od areálu s minigolfem. Zřejmě i tento muž by odmítl pomoc, i kdyby se k němu dostali strážníci o několik hodin dříve.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Dvořák
