Jste pro zavedení registračních pokladen?Anketa
Z Evropské komise (EK) v těchto dnech přišla alarmující zpráva: Ztráta na výběru daně z přidané hodnoty v České republice činila v roce 2011, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek, 4,2 miliardy eur, tedy přes 109 miliard korun. To odpovídá asi 2,7 procentům hrubého domácího produktu.
Studie dokonce připomíná, že od počátku tisíciletí byla tato daň změněna v ČR již pětkrát. Nyní v Česku platí základní sazba 21 procent a snížená 15 procent. V roce 2011, kterým se studie zabývá, to bylo v obou sazbách o procento méně.
Výpadek výběru DPH podle EK přitom nezpůsobují jen daňové podvody, i když nedodržování předpisů je tady důležitým prvkem. Za neplacení DPH ale mohou podle studie EK i konkurzy, platební neschopnost, statistické chyby, opožděné platby, pokles dovozu a přímé vyhýbání se daňovým povinnostem.
Psali jsme:
Dolejš: Souhlasím s kritikou EK
S konstatováním EK se plně shoduje ekonomický expert KSČM a místopředseda téže strany Jiří Dolejš. A připomíná zprávu eurokomisaře pro daně Algirdase Šemety. Ten totiž považuje výši nevybrané částky - nejen v Česku, ale i v dalších zemích EU - za nepřijatelnou, a to zejména kvůli tomu, jaký pozitivní dopad by tyto peníze mohly mít na veřejné finance členských zemí.
"Ztráta na výběru daně z přidané hodnoty je u nás stále velká," připomněl Dolejš ParlamentnímListům.cz v této souvislosti.
„Lidi si někdy pletou kumulované daňové nedoplatky - ty se pohybují v ČR přes 100 miliard korun - a daňové úniky, popřípadě využívání daňových rájů. U daňových nedoplatků jde o neplatiče vyměřených daní a samozřejmě i o daňové dluhy třeba již neexistujících firem - ty lze ale těžko vymáhat. Proto i ta kumulace,“ pronesl k problému Dolejš.
„Pokud jde o daňové plánování (optimalizaci), tak to je snaha platit co nejméně daní (dosáhnout daňové úspory) s pomocí různých technik, které ale mohou být i legální. To se vztahuje i na využívání tzv. daňových rájů, které v otevřených ekonomikách nelze snadno omezit. Viz efekty úsilí EU na tomto poli,“ uvedl dále expert KSČM.
Postih je podle něj pak možný u těch nelegálních úniků, kterých se poplatník dopouští, když při výpočtu nebo platbě daňové povinnosti porušuje zákon.
„Například nepřiznáním příjmů nebo majetku, kdy nadhodnocuje náklady nebo výdaje a vystavuje fiktivní doklady, či do nákladů zahrnuje náklady daňově neuznatelné, či skrývá převod zisku mezi mateřskou a dceřinou společností. Tady připomínám návrh KSČM na majetkové přiznání a na sankční daň,“ zdůraznil Dolejš.
Konstrukce daňového systému má být v souladu s mezinárodní legislativou
Snižování daňových úniků (legálních i nelegálních) souvisí podle něj často s konstrukcí daňového systému, a to v souladu s mezinárodní harmonizací. Ve vztahu k Česku pak jde tady o legislativu na úrovni EU či o bilaterální mezistátní smlouvy o zdanění.
„V minulosti se Česká republika zaměřovala kupříkladu na úniky u daní z PHM. Také zjednodušení daní a redukce nepřehledných výjimek odstraňuje takzvané daňové úkryty. Dokázat trestný čin a vyměřit sankční daň ale předpokládá dostatečnou kapacitu a profesionalitu kontroly,“ doplnil místopředseda KSČM Dolejš.
S tvrzením levicového experta ovšem nesouhlasí jak místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová, tak ani bývalý poslanec Stanislav Polčák (TOP 09).
Polčák a Langšádlová: Nesmysl. Výběr DPH se zlepšil
„Já jsem tuto konkrétní zprávu Evropské komise neviděla, ale pokud vím, tak se výběr daní v České republice výrazně zlepšil a situace kolem tohoto problému není zase až tak špatná. Databázi čísel ale má daňová správa,“ uvedla krátce pro ParlamentníListy.cz Langšádlová.
„Daně se nebudou vybírat nikdy ve stoprocentní výši, úniky budou vždy. Ovšem pokud vím, tak na druhou stranu zpráva EK také konstatuje, že se situace v České republice posouvá k pozitivnímu vývoji a daří se vybírat více daní, než tomu bylo v minulosti,“ připomněl k číslům Evropské komise ParlamentnímListům.cz Polčák.
Co se týče daňových podvodů, tak je to prý především otázka pro orgány činné v trestním řízení.
„Ty by se měly snažit do problému více zapojit své represivní složky, jestliže sama zákonná složka nestačí. Je to tak otázka nejenom pro daňové úřady, ale i pro policii. Když někdo okrádá stát, tak by mělo být proti němu postupováno s co největší přísností,“ zdůraznil Polčák s tím, že ale daňové úniky připouští na druhou stranu i legislativa a to svým výrokem „daňová optimalizace“.
„Mnozí podnikatelé, respektive mnozí daňoví poradci, považují totiž tuto optimalizaci za vcelku běžný jev, to je ale podle mého mínění obecně dané chybou daňových úřadů, že si nechali tento princip, který je i běžnou ´hantýrkou´, přerůst přes hlavu,“ sdělil dále Polčák.
Je sice prý nepochybné, že každá osoba, která je povinná odvést daně, má právo podle zákona si i snížit svoji daňovou povinnost na co nejnižší úroveň, ovšem za situace, kdy se z toho stává pravidlo, by se o to daňové úřady měly starat více, míní pak Polčák s tím, že ale v této oblasti jeho stranický kolega a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek nic nezanedbal.
Ovoce se začíná sklízet až nyní
„Je třeba připomenout, že za jeho ´ministrování´ – a to již v době Topolánkovy vlády - byl přijat daňový řád, což je zákonná norma postupu daňových úřadů, která nahradila ne příliš pružnou právní úpravu. Obecně lze teď říci, že tento nový daňový řád je modernější a pokrokovější normou, než tomu bylo v předchozích dobách. Sice byla norma přijata před lety, ale ovoce se začíná sklízet až nyní,“ uvedl k aktivitám Kalouska exposlanec z TOP 09.
Polčák také připomněl jednu zásadní funkci, jakou by mělo generální ředitelství pro výběr daní mít:
„Kdysi totiž byla tady nastolena otázka, že by toto ředitelství vydávalo tzv. stanoviska, což by znamenalo, že pokud by se kdokoliv na ně obrátil a zaplatil si stanovisko v určitém konkrétním daňovém případu, tak by to také v jistém smyslu znamenalo pro podnikatele jistotu. Nevím ale, jak je tento projekt nyní daleko. Pokud ovšem ještě nebyl v této představě realizován, tak je to chyba, neboť by to zlepšilo daňovou jistotu subjektu. Mnozí podnikatelé totiž argumentují tím, že co povolí jeden finanční úřad, tak druhý už ne a je v tom tak jistá roztříštěnost. Proto by sjednocující role generálního ředitelství ve věcech nastolilo jistý řád.“
Ing. Jan Mládek, CSc.
Registrační pokladny? To je zátěž
Na dotaz, zda by ale výběru daní třeba nepomohly registrační pokladny s fiskální pamětí, jak to navrhuje ve svém volebním programu například ČSSD, rázně zavrtěl hlavou.
„Registrační pokladny jsou v tuto chvíli neuvěřitelnou buzerací pro drobné živnostníky, a je to věc, která vůbec nepřinese úspory do daňové oblasti, respektive nepřinese ani efekty pro daňovou soustavu a pro výběr daní. Jsem přesvědčený, že zavedení registračních pokladen musí kupříkladu na Slovensku ještě prověřit čas. Nesouhlasím proto s tím, o co opírá levice své argumenty. Když si totiž uvědomíte náklady na zavedení těchto systémů - zvláště v rovině malých podnikatelů - tak očekávaný přínos je v zásadě totožný, ne- li ještě záporný,“ doplnil Polčák.
S jeho slovy ale zase nesouhlasí stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek.
Mládek: ČSSD naopak registrační pokladny chce
„Kupříkladu Svaz obchodu a cestovního ruchu vydal už několik jasných prohlášení, že chce registrační pokladny zavést, protože velmi dobře chápe, že je to ochrana seriózních firem proti nekalé konkurenci,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Mládek.
On osobně prý naprosto souhlasí se závěry Evropské komise, neboť problém kolem výběru DPH je stále obrovský.
„Sice se začal problém řešit kolem velkých firem v souvislosti s obchody s pohonnými hmotami, ale není to zdaleka dostatečné, a do nějakých oblastí se vláda snad z ideologických důvodů ani vůbec nepustila. Jde tady totiž o dva okruhy. Jednak o ty zmíněné podvody týkající se obchodování s pohonnými hmotami, kdy připomínám, že když se na začátku devadesátých let dělaly podvody při obchodování s pohonnými hmotami na spotřební dani, tak tady se dělají podvody při odvodu DPH. To je ta změna. Je ale pravdou, že Miroslav Kalousek udělal v této věci některé první kroky, i když nedostatečné, přece jenom by na ně chtěla ČSSD v budoucnu navázat,“ zmínil k tomu socialista.
Kalousek jen arogantně vykřikuje
Problém ale tkví prý v tom, že kolem odvodu DPH existuje i druhý okruh, v němž ovšem už Kalousek neudělal vůbec nic.
„Nejenom, že neudělal vůbec nic, ale navíc i arogantně vykřikuje, že se nic nemá dělat. Problém je ale v tom, že u řady menších firem se vůbec tento problém neregistruje, i když ve skladbě DPH i u nich dochází k úniku. To je také jeden z důvodů, proč chceme zavést ony registrační pokladny s fiskální pamětí,“ dodal Mládek.
Dodejme, že v rámci celé EU existují plány na evropskou reformu DPH. Její jedna část byla zahájena v prosinci 2011; nynější studie má dát komisi do rukou další potřebné argumenty k jejímu prosazení. Reforma by měla například pomoci se zlepšením ochrany proti daňovým podvodům.
Letos v červenci byl přijat takzvaný mechanismus rychlé reakce. Ten má zemím EU umožnit rychleji a efektivněji reagovat na náhlé a rozsáhlé případy daňových podvodů. Snahou je také zjednodušit daňový systém, protože pak je pro poplatníky snazší předpisy dodržovat. Komise proto opakovaně žádá členské státy, aby rozšířily své daňové základny a omezily daňové výjimky a slevy. Právě to by prý systém zjednodušilo a bylo by tak možné předejít zvyšování základních sazeb DPH.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
