„Když šel Václav Havel na procházku, několikrát jsem s ním osobně mluvila. Vzpomínám na něj v dobrém. Byl to zlatý člověk. Nyní to stojí za vyližkapsu. Klidně to řeknu veřejně,“ prohlásila pro ParlamentníListy.cz důchodkyně Jitka Sádlová žijící v metropoli. Před tím se dlouze pomodlila u hrobu prvního českého prezidenta, jenž zemřel před dvěma lety.
Klíče v hlavní roli
„Byl jedním z nás, obyčejných lidí. Nezapomenu na něj nikdy. Na procházkách s ním vždycky šla ochranka, ale nebrali mě jako někoho obtížného. Mohla jsem se s ním normálně bavit. Zažila jsem s ním krásné chvíle a mám nádherné vzpomínky. Když byl nemocný, tak jsem se modlila, aby vydržel,“ dodala Sádlová.
U hrobu Václava Havla na pražském Vinohradském hřbitově, který se nachází pod arkádami kaple svatého Václava, je pořád živo. Stále chodí noví a noví lidé uctít jeho památku. Přinášejí květiny, zapalují svíčky. „Láska je věčná, Dáša,“ stojí psáno na stuze jednoho z věnců. Jiné jsou ze Senátu, z Poslanecké sněmovny, od premiéra v demisi Jiřího Rusnoka. Na mramoru stojí nespočet svíček, několik fotografií a obrázků Václava Havla, ale leží tam i jedny klíče.
„Nezapomněl tady někdo klíče,“ otázala se na to konto starší paní o berlích, která také přišla zapálit svíčku. Až za chvíli jí došlo, že jde o symbol sametové revoluce. „Chodím sem pravidelně. Václava Havla jsem měla velmi ráda, moc pro mě znamenal a považuji ho za pokračovatele Tomáš Garrigua Masaryka. Toho jsem ostatně, to jsem byla ještě malá holčička, párkrát viděla jet na koni,“ svěřila se ParlamentnímListům.cz.
Fotogalerie: - Druhé výročí Havlova úmrtí
Chvála od Zemana
Ostatně ostatky prvního českého prezidenta jsou uloženy v rodinné hrobce, kde je pochován i jeho otec Václav Maria Havel, což byl významný pražský podnikatel ve stavebnictví, jenž postavil třeba vilovou čtvrť na Barrandově. Písmo, kterým jsou v mramoru vyvedena jména Olgy a Václava Havlových, si dramatik, disident a pozdější prezident prý sám navrhl. Kolem hrobu se však posléze začali shlukovat i policisté a bodyguardi.
Přijela černá limuzína a z místa vedle řidiče vystoupil prezident Miloš Zeman. Pomalým krokem došel k Havlovu hrobu, kde položil květinu a zapálil svíčku. „Nejvíce si připomínám vystoupení na Letenské pláni v listopadu 1989 a vzpomínám na zajímavou spolupráci během celé doby jeho života. Byla to spolupráce založená na diskusi a argumentech, nikoliv na jednostranných stanoviscích, a o to byla tato spolupráce cennější,“ sdělil novinářům.
Zeman si Havla vždy vážil. „Václav Havel začal svou politickou dráhu jako disident a v té fázi měl odvahu, jíž většina tehdejších politiků nebo aspirantů na politiky neměla. Kdykoliv jsem měl jako předseda sněmovny či premiér možnost hovořit se zahraničními politiky, byl pro ně Havel osobností, která zvyšovala prestiž Česka v zahraničí. A takových osobností si musíme vážit,“ řekl před dvěma lety ParlamentnímListům.cz a dodal: „Neskrývám, že jsem měl s Havlem i některé názorové rozdíly a koneckonců, kdo je v demokratické politice nemá. Mohl bych jmenovat omluvu sudetským Němcům, neuváženou amnestii v roce 1990 a měli jsme i spory v řadě jiných otázek. To však nijak nesnižuje velikost Václava Havla.“ Na hřbitově se setmělo, ale u hrobu Václava Havla svítí více než stovka svíček. Jak sdělil jeden z mladších návštěvníků: „Tomuto pánovi zapomnění nehrozí.“
- Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
