Odborník zmínil hrozbu opakující se války. A takto reagují lidé

10.08.2014 15:15

ANKETA Politolog Jiří Pehe si myslí, že se lidstvo ocitlo v pasti. Za jednu dekádu lidského pokolení došlo k obrovskému rozmachu vědy a techniky, která měla své stvořitele posunout k lepším zítřkům. Místo toho nastal pravý opak – lidstvo je zmateno a neví kudy kam. I proto se katastrofické scénáře světové civilizace těší nebývalé oblibě. Dokazuje to mimo jiné obrovská pozornost, která je věnována hlasům předpovídajícím válku mezi Západem, v jehož čele stojí USA, a Ruskem. Jak je to s touhou po restartu lidstva v podobě světového konfliktu zjišťovaly ParlamentníListy.cz na vzorku české populace.

Odborník zmínil hrozbu opakující se války. A takto reagují lidé
Foto: facebook.com
Popisek: Třetí světová válka, ilustrace

„V roce 2014 žijeme s vědomím, že už vůbec ani netušíme, kam nás výtvory lidského rozumu zavedou. Žijeme v jakési postdobě. Nevíme, zda bude svět lepší, nebo horší, zda vůbec ještě nějaký za pár desetiletí bude. Žijeme v civilizaci permanentního děsu, v níž ze všeho nejrychleji roste poptávka po antidepresivech,“ pustil se Pehe v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz do popisu současného stavu lidské civilizace.

Není tak divu, že mezi lidmi roste poptávka po katastrofických vizích. Příklon k tragickým scénářům se podle politologa vyskytne vždy, když si lidé neumějí poradit s problémy, které se kolem nich vrství. Určitý druh katastrofy totiž vnímají jako vysvobození ze svých problémů. „Určitá období dějin ukazují, že vždy docházelo k příklonu k těmto zprávám v souvislosti s krizemi, které se právě odehrávaly,“ vysvětloval dále Pehe.

„Pokud máme nyní více než 60 let míru, lze to vysvětlit také tím, že od roku 1914 se začaly v masovém měřítku, jako dosud nikdy, vyvíjet zbraně hromadného ničení. A svět ví, že v případě toho, že by dovolil rozhořet někde konflikt na globální úrovni, to může vést ke zkáze celé planety,“ dával Pehe do souvislosti svoji tezi o oblíbenosti katastrofických scénářů a současné dění na mezinárodním politickém kolbišti.

  • Celá úvaha Jiřího Pehe ZDE 

Za takovou katastrofickou vizi, která se těší stále větší oblibě, by se dal považovat i hrozící konflikt mezi Západem, v jehož čele stojí Spojené státy americké, a Ruskem. Napětí, které se mezi tyto dvě velmoci vkradlo po ruské anexi Krymu, by se dalo krájet nožem. Zatím se vzájemné výpady omezily na mediální prostor a zavádění různých sankcí a protisankcí. Stále větší pozornost si nicméně získávají hlasy, které tvrdí, že konflikt mezi velikány mezinárodního systému by mohl dostat i vojenskou dimenzi. Do vypuknuvší války by následně mohl být zatažen celý svět.  

Češi a hrozba války

ParlamentníListy.cz k tomuto tématu vytvořily anketu, ve které na vybraném vzorku českých občanů různých povolání zjišťovaly, jak obyvatelé malé středoevropské země hodnotí současné dění na východě, a zda se hrozícího vojenského konfliktu mezi „Západem“ a „Východem“ obávají či ho vyhlížejí jako spásu.

„Situaci kolem Ruska a Ukrajiny sleduji jen okrajově. Moc tomu nerozumím, ale války se bojím, jako každý. Rusko je velká země a už jsme jednou zažili, co umí, když nás obsadili,“ uvedla uklízečka Jana Malíková (47). Lékař Martin Holý (39) z válečného konfliktu sice obavy má, Čechů by se podle jeho mínění ale týkat neměl. Navíc bychom prý neměli věřit všemu, co tvrdí média.

Důchodkyně Jaroslava Soukupová (74) soudí, že za současné dění nenese vinu jenom Rusko. Svůj podíl na ní mají údajně i Američané. „Dobře vím, už od svých rodičů, že Američani kvůli zbrojení a penězům dokážou cokoli. A jak jsem měla Baracka Obamu ráda, zdá se mi, že kuje pikle a možná s Putinem nás jen tahají za fusekli. Nás obyčejných lidí se to moc netýká a my to stejně neovlivníme,“ myslí si.

Manažer Petr Brádza (34) vyzývá k obratu našich zraků od Ruska a Ukrajiny směrem k naší republice. „Jasně, že problémy v Rusku a na Ukrajině budou mít dopad na naši ekonomiku, plyn a podobně, ale hlavní problém je ten, že rusko-ukrajinská kauza dobře odvádí pozornost od problémů v Česku, které naši neschopní politikové neřeší,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz s tím, že válka nám určitě nehrozí.

Pětadvacetiletá studentka Veronika Králová přidala k dobru postřehy, které načerpala při třítýdenní návštěvě Ruska. „Musím říct, že názory, které jsou tady na Rusko, jsou zcestné. On Putin je možná velký guru, ale rozhodně mu nejde primárně o to rozpoutat válku. Lidé v Rusku, ti inteligentní a vzdělaní, vidí situaci jinak, a to i s Ukrajinou. Nerozumím tomu do detailu, ale Evropa, USA a hlavně naši novináři hodně věcí překrucují. Proč to dělají, nevím. Války se nebojím. Snad nebude,“ vyjádřila své přesvědčení.

Podnikatel Josef Brabec (56) se ztotožnil s tvrzením poslance Vítězslava Jandáka, který tvrdí, že bychom měli přestat provokovat Rusko. „A naši politikové by neměli šťourat do vosího hnízda. Nějak si přestali uvědomovat, že Rusko a Čína jsou obrovské i ekonomické velmoci a když se jim nebude chtít, nebudeme za chvíli ani dýchat… A jestli bude třetí světová? I Nostradamus i Sibyla to předpovídali… Tak uvidíme. Stejně tomu nezabráníme,“ konstatoval v anketě pro ParlamentníListy.cz.

Existují i mnohem horší hrozby

„Řinčení zbraní” mezi Západem a Ruskem, jež hrozí eskalací do podoby války, do které by mohl být případně zatažen celý svět, podle některých expertů na mezinárodní dění není největším nebezpečím pro lidskou civilizaci.

Například politolog Jan Kubáček varuje, že epicentrum válečného konfliktu, který se může rozrůst do celosvětového měřítka, leží úplně jinde, než si myslíme. „Za větší nebezpečí pro globální vývoj považuji to, co se dnes děje na pomezí Jordánska, Sýrie, Turecka, Iráku, Afghánistánu s přesahem do zemí typu Egypt, Izrael, Libanon, Pásmo Gazy. Jen v tomto výčtu slyšíte, že se bavíme o množství států a přidávají se další, kde dochází k destabilizaci režimů, k vytváření kvazistátů, které nemají vůli fungovat jen chvíli loutkově, momentálně, ale mají vůli si vytvořit svou vlastní ideologii postavenou na radikálním náboženství,“ vysvětloval politolog v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

„Tam je epicentrum aktuálního napětí globálního významu a do budoucna se tam může vytvářet destabilizovaná zóna, která může světový vývoj například deset let blokovat tím, že bude exportovat násilí, kriminalitu, teroristy, vydírat cenou nerostných surovin a fungovat jako černý trh, počínaje zbraněmi a konče opiáty. To je velké nebezpečí pro celý svět a má přesah do všech kontinentů,“ zvedá Kubáček varovně prst.

  • Co přesně politolog Jan Kubáček řekl si můžete přečíst ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: luš, Radek Kraus

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

8:46 30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

Ukrajincům vstup zakázán, demolují nám diskotéku. Tak se nedávno vyjádřil IMC Music Club ve východoč…