Agrární komory zemí V4, Slovinska a Chorvatska požadují silnou a jednotnou evropskou zemědělskou politiku

15.05.2017 9:07

Ve dnech 11. a 12. května 2017 se v Brně konalo 65. společné jednání zástupců agrárních komor zemí Visegradské skupiny, tedy Slovenské poľnohospodárskej a potravinárskej komory, Národní rady agrárních komor Polska, Maďarské agrární komory a Agrární komory České republiky. Jako hosté se setkání účastnily také delegace slovinské a chorvatské komory, zástupci evropské organizace Farm Europe a Jiří Šír, náměstek ministra zemědělství. Hlavními okruhy témat byla diskuze k reformě Společné zemědělské politiky roce 2020, současná situace na trzích se zemědělskými a potravinářskými komoditami, opatření k řešení změn klimatu a adaptaci zemědělství a nekalé praktiky obchodních řetězců.

Agrární komory zemí V4, Slovinska a Chorvatska požadují silnou a jednotnou evropskou zemědělskou politiku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Venkov - ilustrační foto

Stěžejním bodem jednání byla probíhající diskuze a návrhy k možné podobě reformy Společné zemědělské politiky po roce 2020, která se v mnoha konkrétních směrech dotýká každé členské země. Jak k tématu uvedl Martin Pýcha, viceprezident Agrární komory ČR a viceprezident COGECA: „Je zřejmé, že pro utváření reformy budou klíčové příští měsíce, a tak bude potřeba intenzivněji spolupracovat na úrovni nevládních organizací, kde chceme se společnými prioritami oslovit také osoby s rozhodovací a legislativní pravomocí na národní i unijní rovině.“

Dobrý základ pro vyjednávání představuje tzv. Bratislavská deklarace, která byla podepsána 31. března 2017, jako výstup z jednání V4 na Slovensku. Stejně tak je vnímána pozice evropských farmářů a družstev sdružených v COPA-COGECA k veřejné konzultaci k modernizaci a zjednodušení SZP 2020 z konce dubna, která zahrnuje aktuální společná témata a priority. Viceprezident maďarské komory Miklos Kis, který je zároveň viceprezidentem sdružení COPA k tomu uvedl: „Je zásadní, aby budoucí Společná zemědělská politika vytvořila takový rámec, ve kterém budou ve všech členských zemích EU rovnoměrně a nediskriminačně podporováni aktivně hospodařící zemědělci přispívající k rozvoji venkova vytvářením hodnot a pracovních míst se zohledněním národních specifik.“

Jiří Šír, náměstek ministra zemědělství, přítomné seznámil s pozicí ministerstva a s informacemi z průběhu jednání na EU úrovni: „Společná zemědělská politika ani po svých mnoha reformách nedokázala nabídnout zemědělcům zjednodušení, naopak se stále administrativně komplikuje a od zemědělců vzdaluje a přináší další environmentální požadavky. V pohledu na současnou diskuzi je naprosto nezbytné vystoupit se silným společným názorem, který by získával díky věcné argumentaci širší podporu, protože nové země již nemají v rozměru své agrární produkce kam ustupovat. Základem je silné a profesionální jednání na všech úrovních a prezentace zkušeností přímo z praxe.“ Že jde o téma citlivé a živé, potvrdil i Milan Semančík, předseda slovenské komory:

„Bratislavská deklarace slouží jako výborný společný základ k dalším jednáním, která i na této akci získala podporu dalších agrárních komor. Společně tak lze na evropské úrovni vytvořit jednotný blok, který bude v Evropě slyšet. Protože právě státy střední a východní Evropy se potýkají s poklesem rozměru agrární produkce a jsou stále většími dovozci komodit a potravin z tradičně silných agrárních zemí.“ Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory ČR na závěr konstatoval, že chystaná reforma představuje vhodnou příležitost pro zjednodušení pravidel, možnost větší orientace na výrobní odvětví, směřující k zajištění potravinové soběstačnosti jednotlivých národních států i Evropské unie jako celku a následně doplnil: „Poptávka po zdravých, kvalitních a bezpečných potravinách stále roste nejen v Evropě, ale po celém světě a zemědělci v Evropské unii mají vzhledem k technologické vyspělosti a důrazu na dodržování vysokých standardů a norem ty nejlepší předpoklady ji naplnit. Své místo na trhu pak mají všechny subjekty bez ohledu na jejich velikost, protože právě větší podniky jsou nositeli inovací a modernizací směřujících k posílení světové konkurenceschopnosti. A tak úvahy o omezení velkých podniků jsou úvahami o oslabení celé EU.“

Stále častěji se komory V4 věnují dopadům abnormálních výkyvů počasí, které dokáží působit na polních i trvalých porostech značné škody ať již jde o mrazy, přívalové srážky či sucho. Letošní dubnové mrazy poškodily prakticky ve všech zemích především komodity jako je ovoce, zelenina a vinná réva, což s velkou pravděpodobností ovlivní celkovou letošní sklizeň. V případě ostatních plodin došlo k odložení některých agrotechnických operací, což může ovlivnit i jejich výnos.

Robert Nowak, z Národní rady polských agrárních komor míní: „Problematika změn klimatu a připravenost zemědělství na dramatické výkyvy teplot a změnu intenzity srážek a jejich rozložení během roku je fakt, kterému musíme umět čelit. Potřebná je podpora šlechtění odolnějších hybridů, změny agrotechniky, podpora budování závlahových a protikroupových systémů a dalších opatření, která přispějí k větší odolnosti a adaptaci.“ Zástupci agrárních komor se shodli na tom, že změna klimatu představuje kromě ohrožení také příležitost k inovacím a dohodli se na prohloubení spolupráce v oblasti výměny informací a zkušeností nejlepší praxe. Shoda je v tom, že na evropské úrovni by měl být přijat jednotný rámec k řešení dopadů vlivů počasí, který by si jednotlivé země mohli upravit dle vlastních specifik, a ochrana zemědělců by pak byla systémová. Nejenom v této souvislosti došlo i na projednání návrhů Evropské komise o stahování účinných látek mnoha přípravků na ochranu rostlin, tedy zákazu mořidel z kategorie neonikotinoidů a následný úplný zákaz všech látek spadajících do této kategorie. Bohužel praxe ukazuje, že dochází ke zvýšení počtu aplikací a snižuje se šetrnost vůči životnímu prostředí.

V hodnocení trhu a obchodu se dlouhodobě potvrzuje, že ceny zemědělských výrobců rostlinných i živočišných komodit v zemích Visegrádské čtyřky jsou trvale pod průměrem EU 28 a tak i za průměrem zemí západní Evropy. Na vině je podle zástupců agrárních komor zemí Visegrádské skupiny především cenová a obchodní politika obchodních řetězců, tlak přebytků, ale také rostoucí dovozy za ceny nižší, než jsou výrobní náklady v zemích původu. Ty jsou způsobené především skrytými národními podporami, kterým nedokáží naše rozpočty a posléze ani producenti čelit. Když k tomu připočteme tlak řetězců na cenu, který je pro dodavatele postupně destruktivní až likvidační, jde o situaci, která je v dlouhodobém horizontu neudržitelná. Zástupci agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky tak důrazně žádají představitele národních vlád a zástupce Evropské komise a Evropského parlamentu, aby byla v součinnosti s členskými státy přijata nutná legislativní a kontrolní opatření, která zajistí regulaci nekalých praktik obchodních řetězců, jejich vymahatelnost a narovnání vzájemných dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Další společné jednání agrárních komor zemí V4  uskuteční jako mimořádné, a to v Polsku ve Varšavě, ve dnech 1. - 2. černa 2017 při příležitosti jednání ministrů zemědělství zemí V4. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ombudsman: Žádost o důchod s detektivní zápletkou - šetření až do složek StB

16:46 Ombudsman: Žádost o důchod s detektivní zápletkou - šetření až do složek StB

Šetření v případě českého seniora žijícího v USA se změnilo v pátrání po důkazech, které by České sp…