Legislativní rada vlády schválila ústavní zákon o úpravě pravomocí prezidenta

23.05.2015 17:56

Ve čtvrtek 21. května 2015 se na Úřadu vlády konalo zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. Rada měla k projednání čtyři body. Z toho:

Legislativní rada vlády schválila ústavní zákon o úpravě pravomocí prezidenta
Foto: Petr Kupka
Popisek: Další zastávkou prezidenta Zemana bylo město Jeseník

Přijala:
- návrh ústavního zákona a prováděcí návrh zákona týkající se úpravy pravomocí prezidenta republiky,

Přerušila:
- návrh zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu,
- návrh ústavního zákona o celostátním referendu.


Návrh zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu:

Předložení návrhů zákonů vyplývá z nutnosti transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků. Navrhované zákony mají nastavit komplexní rámec, který by měl zajišťovat předcházení, resp. řešení krizí úvěrových institucí a obchodníků s cennými papíry a s tím související ochranu stability finančních trhů a veřejných financí.

Na základě návrhů zákonů dostane Česká národní banka pravomoci orgánu pro řešení krize a může tak rozhodovat o vhodném postupu při řešení situace konkrétní instituce.  Vznikne rovněž Fond pro řešení krize, který vytvoří především příspěvky jednotlivých institucí a jehož prostředky mohou být využity k řešení krize při dodržení striktně stanovených pravidel. Počítá se též se zakotvením postupů pro výjimečné použití prostředků ze státního rozpočtu.
Zákon předkládá Ministerstvo financí (MF). LRV projednávání tohoto návrhu zákona přerušila.

Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů:

Předloženým návrhem má dojít ke zpřesnění kompetencí prezidenta republiky s respektem k jeho postavení v ústavním systému České republiky. Ve vztahu prezidenta republiky k moci výkonné návrh novely Ústavy stanoví obecnou lhůtu, v níž by měl prezident republiky jmenovat vládu, a doplňuje kompetence prezidenta republiky v případě, že podá předseda vlády demisi. Ve vztahu k moci soudní dochází k přesunu pravomoci prezidenta republiky jmenovat předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu z pravomocí privilegovaných v čl. 62 Ústavy mezi pravomoci kontrasignované v čl. 63 Ústavy a zároveň se pravomoc prezidenta republiky jmenovat předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu výslovně uvádí přímo v Ústavě. Dále se posiluje spolupráce prezidenta republiky se zákonodárnou mocí v souvislosti se jmenováním členů Bankovní rady České národní banky a  upřesňuje ustanovení týkající se tzv. impeachementu.

Zákon předkládá Úřad vlády ČR - ministr a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier. LRV doporučila návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se změnou Ústavy týkající se úpravy pravomocí prezidenta republiky:

Návrh navazuje na návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, přičemž se předloženým návrhem novelizuje: • zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o jmenování členů Bankovní rady České národní banky,
• zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, v části upravující řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky,
• zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, do kterého se doplňují ustanovení o jednání Poslanecké sněmovny o ústavní žalobě Sněmovny proti prezidentu republiky,
• zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, rovněž v části upravující jednání o žalobě Senátu proti prezidentu republiky a v části upravující vyslovení souhlasu s jmenováním soudců Ústavního soudu v souvislosti s navrhovaným vyslovením souhlasu Senátu i s jmenováním členů Bankovní rady České národní banky, a
• zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o jmenování funkcionářů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

Zákon předkládá Úřad vlády ČR - ministr a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier. LRV doporučila návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska.

Návrh ústavního zákona o celostátním referendu:

Návrh ústavního zákona o celostátním referendu byl zpracován na základě Programového prohlášení vlády. Institut celostátního referenda doplňuje soustavu výkonu moci založené na zastupitelské demokracii, který umožní, aby občané vykonávali státní moc nejen prostřednictvím voleb při skončení volebního období, ale i přímo. Zakotvení institutu celostátního referenda zvýší vliv veřejného mínění na výkon moci zákonodárné nebo výkonné.

Podle této legislativní předlohy by návrh na konání referenda byl oprávněn podat každý občan ČR nebo skupina občanů republiky, kteří dosáhli věku 18 let, podpoří-li jejich návrh petice podepsaná nejméně 250 000 občany ČR starších 18 let. Petici bude možné podepsat do 6 měsíců ode dne, kdy bylo na Ministerstvo vnitra doručeno oznámení o zahájení sběru podpisů pod tuto petici. V návrhu na konání referenda se musí objevit konkrétní otázka, o níž se má v referendu rozhodnout.

Rozhodnutí se referendem přijme tehdy, pokud nadpoloviční většina hlasujících občanů a zároveň nejméně 25 % všech občanů oprávněných v referendu hlasovat odpoví na otázku položenou v referendu kladně, či záporně.

Zákon předkládá Úřad vlády ČR - ministr a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier. LRV projednávání tohoto návrhu zákona přerušila.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo spravedlnosti uspělo v prestižní anketě Zákon roku

11:27 Ministerstvo spravedlnosti uspělo v prestižní anketě Zákon roku

Ve čtvrtek 25. dubna 2024 byly vyhlášeny výsledky patnáctého ročníku ankety Zákon roku. Na druhém mí…