Pražská linka důvěry je lidem v nouzi k dispozici už 25 let

10.10.2016 17:23

O služby Pražské linky důvěry je stále velký zájem a vzhledem ke složitosti případů jen těžko nahraditelná. V minulém roce její pracovníci zaznamenali téměř 16.000 kontaktů od lidí, kteří se ocitli v náročné životní situaci a nebyli schopni ji zvládnout vlastními silami, případně ji zvládali jen s obtížemi.

Pražská linka důvěry je lidem v nouzi k dispozici už 25 let
Foto: Archiv
Popisek: Mobilní telefon - ilustrační foto.

V přepočtu to znamená, že se na linku důvěry obrátí v průměru každou přibližně půl hodinu jeden klient. „Záběr témat řešených na lince je opravdu široký.

Nejrozšířenější jsou problémy v mezilidských vztazích jako například partnerské, manželské či rodinné krize, nevěry, rozchody, rozvody, mezigenerační vztahy, problémy v kolektivu na pracovišti a podobně,“ upřesnil ředitel Centra sociálních služeb Praha Tomáš Ján u příležitosti 25. výročí od vzniku Pražské linky důvěry (PLD).

Od té doby poskytuje linka 222 580 697 v nonstop provozu telefonickou krizovou intervenci a poradenství. O tom, že o službu mají nejenom Pražané velký zájem, svědčí i fakt, že za poslední tři roky její pracovníci zaznamenali v průměru přes 16.000 kontaktů ročně. „Jde o nízkoprahovou službu. Klient se nemusí nijak objednávat, pracoviště může kontaktovat kdykoli a odkudkoli. Pražská linka důvěry poskytuje své služby klientům bez omezení, tj. nezávisle na pohlaví, věku, místě bydliště či řešené problematice. Jedinou podmínkou je schopnost dorozumět se v českém jazyce,“ přibližuje vedoucí Pražské linky důvěry Jitka Gryga Medřická.

Linka důvěry postupně od svého vzniku rozšiřovala nabídku svých služeb o internetové (e-mailové) poradenství (od roku 2008) a chatovou krizovou intervenci a poradenství (od roku 2012 - 42 hodin týdně v pravidelných časech na adrese www.chat-pomoc.cz).

Jedním ze základních principů služby je oboustranná anonymita. Klienti se nemusejí představovat, konzultant nevidí číslo volajícího (nemá přístup k IP adrese na chatu apod.), hovory nejsou monitorovány.

S ohledem na šíři klientely a řešené problematiky nelze říct, kdo je „typickým klientem“ linky důvěry. Ve větší míře službu využívají ženy (cca ¾ kontaktů) a převládají dospělí volající v produktivním věku.  Kromě řešení mezilidských vztahů, se lidé obracejí na linku důvěry i kvůli psychickým potížím, ať již jde o pocit samoty, stresu, psychického vyčerpání či vážnější psychické poruchy (deprese, úzkosti, psychózy apod.). Pracovníci samozřejmě řeší i telefonáty, kvůli kterým byly původně linky důvěry hlavně zřizovány, a to krizové hovory se sebevražednou tematikou. „Podpora linek důvěry se osvědčila také při zpracovávání prožitých traumat jako třeba úmrtí blízké osoby, znásilnění, dopravní nehoda, živelná katastrofa, domácí násilí, týrání a zneužívání, či šikana. Ve výčtu témat však nechybí ani finanční problémy, závislost ve všech jejich formách, zdravotní problematika spojená s nemocí, úrazem, umíráním, nebo sexuální problematika, či potíže spojené s přizpůsobením se nové životní roli, např. studiu, práci, mateřství, důchodu apod.,“ popisovala Gryga Medřická.

Podle ní ke každému telefonátu, chatu či e-mailu přistupuje pracovník individuálně a snaží se zohlednit aktuální možnosti a potřeby klienta. Vzhledem k dodržování principu anonymity však není možné uvádět konkrétní příběhy. „Případů, které by se asi daly označit za kuriózní či zajímavé, by se očima lidí zvenčí našlo patrně mnoho, i když po letech na lince důvěry už většinu pracovníků překvapí jen máloco. U většiny příběhů navíc neznáme konec, zpětná vazba je na linkách důvěry obecně velmi omezená. Výjimkou mohou být někteří klienti, kteří se na PLD obracejí opakovaně a my tak máme možnost do určité míry sledovat jejich vývoj“, doplňuje Gryga Medřická.

A co může vlastně Pražská linka důvěry a její pracovníci nabídnout? Profesionální a zároveň lidský přístup, oporu v krizové situaci, přijetí, bezpečí, podporu, prostor, respekt, možnost sdílení a provázení, základní sociální poradenství a informace potřebné k řešení problému včetně možnosti dalšího nasměrování v rámci sociálních či zdravotních služeb.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

SÚKL: MUDr. Tomáš Boráň byl jmenován ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv

20:48 SÚKL: MUDr. Tomáš Boráň byl jmenován ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv

Ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv se 1. května 2024 stal MUDr. Tomáš Boráň. Na základě vý…