Který politik je váš nejoblíbenější?Anketa
Pokud jde o ropovody a plynovody vedoucí přes Ukrajinu, jak velký problém pro Rusko by znamenalo, kdyby se na západní Ukrajině část pokusila koupit některá z amerických firem, o čemž se už mluvilo?
Já si neumím představit, že by za dané situace americké firmy takhle vyhodily peníze, protože by neměly vůbec žádnou jistotu, že jim bude majetek, který zaplatí, opravdu patřit. Obecně transport energie přes ukrajinské území bude poměrně důležitá záležitost, i když se ukazuje, že se vyplácí ruská strategie jménem North Stream a South Stream, tedy možnosti obejít Ukrajinu. Byl to strategický záměr, vybudovat severní a jižní spojení, což se nyní Rusům vyplácí a pravděpodobně se to bude vyplácet ještě víc.
Přesto tyto transportní cesty pro energii zůstávají pro přechodnou ukrajinskou vládu jediným nástrojem, jak tlačit na Moskvu, aby tolerovala, co bude ukrajinská vláda sledovat. To znamená přiklonění se k Evropské unii. Nejsem si vůbec jistý, zda je to mínění, které obstojí ve volbách. Ale i kdyby ano, tak zůstane otázka, do jaké míry se Rusové tím stále částečným transportem energie přes Ukrajinu nechají tlačit k tomu, aby její příklon k EU tolerovali.
Jak pravděpodobné se nyní jeví rozdělení země na východní a západní část s možným odtržením Krymu? Měl by z toho někdo prospěch?
Jistě se najdou skupiny, které by z toho prospěch měly. Obecně si myslím, že by bylo užitečnější stabilizovat státní celek v jeho dané formě, ačkoli zřetelně vidíme, že není úplně sourodý. Dá se ale konstatovat, že tato nesourodost platí i pro jiné státy, které existují jako jeden celek delší dobu. Je tady však historicky významné to, že posun hranice mezi Západem a Východem, který Československo a posléze Česká republika tak šťastně zažily před čtvrt stoletím, se nyní týká Ukrajiny. Tento rozpor je teď na Ukrajině přiostřen velice kritickou hospodářskou situací.
Fotogalerie: - Stop Janukovyč
Na jedné straně jsou na západní Ukrajině tlaky přiblížit se západní Evropě, na východní části právě naopak a tlaky z obou stran. Zároveň to má všechno větší dramatičnost právě tím, že se celé zemi vede opravdu hodně špatně. Samozřejmě se v to v demonstrujících a protestujících lidech odráží. Podporuje to jejich energičnost a rozhorlenost, se kterou jednají.
Jak hodnotíte mediální pokrytí těch kritických dní v Kyjevu na konci minulého týdne?
Česká média jsem sledoval jen mimo jiné. Průběžně se informuji spíše z anglosaských médií. Pokud jde o toto téma, německá média jsou ne úplně objektivní, alespoň ne většina z nich. Samozřejmě žádné médium není úplně objektivní, ale větší nadhled se dá očekávat od britských médií. To byly zdroje, ze kterých jsem čerpal své informace.
Možná je to zkreslené a předem se omlouvám, jestli to vidím špatně, ale mám dojem, že česká média ve své většině byla trošku, i když z pochopitelných důvodů, jednoznačně na straně povstalců. Neptala se, kdo ti povstalci jsou, jaký mají program, jestli jsou schopni jednotné akce, kdo za nimi stojí, k čemu to všechno může vést, jestli je jejich způsob jednání s vládou Janukovyče ten nejlepší. Tam bylo třeba na obou stranách daleko větší kompromisnosti a ochoty ustoupit, což opozice nebyla ochotná udělat a Janukovyč také ne. Ten se projevil jako strategicko-takticky mnohem slabší hráč, což souvisí s jeho osobností, ale jistě také s tím, že v určité fázi vývoje krize na Majdanu ztratil podporu některých oligarchů a potom i podporu z Moskvy. Jeho osobnostní slabost se projevila velice jednoznačně, když strašně dlouho nebyl schopen a ochoten jakékoli rozhodné akce a vyvrcholila v posledních krizových dnech právě tím, kdy bylo jasné, že on je tím, který prohrál. Na obou stranách ale padla chybná rozhodnutí a vůbec si nejsem jistý, jestli je teď situace taková, že je jasné, kdo ta opozice je a jak dlouho vydrží vládnout.
Psali jsme:
Dá se jednoznačně říct, na kom leží vina za ty desítky mrtvých? Lze z toho vinit přímo Viktora Janukovyče?
Janukovyč obecně představoval autoritu státu, i když právě jedna z jeho velkých chyb byla, že tu autoritu opravdu nezastupoval tak, jak by to skutečně uvážlivý nebo alespoň rozhodný vládce měl dělat. V přeneseném slova smyslu proto tu zodpovědnost nese, v přímém smyslu ale těžko. To je otázka pro soudy, která by se vyjasňovala hodně dlouho. Nyní zažívá něco, co je v takových revolučních situacích normální, že ti, kteří nominálně zvítězili, odreagovávají si své frustrace i ztráty na životech, že jednoznačně označují jako viníka toho, který zemi nominálně vládl do doby, než oni převzali moc. Jistě ale před soudem dějin a budoucích historiků toto pojetí nemůže obstát.
Ukrajina bude zřejmě potřebovat 35 miliard eur, aby ekonomicky přežila. EU říká, že je připravena poskytnout 20 miliard. Má na to unie vůbec peníze? Jak mohou reagovat některé členské státy, zvláště ty, jejichž ekonomická situace je dlouhodobě špatná?
Nejsem si vůbec jistý, že je to opravdu reálná suma. Ze svých dojmů vím, že je to vázáno na to, jak se bude nová vláda chovat a evropští státníci si jistě nemohou dovolit investovat takové peníze, aniž by vyčkali na finální výsledek a nejlépe výsledek voleb, které se mají konat v květnu. I to se mi však zdá jako příliš brzký termín.
Ukrajina bude muset brzy začít splácet své dluhy a je známo, že nejvíce dluží Rusku. A neumím si představit, že EU bude schopna taková sumy poskytnout. Vidím mnoho otázek, které tyto sumy silně relativizují. Myslím si, že v zákulisí se teď odehrává mnohé a ne nadarmo je Turčinov (nový šéf parlamentu pověřený výkonem funkce prezidenta – pozn. red.) z Dněpropetrovska. Ten dněpropetrovský klan je známý a je velice úzce spojený s Ruskem a tady se podle mě ze strany Ruska odehrávají důležité věci v pozadí.
Rusko je schopné jednat mnohem rychleji, ať už jde o půjčování peněz nebo ztěžování ukrajinské situace třeba nějakými zvýšenými cly. Rusko je rychlejší, operativnější a mnohem akceschopné než EU. Proto si myslím, že iniciativa bude na straně Ruska spíše než unie. Navíc Rusko má více co ztratit. A sumy, o kterých byla na začátku řeč, nemůžeme dle mého soudu brát vážně.
Psali jsme:
Co by podle vás pro Ukrajinu znamenalo budoucí přijetí asociační dohody s Evropskou unií? Byť tedy zaznívá, že by se v tom mělo počkat až na vládu, která vzejde z nových voleb.
V tuto chvíli nemohu takovou otázku přijmout vážně, protože teď není na ukrajinské straně žádná autorita, která může svůj podpis na nějakou dobu garantovat. Teď tam existuje nominálně někdo, kdo zastupuje dosud de iure existujícího prezidenta, který byl vytlačen z úřadu. Ale legitimita toho člověka je pouze momentální v rámci nějakou revolučního komitétu, který aktuálně vládne. A aby byl ten komitét partnerem, kterého bude EU brát vážně pro podpis nějaké asociační smlouvy, nestačí jen legitimita daná z parlamentu, ale musí mít legitimitu vzešlou z voleb. Evropané se nemohou spolehnout na to, že ten, kdo dneska slíbí, že asociace bude platit a podepíše ji, že to bude moct dodržet také v květnu a později.
Proto jsem druhým dechem připojil, že zaznívá to, že by se mělo čekat až do mimořádných voleb a vládu, která na jejich základě vznikne…
Přesně tak. Ale ani tak nevím, zda se to vůbec do května dá zvládnout. Každopádně to bude první lakmusový papírek, jenž ukáže, jestli to, co se odehrávalo v posledních měsících v Kyjevě a Lvově, odpovídá vůli čtyřiceti milionů voličů, kteří mají v Ukrajině možnost ovlivňovat budoucnost svojí země.
Vůbec si nejsem jistý, že to, co se odehrávalo na Majdanu, byl reprezentativní názor celé společnosti. Tím spíše, že i ti, kteří na Majdanu demonstrovali proti Janukovyčovi, byli jednotní jen do té doby, dokud byl Janukovyč jejich nepřítel. Teď budeme zažívat, jaké budou mít rozepře oni mezi sebou. Kdo vlastně vládne Ukrajině a co si vlastně ukrajinské obyvatelstvo představuje jako svoji budoucnost, to ještě zdaleka není zodpovězené. Prozápadní tendence není vůbec jistá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
