„Táta“ Falbr zuřil na mostecké tripartitě. ČSSD prý vždy stála za horníky, ale za Sobotky se to mění

Hospodářská a sociální rada se tématem zabývala pár dní poté, co město navštívil letos již podruhé ministr průmysl a obchodu Jan Mládek. „Nepustili nás vůbec do programu dne. Nechtěli pustit ani zástupce odborů. Bylo to vše připraveno, aby ‚vyhráli‘ odpůrci těžby a neprolomení limitů,“ stěžoval si před tripartitou složenou z řad podniků, odborů a úřadů Richard Falbr, bývalý europoslanec, někdejší „táta odborů“ a dnes šéf Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje.

Připomněl, že ovšem vláda slíbila, že do regionu přijede na zasedání vlády. „Padla informace, že to zasedání chystají v listopadu, to už by bylo ale po rozhodnutí v této věci,“ podotkl Falbr. Ministr Mládek se totiž vyjadřoval, že rozhodnutí o prolomení limitů těžby padne do června. Zástupci tripartity již jednali i s předsedou vlády a zřejmě ne naposledy. „Názory z jeho úst jsou nyní takové, že jsme odcházeli s dost rozpačitými pocity,“ zmínil Falbr, jak se v poslední době pozadí problematiky jaksi mění. ČSSD byla většinu let pro pokračování těžby, ať už vzhledem k zachování zaměstnanosti v regionu s nejvyšším počtem lidí bez práce, tak s ohledem na téměř jisté zvýšení kriminality a prohloubení sociálních problémů.

Před pár týdny se ovšem opět téma limitů těžby na dole ČSA, u obcí Horní Jiřetín a Černice, začalo řešit ve čtyřech možných variantách. K úplnému prolomení limitů se již nevyjadřují stoprocentně, lavírují s politicky kompromisní variantou částečného prolomení a zachování obcí.

Je tu něco, co dosud nezaznělo. A Babiš s tím bude muset něco dělat!

Zásadní zvrat ve věci ovšem může znamenat zcela nově vznikající analýza. „Přináší argumenty, které ještě nikdy nezazněly a jsou velice výmluvné. Je skvěle vypracována,“ zhodnotil práci výzkumného ústavu Richard Falbr. „Ztráta státního rozpočtu na výběru daní, kdy jsme operovali s průměrnou mzdou u těžební společnosti, se odhaduje na 1,5 miliardy korun ročně,“ uvedla mimo jiné za autory studie Marcela Šafářová. To ale samozřejmě není vše.

Dále je nutné přičíst například výdaje na nezaměstnané horníky, kteří v okrese s nejvyšší nezaměstnaností sotva hned najdou nějakou práci. Dále obce přijdou o poplatky z vytěženého nerostu a z dobývacího prostoru, přestanou jim do obecních rozpočtů plynout dárcovské finance od těžařů, o nemalou sumu přijde státní rozpočet za zaměstnance – za ty se odvádí i sociální a zdravotní pojištění a podobně.

„Celkem odhadujeme, že se ve veřejných rozpočtech přijde ročně o 2,7 miliardy korun,“ zmínila Šafářová s tím, že například v případě nově nezaměstnaných vycházeli z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí, kdy uvažují, že náklady na jednoho člověka bez práce jsou 54 tisíc korun ročně. „Je to jen odhad, jelikož náklady samozřejmě závisejí na době evidence, předešlé mzdě. Sociální dávky se odhadují ještě hůře, neboť závisejí na situaci každé rodiny,“ dodala.

Noční hlídač nestačí, přidejte další 1,5 miliardy ročně

„Jsem ráda, že takováto studie je na světě. Když vysvětluji některým lidem dopady, nikdo nechápe, že díky razantnímu zásahu do těžební činnosti na Mostecku na sebe stát také musí převzít ještě náklady po ukončení těžby – údržbu dobývacího prostoru do doby případné budoucí obnovené těžby, pokud by k ní hypoteticky někdy mělo dojít. I když já věřím, že nyní ty hlavy zchladnou,“ prohlásil poslanec za Mostecko a exprimátor Vlastimil Vozka.

„To ani nemusíme moc odhadovat, to se dá poměřovat dosavadními akcemi a dá se to poměrně dobře vyčíslit: Konzervace lokality bude stát 1,5 miliardy korun a údržba ročně, aby se jednou mohlo znovu začít těžit, je odhadována na velkou částku – minimálně 1,5 miliardy ročně,“ reagoval na jeho slova významný český rekultivátor Stanislav Štýs a dodal: „Mě by také zajímalo, jak se uhlídá ten ohromný prostor, aby to nezačal někdo během těch let rozebírat. To by se mělo také ukázat, to jsou také náklady. Dobývací území se nemůže nechat ladem. Podle horního zákona se musí rekultivovat, začne se se zaplavováním. Co budou stát znova pak to odvodňování a celá tato náprava? To dělá víc, než co je v celé této studii.“

S jeho slovy souhlasila předsedkyně mostecké tripartity. „Vládě musí být jasné, že tady to nejde, jako když se zavře jedna fabrika, kde se zamknou dveře a stačí jeden noční hlídač. Zůstává tam 750 milionů tun nejkvalitnějšího evropského uhlí. To, co se sem vozí, na to nemá. Jednou se k tomu vracet, to by byla příliš drahá legrace,“ uvedla Helena Veverková.

Poslanci odjinud vůbec nechápou, která bije

Na jednání tripartity se s naprostým zoufalstvím vyjádřili dva mostečtí poslanci Bronislav Schwarz a Vlastimil Vozka. „My jako řadoví poslanci tuto záležitost ve Sněmovně vůbec neovlivníme. Pokud chceme pro Jihočechy, Jihomoraváky a další kolegy – aby věděli, co je Mostecko – udělat seminář, nikdo tomu není nakloněn. Já sám bojuji s vedením ANO. Já nevím, co udělat. Ti poslanci tu nikdy nebyli ani na výletě,“ posteskl si Schwarz.

„Je nabíledni, že vláda chce oddělit celou diskusi o limitech a uhlí od poslanců. Navrhovali jsme v energetickém výboru, aby energetická politika byla minimálně kontrasignována Poslaneckou sněmovnou. Ale ty hrátky uvnitř Sněmovny, no, vy to vidíte v televizi. V těch kuloárech je obtížné skutečně diskutovat na téma uhlí. Nechci shazovat své kolegy, ale devadesát procent poslanců neví, o co jde,“ doplnil jej Vozka, podle kterého většina z nich je pod vlivem jedné komerční televize. „Je jasné, že ministerstvo pana Mládka mermomocí má vizi jádro, a chce to co nejdřív a odklidit všechny soupeře. Vláda si dělá kolikrát, co chce a poslanců se na to nemíní ptát,“ dodal.

Tak na takový program tedy nedorazím, je v šoku severočeský poslanec

Primátor Mostu Jan Paparega zmínil, že je domluveno, že 23. dubna dorazí do Ústeckého kraje na zasedání alespoň rozpočtový výbor Sněmovny a sejde se starosty. Větší váhu v dané problematice má ovšem výbor hospodářský. „Když jsem viděl program hospodářského výboru a jeho výjezdu sem, tak jsem řekl, že na takový nepřijedu – byl situován do Ústí nad Labem, setkání s univerzitou a podobně. Vůbec nic o nezaměstnanosti, o vyloučených lokalitách, o uhlí a limitech! Takový výjezd nemá smysl. Mělo by to být ještě v prvním pololetí, snažím se, aby ten program byl ještě změněn,“ uzavřel Vozka.

Lom ČSA disponuje vysoce výhřevným uhlím, které je technologicky vhodnější do tepláren. Na dodávkách dálkového tepla z hnědého uhlí závisí zhruba milion českých domácností. Těžba na lomu ČSA je omezena usnesením vlády o těžebních limitech z roku 1991 (UV č. 444/1991). Za těmito limity se dále nachází 750 milionů tun hnědého uhlí. Pokud v krátké době nedojde ze strany vlády k jasnému rozhodnutí o budoucnosti těžebních limitů, po roce 2022 bude nutné těžbu v této lokalitě zastavit. Její obnovení v budoucnosti by vzhledem k technologické náročnosti i vysokým finančním nákladům bylo velmi komplikované, ne-li nemožné.