„Pomáhat lidem v nouzi je bezesporu chvályhodný čin. Když je ale tato pomoc nesprávně nastavená a poháněná jen idealistickou touhou a naivními představami, může spíš více uškodit,“ předestírá Míth směr, jakým se bude ubírat jeho příspěvek do debaty o uprchlících, který je k přečtení na serveru Pravý břeh.
Evropský kontinent totiž dle něj zdaleka není v takové kondici, aby si mohl dovolit zachránit celý svět, což by si měli uvědomit i čeští politici. „Není možné, aby premiér Sobotka a další členové jeho kabinetu vášnivě hájili právo České republiky na odmítnutí kvót a jednoho dne se vrátili z Bruselu s tím, že kvóty na přerozdělování přistěhovalců odmítneme, protože je přijmeme dobrovolně. Navíc v mnohem větším počtu, než vůbec Evropská komise po České republice požadovala. Jak má potom volič brát vážně politiky a jejich rozhodnutí? Diví se potom ještě někdo, že má politik pověst ještě horší než kurtizána z E55?“ píše Míth.
Dle politika by se Evropa měla inspirovat Austrálií, která zaujala vůči ilegálním uprchlíkům nesmlouvavý postoj. Míth popisuje, že australské úřady blokují námořní trasy, a když už k jeho území dorazí loď s uprchlíky, nepouští ji ke břehům. Takto zachycené lidi posílá vláda do uprchlických táborů na vzdálených ostrovech, kde se rozhodne o tom, zda jim bude udělen azyl, nebo budou navráceni do země původu.
Zároveň s tím spustila australská vláda kampaň, v jejímž rámci nechala vytisknout informační letáky, kde potenciální i stávající uprchlíky varuje, že jim v Austrálii pšenka nepokvete. „Ovšem evropští politici a aktivisté varují před tím, že australský model je necitlivý a nehumánní. Jakoby snad Austrálie přestala patřit k nejvyspělejším demokratickým zemím světa,“ diví se Míth.
Pravicový politik rovněž poukazuje na to, že nejbohatší státy světa, jako je Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt nebo Spojené arabské emiráty do svých zemí uprchlíky například ze Sýrie skoro nepřijímají. Raději prý potřebné peníze posílají přímo do utečeneckých táborů v Turecku nebo Jordánsku, případně se podílí na rozvoji podnikatelských i nepodnikatelských programů přímo v místě konfliktu. „Nikdo jim přitom takové rozhodnutí nevyčítá. Jejich snaha o etnickou, náboženskou i politickou diverzitu je považována za svébytné rozhodnutí tamějších vlád. Zkuste ale něco takového zmínit v Evropě a hned budete označeni za xenofoby a rasisty,“ uzavírá Míth.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
