Její boj prý začal, když se z Hlasu Ameriky a BBC dozvěděla o činu Jana Palacha. Jeho tragický osud ji, tehdy osmnáctiletou, velmi zasáhl. S kamarádkou tedy s hesly „Svoboda Československu“ vyrazily demonstrovat. Byly si prý jisté, že je zatknou, dokonce si ani nekupovaly zpáteční lístek. O to překvapenější byly, když se na Majakovského náměstí v Moskvě, kde demonstrovaly, nic nestalo.
O rok později již byla na další demonstraci zadržena. Odsouzena však nebyla – úřady ji prohlásily za nepříčetnou a umístily do psychiatrické léčebny. Z obávané léčebny v Kazani, kde se prý setkala s mnoha disidenty, byla propuštěna po dvou letech. V protestech proti režimu pak pokračovala, nemohla si prý pomoci.
Později, když založila rodinu, se prý „zklidnila“. Dnes už prý není ve věku na protesty, ale když vidí, co provádí Rusko například na Ukrajině, vyrazila by prý ráda znovu.
„Je to strašné a není to o nic lepší, než to bylo tehdy. Už jen samotný fakt, že se prezidentem země stane člověk, který byl spolupracovníkem KGB, to je, jako by se německým kancléřem stal někdejší nacista,“ vykládá rozhořčeně.
Dění kolem Krymu jí pak připomíná invazi do Československa v roce 1968. Připouští, že je to trochu odlišné, protože poloostrov měl hluboké ruské kořeny. „Ale už jednou patřil Ukrajině, tak není možné přijít do cizí země, udělat tam referendum a vzít si ji. A znovu se to děje před očima celého světa, stejně jako tehdy okupace Československa,“ žasne.
Na dotaz, zda je podle ní Vladimir Putin připraven v této expanzivní politice postupovat i dále, si Olga Prochorovová netroufá hádat. „Je určitě připraven to udělat. Doufám však, že existuje něco, co ho zastaví,“ věří. Velmi dobře prý chápe někdejší sovětské satelity, proč tolik hledají ochranu v NATO.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
