Drábkova šílenost, úplná zhovadilost, vykřikuje radní z Plzně

09.03.2014 9:57

Nesmyslností ad absurdum je podle řady sociálních pracovníků striktní dodržování zákona na ochranu osobních údajů. Úřady se prý navzájem nejsou schopné domluvit a vyjít si vstříc. Jedním z velkých problémů, které nastaly od doby úřadování Jaromíra Drábka (TOP 09) na Ministerstvu práce a sociálních věcí, je neposkytování informací z úřadů práce jednotlivým městům a obcím. Podle exministra však byly úřady práce naopak vedeny k intenzivnější spolupráci.

Drábkova šílenost, úplná zhovadilost, vykřikuje radní z Plzně
Foto: Daniela Černá
Popisek: Jaromír Drábek

Pokud by dlouhodobě vypadl elektrický proud, nastane v této zemi podle oslovených odborníků neuvěřitelný zmatek. První, kdo na to doplatí, jsou těžce nemocní a imobilní občané ve svých domovech.

Relativní (ne)bezpečí

Říká se, že by se neměl malovat čert na zeď, ale na druhé straně situace přeje připraveným. V současné době sociální odbory nemají vůbec přehled, kolik vlastně občanů je doma trvale upoutáno na lůžko, případně kolik z nich je na vozíčku. „Podle Úřadu na ochranu osobních údajů to jsou citlivé informace,“ říká radní města Plzně pro sociální oblast Jiří Kuthan (ČSSD). „No a všechno to má spravovat úřad práce, který, jak známo, vyplácí i sociální dávky. A on nám prostě nemůže poskytnout konkrétní informace, kde se jaká osoba nachází. Můžeme se jen domnívat, že tam a tam je větší koncentrace těchto postižených osob, zvláště kde je bezbariérové bydlení. To je ta Drábkova šílenost, úplná zhovadilost. Údaje v úřadu práce podléhají režimu utajení, protože jsou to citlivá osobní data. Takže my nevíme, kolik je přesně v Plzni lidí se ZTP, no a už vůbec ne, kolik tu máme lidí doma, kteří jsou upoutáni na lůžko.“

Domácí prostředí, vždy spíše přátelsky nakloněné, se může v případě závažných technických problémů, jako právě zastavení dodávek tepla, vody nebo dokonce elektřiny, ale samozřejmě také požáru, změnit na bezprostředně ohrožující život. Pro nemocnice a domovy důchodců či sociální ústavy jsou vypracovány krizové plány, jsou tu náhradní a záložní zdroje, ale domácnosti se mohou v případě problémů ocitnout opravdu v temnotě a chladu. A jestliže záchranáři nemají nejmenší tušení, že v daném domě je nějaký imobilní člověk, jsou následky samozřejmě fatální.

Sociální ani zdravotní odbory měst neví, kolik lidí využívá elektrické přístroje na podporu činnosti oběhového systému či dalších orgánů a už vůbec nikde není nějaký seznam, který by si logicky uvažující člověk představoval najít u odpovědných orgánů státní správy a samosprávy.

Projekt šel ke dnu a dnes není nic!

Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy se v letech 2005 až 2007 na území hlavního města Prahy rozbíhal projekt, kdy tato organizace společně s hasičským záchranným sborem připravovala evidenci osob a dokonce vyvíjela speciální vozík pro zvláště nepřístupné prostory na záchranu imobilních osob. „Bylo to dobře rozehrané,“ svěřuje se Krása, „jenže samozřejmě jako další věci s nástupem Drábka na ministerstvo se to, jak se říká, zařízlo. A kde je tomu nyní konec… My bychom v tom rádi pokračovali, jenže nám dochází peníze a jsme v opravdu svízelné situaci. Chce to chodit po domech, zjišťovat, nechat si podepsat, že dotyčný souhlasí s jeho zařazením na tento seznam. Byla by to velká pomoc pro Integrovaný záchranný systém, ale obávám se, že to jen tak nebude."

Jednalo se o pilotní projekt, jiné kraje s ním vůbec nezačaly. Například mluvčí Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje Pavla Jakoubková nemá žádné indicie, že by něco takového na Plzeňsku existovalo. A podobné to bude i jinde. Jak nám potvrdila řada hasičů i policistů v terénu, nejdůležitější jsou informace. Když se dozvídáte až na místě například u hořícího panelového domu, že v horním patře je nepohyblivý člověk, je to velmi složitá situace s krajně nejistým výsledkem. O to hůře by to bylo v případě delšího třeba i „jen“  lokálního výpadku energií.

„V menších obcích je to jiné, přece jenom se tu známe, víme, kde kdo bydlí, kdo uplatňuje slevu jako invalida třeba na vyvážení odpadů nebo další poplatky, ale to je jen díky tomu, že jsme sice spádovou obcí, ale v porovnání s velkými městy jsme vesnice,“ říká pro ParlamentníListy.cz starosta Chudenic na Klatovsku David Josef Klíma (TOP 09 a Starostové).

Jak ale pro redakci uvedl exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, úřady práce byly podle něj naopak vedeny k tomu, aby s obecními úřady co nejintenzivněji spolupracovaly. „Samozřejmě nemohly poskytovat osobní údaje tehdy, pokud by to bylo v rozporu se zákonem," doplnil. 

Stovky lidí k odsouzeni?

Podle Magdaleny Čadové, vedoucí oddělení zaměstnanosti Úřadu práce - krajské pobočky v Plzni, je evidováno ke konci roku v krajské metropoli 3200 osob se zvláště těžkým postižením (držitelé průkazu ZTP) a 1500 těžce postižených občanů. „A to ke všemu za panování Drábka se výrazně omezil jejich počet a předpokládám, že nyní bude opět narůstat a dostane se zhruba k původnímu stavu,“ hartusí radní Kuthan.

„Mělo by platit, že obce mají přehled, vždyť dělají komunitní plánování a bez relevantních údajů se neobejdou,“ vysvětluje Krása. „Jenomže to nejsou všichni a zase je tu totální nepropojenost.“ Oba nezávisle na sobě nadávají na nekoncepčnost a chaotičnost i v této oblasti. Podle Kuthana by nemocnice měly nejen evidovat, ale také posílat na radnice informace o tom, koho z trvale postižených propouští do domácího ošetřování. Týká se to i těžce nemocných pacientů, dětí, ale toto jsou všechno citlivé údaje. Stát jako by se tyto informace ostýchal soustředit.

Vedoucí odboru krizového řízení plzeňského magistrátu Petr Liška pro ParlamentníListy.cz na písemný dotaz odpověděl, že: „…shromažďovat uvedené informace našemu odboru nepřísluší, byť bychom při tom byli vedeni těmi nejlepšími úmysly. Podobně je to například se smyslově postiženými osobami. Na druhou stranu je právě naším odborem ve spolupráci s úřady městských obvodů věnována pozornost souvisejícímu zabezpečení nezbytné péče těmto osobám v případě každé jednotlivé mimořádné události.“

Neděsit, ale informovat

Nutno dodat, že hlavní město připravuje rozsáhlé cvičení na případný „blackout“, kdy by se bez proudu ocitla dlouhodoběji podstatná část města. Podle námi oslovených odborníků je to zcela mimořádná akce, zajisté velmi potřebná, protože obdobné případy se ve světě již staly. Když nepůjde elektřina, voda, plyn, nebude teplo, zkolabují mobilní sítě, internet pochopitelně nebude. Stovky lidí mohou zůstat uvězněni ve výtazích. „Nikdo tady nechce vyvolávat poplach a děsit občany,“ říká ParlamentnímListům.cz Kuthan, „ale asi bychom se všichni měli zamyslet. Tohle není žádná legrace.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

MUDr. Ladislav Václavec byl položen dotaz

Zdraví máme jen jedno

Pane senátore, hlasoval jste pro senátní novelu zaměstnávání zahraničních zubařů u nás. Tito studenti medicíny, možná lékaři mají pracovat pod dohledem českého l=kaře, který asi podle vás nemá co na práci a tak bude dohlížet. Bez řádně ukončené zkoušky z českého jazyka a slevovat z náročnosti aproba...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Dostat bojeschopné do vlasti.“ Kolář mladší vnímá, co chtějí na Ukrajině. Ale nesedí to k tomu, co řekl otec

9:00 „Dostat bojeschopné do vlasti.“ Kolář mladší vnímá, co chtějí na Ukrajině. Ale nesedí to k tomu, co řekl otec

Už nejde jen chodit okolo horké kaše. Poslanec TOP 09 Ondřej Kolář opět zdvihl téma politiky návratů…