Erik Best má po zvolení Trumpa dvě zásadní zprávy: O osudu Clintonové a o tom, jak to dopadne mezi USA a Ruskem

10.11.2016 12:47

Amerika zůstane rozpolcená a část obyvatel Trumpa zřejmě nepřijme, uvedl americký novinář dlouhodobě žijící v Česku Erik Best ve vysílání Českého rozhlasu.

Erik Best má po zvolení Trumpa dvě zásadní zprávy: O osudu Clintonové a o tom, jak to dopadne mezi USA a Ruskem
Foto: Petr Merta
Popisek: Americký novinář Erik Best

„Teď už je jasné, že média vítěze odhadla špatně. Nesprávné byly i průzkumy, které preferovaly Clintonovou. Dokonce lidem říkali, že Trump vyhrát nesmí a i Barack Obama tvrdil, že Trump je nezpůsobilý být prezidentem USA. Co ale média i Obama řeknou dnes, zítra?“ ptá se Best.

Ve skutečnosti možná nejde proti establishmentu

Co nakonec rozhodlo, když se podíváme na to, kdo volil Trumpa? Podle analýzy CNN byla rozhodující skupina voličů mezi 50 a 64 lety. „Průzkumy říkaly celou dobu, že Trumpa podporují naštvaní bílí muži. Evidentně to ale nikdy nebyla pravda. Já jsem vždy říkal, že jsou dvě klíčové otázky. První otázka je, jestli můžeme věřit průzkumům. A evidentně příliš ne, protože dopadly jinak. Druhá otázka je, jestli Trump je opravdu kandidát, který jde proti establishmentu. To znamená, jestli opravdu si ho republikánská strana nepřála a i nadále ho svým způsobem nebude chtít. Nebo jenom našli způsob, jak nás balamutit, jak nás přesvědčit, že bychom si měli vybrat člověka, který jde proti establishmentu, ale ve skutečnosti třeba nejde proti establishmentu,“ uvedl Best.

A upozornil, že stále nevíme, jak bude Trump postupovat, až bude prezidentem. A jestli se bude chovat jako člověk, který jde proti establishmentu, nebo jestli se stane dalším Bushem, dalším Obamou a bude provádět podobnou politiku.

Prezident to může změnit

Může mít ale Trump problém s tím, jít proti establishmentu, když republikáni obhájili většinu v Senátu? „Prezident je ten, kdo rozhoduje, kam poslat bombardéry. Obama, málokdo to ví, jenom v letošním roce poslal bombardéry do sedmi států. To znamená, že bombardoval sedm států. A prezident to může změnit. Určitá skupina neokonzervativců v republikánské straně určitě bude proti, ale prezident Trump by to teoreticky mohl změnit. To je právě ta otázka, jestli hodlá změnit tu politiku, jestli to myslel vážně, nebo jestli bude prezidentem establishmentu a bude dalším Bushem,“ uvedl Best.

Až v dalších měsících se prý ukáže, jestli uvidíme pomalejší, nebo rychlejší pokles vlivu Ameriky na svět. Kdyby byla prezidentkou Clintonová, pokles by byl asi pomalejší. „Možná se díky Trumpovi Amerika stáhne ze světa rychleji. A pokud ho nepřijmou americké trhy, bude to ještě rychlejší,“ míní Best.

Celý text včetně audionahrávky je ZDE

Budou se USA pod Trumpovým vedením méně angažovat ve světě? „Když měl Trump projev o zahraniční politice, tak v jedné větě tvrdil, že se Amerika stahuje ze světa, v druhé větě řekl, že musí mít nejsilnější armádu a že hodlá do toho investovat více peněz. Dále říká, že hodlá zrušit politiku vývozu demokracie a pak říká, že hodlá stabilizovat situaci na Blízkém východě, takže není vůbec jasné, jak to myslí. Tím pádem je nemožné to předpovídat,“ říká Erik Best.

Vztahy s Ruskem? Záleží i na současné administrativě

Jaké může mít Trump vztahy s ruským prezidentem Putinem? „Nejdůležitější je, jak se bude chovat současná administrativa během dvou měsíců, než nastoupí Trump. Protože Obama se může snažit do té doby o něco vylepšit vztahy s tím, že pak v tom bude pokračovat Trump. Nebo naopak může podléhat tlaku ze strany Demokratické strany a přitvrdit do té doby. To znamená, že situace v Sýrii a na Ukrajině je nejasná. Uvidíme, co přijde během následujících dvou měsíců,“ prohlásil Best.

Co bude s Hillary Clintonovou? V televizní debatě jí Trump vyhrožoval, že když bude prezidentem, půjde za kauzu uniklých e-mailů do vězení. „Opravdu záleží na tom, jestli Trump přijde a řekne, že hodlá v tom pokračovat, a hodlá otevřít vyšetřování, anebo jestli se s ní smíří. Může jí dát amnestii, jak to udělal Ford, když nastupoval po Nixonovi,“ dodal Erik Best.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

18:04 860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

Česko stojí před otázkou, zdali následovat některé evropské země a vyslyšet volání Kyjevu o pomoc s …