O mimořádné finanční pomoci Maďarsku ve výši 85 milionů eur pro období do roku 2020 bude rozhodovat Evropská komise v nejbližších hodinách. Peníze by měly být podle Bruselu použity ke zřízení dalších detenčních center, jako se tak stalo v případě Itálie a Řecka. Mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová podle maďarského internetového serveru Politics.hu tak poznamenala, že se bude toto téma řešit v rámci summitu ve Vídni, který začíná dnes. Jeho hlavním tématem je zhoršující se situace na Balkánském poloostrově, který je zejména v posledních dnech ochromen mohutnou migrační vlnou směřující z Turecka. Summitu se za EU zúčastní šéfa zahraniční politiky Federica Mogheriniová, viceprezident EK Maroš Šefčovič a komisař pro rozšiřování EU Johannes Hahn.
Maďarsko mezitím na jižní hranice se Srbskem přesunulo speciální policejní oddíly v počtu 2106 mužů, aby pomáhali řešit alarmující situaci. Na tiskové konferenci to oznámil policejní šéf Károly Papp. „Součástí speciálních jednotek budou také helikoptéry a policisté s vycvičenými psy. Začít plnit své úkoly by měli policisté od 1. září. O dva týdny později se k nim připojí šest jednotek tvořených z 876 čerstvých absolventů policejní akademie. Celkový počet pohraniční stráže by tak mohl být navýšen až na 3600,“ řekl Papp s tím, že proti ilegálním uprchlíkům nebudou použity střelné zbraně. „Agentura EU pro zabezpečení hranic Frontex na místo vyslala 50 členů své stráže, kteří se budou společně s našimi policisty podílet na zabezpečení hranic. V letošním roce zatím hranice ilegálně překročilo přes 150 000 uprchlíků. Většina z nich přišla ze Sýrie,“ uvedl Papp.
Zprávy z Maďarska týkající se uprchlíků najdete ZDE
Vedle fyzického zajištění hranic maďarská vláda také pracuje na zpřísnění samotných zákonů týkajících se přistěhovalecké politiky. Jak uvádí maďarský internetový server Politics.hu, proces vyřizování žádostí o azyl by měl být rychlejší a efektivnější. V rámci nových opatření se rovněž zpřísní tresty za ilegální převaděčství. „Sankce musí mít preventivní účinek. Organizátoři ilegálních přechodů hranic musí dostat jasný signál, že jejich aktivity nebudou tolerovány,“ poznamenal jeden z předkladatelů nových opatření Róbert Répássy. Mluvčí vládnoucí politické strany Fidesz Bence Tuzson novinářům zase vysvětloval, že novela zákona umožní nedovolené překračování hranic a poškozování plotu považovat za trestný čin. „Zároveň, jak již poznamenal Róbert Répássy, zpřísníme tresty pro pašeráky uprchlíků.“
Druhá nejsilnější strana maďarské politické scény Jobbik v souvislosti s uprchlickou krizí vznesla požadavek na vyhlášení místního referenda. Občané by se v něm mohli vyjádřit k tomu, jestli souhlasí se zřizováním uprchlických center v místě jejich bydliště. Návrh zákona o místních referendech byl již dle Politics.hu předložen v maďarském parlamentu. „Vláda by neměla jít proti vůli lidu. Již nyní máme zprávy o tom, že lidé nechtějí, aby se poblíž jejich domovů zřizovala detenční centra,“ uvedl první místopředseda strany Előd Novák. Jeho kolega János Volner zase vyzval vládu, aby dala jasně najevo, že za současnou migrační vlnu nesou hlavní zodpovědnost Spojené státy. „Jejich narušování vnitřních záležitostí v Sýrii a Afghánistánu způsobilo, že vlády obou zemí ztratily schopnost čelit extremistům.“
Klidná situace nepanuje ani v Itálii, kde se podle arabské zpravodajské televize Al-Džazíra konaly protestní pochody uprchlíků v Miláně. Stovky z nich protestovaly proti životním podmínkám v uprchlických táborech a v rámci demonstrace dokonce zablokovaly hlavní milánskou třídu. Následně se zejména afričtí uprchlíci střetli s místní policií, která je vytlačila z centra města. „Dokumenty, dokumenty,“ požadovalo asi tři sta demonstrantů po italských úřadech. Dále rozzlobení uprchlíci vyzývali úřady, aby je přestaly dále zadržovat.
Celý text v angličtině najdete ZDE
„Jsme unaveni a chceme dokumenty,“ bylo možné přečíst na jednom z jejich transparentů v italštině. Uprchlíci tvrdí, že detenční centrum zřízené Červeným křížem je přeplněné a životní podmínky v něm jsou nevyhovující. V nepříliš prostorných stanech se při čekání na vyřízení dokumentů údajně tísní až osm uprchlíků. Celý proces vyřizování papírů umožňujících jim legálně v zemi pracovat trvá dle jejich stížností neúměrně dlouho. „Tento domov není dobrý. Jsem tady už pět nebo šest měsíců,“ vysvětluje jeden z rozčílených protestujících lámanou italštinou.
Psali jsme:
_635734389282358579.JPG&id=74844)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
