Nekecám. Jsem v šoku, řekl v ČT ředitel špitálu, kde trápili děti. Na začátku se mu třásl hlas

17.09.2014 13:50

Ředitel Klatovské nemocnice František Lešundák dnes na mimořádné tiskové konferenci odmítl obvinění v případě duševně nemocného doktora Jiřího Havránka, který údajně svými zásahy ohrozil životy dětských pacientů, že jej mohla nemocnice z funkce odvolat rychleji. Lešundák se hájil tím, že vstupní lékařskou prohlídkou prošel Havránek bez problémů, dokonce podepsal při nástupu do nemocnice, že ze svého zdravotního stavu nic nezatajil. Kvůli tomu dokonce Klatovská nemocnice zvažuje, že na Havránka podá trestní oznámení.

Nekecám. Jsem v šoku, řekl v ČT ředitel špitálu, kde trápili děti. Na začátku se mu třásl hlas
Foto: Hans Štembera
Popisek: Novorozeně na JIP

Anketa

Jste pro radikální omezení migrace do Evropy?

98%
2%
hlasovalo: 22207 lidí

V úvodu setkání s novináři Lešundák, kterému se zpočátku pohnutím třásl hlas, poukázal na to, že na místo primáře dětského oddělení se zhruba půl roku nedařilo najít kvalifikovaného lékaře. Když se na základě inzerátů přihlásil Havránek, nemělo vedení Klatovské nemocnice žádné podezření, protože předtím pracoval ve třech různých nemocnicích.

Podepsal prohlášení, že žádnou nemoc nezatajil

Při nástupu absolvoval povinnou lékařskou prohlídku. Havránek také podepsal: „Prohlašuji, že jsem nezatajil žádnou nemoc.“ „Netušili jsme, že nějaký problém může být,“ uvedl Lešundák s tím, že zhruba první půlrok byly pracovní výkony doktora Havránka „excelentní“, prý zaváděl nové metody. „Všichni byli nadšení, rodiče, personál, bylo asi pět pochval,“ konstatoval Lešundák.

První problémy se začaly objevovat asi po půlroce. V této souvislosti ředitel pochválil zdravotní sestry, které na kolize ukázaly a díky nimž byl celý problém v nemocnici odhalen. Sestry se nebály problematické postupy Havránka svým nadřízeným oznámit, přestože jim Havránek měl vyhrožovat. „Nejprve jsme mysleli, že jde o problém s alkoholem,“ uvedl Lešundák s tím, že to se ale nepotvrdilo.

Když porušil zákaz, ředitel se rozhodl jednat

Pomyslný pohár trpělivosti ředitele přetekl koncem loňského února, kdy Havránek přes výslovný zákaz provedl „invazivní výkon“. 23. února měl ředitel s Havránkem rozhovor, další den měl dovolenou a 25. února nastoupil Havránek léčbu. Z ní se vrátil 17. dubna. „Mezitím jsem dostal avízo od policie, že jsou nějaká trestní oznámení,“ poznamenal Lešundák.

Jenže po skončení léčby se Havránek vrátil s potvrzením: „Pacient je nadále schopen vykonávat funkci lékaře-primáře. Pro výkon práce nemá žádné omezení." „Fakt, nekecám,“ povzdechl si Lešundák a položil si řečnickou otázku. „Co s tím v této době můžete dělat?“ Přesto prý dal Havránkovi jednoznačně najevo, že v Klatovské nemocnici skončil. „Od 25. února se dr. Havránek nedostal k žádnému pacientovi. Mám také vnoučata,“ uvedl ředitel nemocnice s tím, že k poslednímu květnovému dni odešel Havránek dohodou. Jinou možnost podle platných zákonů prý ani neměl.

Mohl jsem jednat jen v rámci zákona, hájí se ředitel Klatovské nemocnice

Havránek nastoupil do nemocnice v Rakovníku. S jejím ředitelem mluvil Lešundák pouze jednou. To, když se jej ptal na důvody Havránkova odchodu. Ředitel Klatovské nemocnice mu, s ohledem na lékařské tajemství a na to, že podle potvrzení lékaře mohl vykonávat práci primáře, pouze uvedl, že to bylo ze zdravotních důvodů. „Ale ani to jsem nemusel, mohu se pohybovat jen v rámci zákona,“ zdůraznil Lešundák.

Všem, které svérázné léčebné postupy doktora Havránka způsobily nějakou újmu, se Lešundák veřejně omluvil a slíbil, že se k celé věci chce postavit čelem. „Pokud se přihlásí poškození, tak pokud k tomu bude právní podklad, jsme připraveni vyplatit odškodné,“ uvedl s tím, že neví o žádném trestním oznámení na nemocnici. „Neoficiálně vím, že bylo podáno několik desítek trestních oznámení na dr. Havránka,“ poznamenal a dodal, že ještě zváží, zda nemocnice podá na lékaře Havránka trestní oznámení.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…