Kdo ve vás vzbuzuje větší úctu?Anketa
Film Agnieszky Hollandové Hranice, zasazený do migrační krize v roce 2021, kdy se pokoušelo za podpory tamního režimu z Běloruska dostat mnoho ilegálních migrantů na území Polska, Lotyšska a Litvy, budí nemalé vášně a při premiéře snímku v období před polskými sněmovními volbami zaznívala k filmu nemalá kritika i od polských politiků za to, jak vykresluje polské pohraničníky, kteří brání hranice Polska a zároveň i schengenského prostoru. V sousední zemi film někteří označovali za „propagandu“, a polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro jej dokonce připodobnil až k té „nacistické“.
Polsko-česko-francouzsko-belgický snímek vyobrazující, jak migranti na polsko-běloruské hranici čelí hrozivému zacházení, koprodukovala také Česká televize a Státní fond kinematografie ho podpořil čtyřmi miliony korun.
„Jsou to peníze, které jste zaplatili proto, aby si Polka mohla natočit film o tom, jak jsme my nezvládli migrační krizi v roce 2015, a pak s tím jela do Itálie – která momentálně na svých ostrovech zažívá doslova apokalypsu – a tam vyhrála Zvláštní cenu poroty na festivalu v Benátkách za černobílý film s naprosto černobílým pohledem, že strašně zlí Poláci nechtějí pouštět migranty ze Středního východu a Afriky a že s nimi hrubě zacházejí na hranici,“ komentovala film Barbora Koukalová v podcastu K + K poté, co jej sama zhlédla.
Fotogalerie: - Kulturu do škol
Podle Koukalové film není o tom, jak se migranti snažili dostat často i násilně do Evropy a vydírali pohraničníky třeba tím, že přes hraniční ploty házeli své děti, snímek má být naopak o tom, jak „zabraňujeme štěstí a děláme špatný věci hodným migrantům“.
Petr Konečný po zhlédnutí snímku uznal, že po filmařské stránce Agnieszka Hollandová zvládla úvod filmu divákům naservírovat dosti umně, aby je šokoval nelidskostí polských pohraničníků, kteří by se prý dali přirovnat ve snímku až k dozorcům za holokaustu. „Když vidíte děti trýzněné hladem a štvané lesem až k smrti, topící se v močálech… Vidíte, jak muži v polských uniformách přehazují těhotnou ženu přes plot…,“ upozornil s tím, že navíc je ve filmu i linie, která vykresluje zaostalé vesničany, a naopak informované lidi z měst, kteří chtějí zachraňovat uprchlíky.
Tato linie má být ve filmu dosti jednoznačná: „Ti, co střeží hranice, jsou bestie, zvířata a místní jim v tom pomáhají. Naopak ti, co přicházejí z měst, si uvědomují, že když se Polsko nezmění, tak se stane druhou nacistickou říší,“ shrnul novinář.
Fotogalerie: - Migranti v Bělehradě
Až úsměvná byla podle Konečného pasáž ukazující varšavského právníka, který pomáhá migrantům a přijme tři Eritrejce a doma se běžně baví se svou manželkou a dětmi ve francouzštině. „Ona vidí ty venkovany jako totální dezoláty, v podstatě už skoro vrahy, a v lidech ve městech naději,“ jmenoval Konečný pohled Hollandové.
Také podle Koukalové je záměr filmu hned jasný. „Záměrem toho filmu je, abyste cítili vinu za to, že odmítáme ilegální migranty,“ vylíčila novinářka s tím, že při sledování se v ní „vařila krev“, jelikož Hollandová de facto na ni jako na odpůrce ilegální migrace „ukazovala prstem a říkala: ‚Ty jsi ta, co za to může‘“.
Příběh filmu se zaměřuje i na líčení osudů Poláků, kteří migrantům pomáhají, a naopak těch, kteří jim chtějí zamezit ve vstupu do Polska. „Psycholožka Julia se po přestěhování do Suwalského kraje stává nedobrovolnou svědkyní a účastnicí dramatických událostí na polsko-běloruské hranici. Rozhodne se vzdát svého pohodlného života a přidá se ke skupině aktivistů, kteří poskytují pomoc utečencům. Syrská rodina v doprovodu učitelky z Afghánistánu prchá před občanskou válkou. Jsou však podvedeni Bělorusy a násilně převezeni do uprchlického tábora nedaleko hranic s Polskem. Tam se jejich osud protne s osudem Juliiným a mladého pohraničníka Jana. Události, které je potkají, navždy změní život nejen jim, ale i dalším migrantům a aktivistům,“ popisuje příběh Česká televize.
Fotogalerie: - Paříž bez uprchlíků
Závěr snímku však nakonec pracuje i s tématem pomoci ukrajinským uprchlíkům poté, co snímek většinu stopáže líčí hrozné zacházení s migranty ze strany polských pohraničníků. Polský pohraničník, který je předtím vykreslován negativně, v samotném závěru naopak pomáhá ukrajinským dětem a podává jim hračky, což má podle Koukalové a Konečného jasně naznačit, jak „rozdělujeme lidi na ty, kteří si zaslouží být v Evropě a kteří ne“. „Hollandová tím epilogem vyčítá společnosti to, že Česko, Maďarsko a Polsko přijaly nejvíce ukrajinských uprchlíků – ‚tak vy jste přijali uprchlíky Ukrajince, a ještě jim sbíráte hračky, zatímco ostatní lidé, kteří se snaží dostat do Evropy, jsou pro vás póvl‘,“ řekla Koukalová, co vycítila z této linie příběhu.
Oba novináři na premiéře Hranice v Česku zaznamenali množství známých osobností včetně režiséra Jana Hřebejka, scenáristy Jana Marhoula, herečky Jitky Čvančarové, dua Emy Smetany a Jordana Haje či producentky Elišky Kaplický Fuchsové a nového ředitele ČT Jana Součka a měla zaznívat děkovačka za podporu filmu od české veřejnoprávní televize i Státnímu fondu kinematografie, který jej podpořil čtyřmi miliony. Na diváky však již nedošlo a neděkovalo se ani těm, kteří to zaplatili ze svých daní.
To však nebylo vše. „Hollandová na konci řekla, že za film dostala děkovný dopis a teď očekává další děkovné dopisy… Z toho je vidět, jak si je jistá svým až ‚dobroserským‘ postojem. Očekává děkovný dopis za to, že natočila film o tom, jak jsme všichni hrozně zlí a jak nechceme ostatním lidem umožnit žít evropský sen,“ dodala Koukalová, jak vypadala premiéra.
Fotogalerie: - Protidemonstrace za přijímání uprchlíků
Na rozdíl od Koukalové a Konečného film zapůsobil na ředitelku Státního fondu kinematografie Helenu Bezděk Fraňkovou. „Jsem hrdá, že Státní fond kinematografie přispěl k vzniku takovéhoto filmu. Film Hranice je přesně tím filmem, který zpracovává aktuální společenská, politická témata a rozvíjí kritický dialog a diskusi o těchto tématech. Upozorňovat na problémy společnosti a klást nepříjemné otázky je jedním z úkolů kinematografie,“ ocenila ředitelka instituce, která filmu přiklepla miliony.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
JLN
