Pavlásek strávil na hranicích asi čtrnáct dní. „Naše původní motivace byla poněkud naivní a idealistická. Na místě jsme si pak uvědomili, že naše pomoc je opravdu důležitá. Lidé, kteří na místo přicházejí z řeckých hranic, kde čekají na vyřízení všech dokumentů, jsou vyčerpaní. Snažili jsme se jim poskytnout materiální potřeby, rozdávali jsme například balíčky s vodou,“ uvedl Pavlásek pro Českou televizi. Zároveň dodal, že se jich i ptali, co uprchlíci potřebují.
„Organizace pomoci je dost obtížná, neboť počet lidí neustále narůstá,“ dodal s tím, že jejich pomoc směřovala především rodinám s dětmi.
Makedonci si dle něj uvědomují, že status jejich země je skutečně tranzitní. „Jsou s touto situací seznámení a respektují to. Nevznikají zde žádné panické nálady, které by vůči migrantům byly zaměřené,“ uvedl Pavlásek. Zároveň dodal, že lidé uprchlíkům i pomáhají, snaží se jim poskytnout materiální pomoc.
Podle Pavláska se v Makedonii pohybují nejvíce Syřané, dále Pákistánci, Afghánci či Kurdové z Kobani. „Ale nalezli bychom zde i lidi z Afriky či z Bangladéše,“ dodal s tím, že ti právě utíkají z důvodů globálního oteplování. „Motivace, proč lidé opouští své domovy, jsou různé,“ doplnil. Vesměs jsou to však podle něj důvody náboženské či zuřící válka.
Pavlásek má zároveň také pocit, že lidé v Evropě nechtějí zůstat. Chtějí se prý vrátit do své rodné vesnice, do svého rodného města. Samozřejmě však až poté, co skončí válečné konflikty. „V tuto chvíli se však chtějí za každou cenu integrovat v západní Evropě. Jejich jediným cílem je žít plnohodnotným životem – najít si práci, navázat na vzdělání, na práci konanou v zemi původu,“ uzavřel Pavlásek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
