Podle britského Guardianu budeme jednou dvojici knih Původ politického řádu a Politický řád a politický úpadek Francise Fukuyamy vnímat jako životní dílo tohoto amerického politologa. Ve druhé knize s podtitulem "Od průmyslové revoluce po globalizaci demokracie" sleduje Fukuyama historický vývoj institucí moderního státu a jejich selhávání za období od Francouzské revoluce až po současnost. Páteř knihy tvoří analýzy historie klasických moderních států (Británie, Německo, Francie, USA) z hlediska vývoje jejich institucí, korigovaných mechanismy právního řádu a demokratické odpovědnosti.
- více o knize ZDE
Z těchto analýz pak vychází rozbor historie politického vývoje dalších zemí různých kontinentů: od zkoumání Řecka a Itálie jako protipólů již zmíněných evropských států přes bizarní vývoj různých zemí Latinské Ameriky, dále vybraných afrických států (zejména Keni, Tanzanie a Nigérie) a nejvýznamnějších východoasijských států (Japonsko, Čína a Indonésie). Autor rovněž analyzuje vývoj a odkaz kolonialismu v Latinské Americe, Africe i Asii a pokouší se vysvětlit, proč se některým regionům dařilo a rozvinuly se rychleji než jiné. Velmi podrobná je studie historie a perspektiv Číny a zejména Spojených států, jež jsou díky důkladné dokumentaci a četným analýzám pro podobné zkoumání jedinečným laboratorním materiálem.
Úctyhodný titul přeložil Luděk Liška. Vázaná kniha s přebalem má 544 stran, 40 tabulek, grafů a ilustrací.
Rozhovor s profesorem Fukuyamou pro ParlamentníListy.cz vedl v minulosti Tomáš Klvaňa, jenž přednáší na New York University v Praze.
Jeden z nejznámějších politických filozofů, Francis Fukuyama, spoluzaložil a vede odborný časopis The American Interest. Na jeho stránkách před časem napsal, že Západ nemá zájmy v sektářských válkách, jež mezi sebou na Blízkém a Středním východě vedou šíitské a sunnitské bojůvky. Fukuyama kritizuje to, co považuje za přemrštěnou americkou reakci na teroristické útoky v roce 2001. Podle něj by se politika Západu měla inspirovat v historické strategii britského impéria ve vztahu k Evropě v 19. století, takzvaném zámořském vyvažování (offshore balancing) – zadržovat ty nejhorší hrozby a vyvažovat síly tak, aby ani jedna strana neměla dlouhodobě navrch.
V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jsme se dotkli i situace na Ukrajině, kterou Fukuyama bedlivě sleduje a je v kontaktu s aktivisty z ukrajinské občanské společnosti. Politolog připustil, že by Západ měl Ukrajince v jejich boji proti Ruskem inspirované a financované agresi vyzbrojit, domnívá se ale, že by Západ měl Kyjevu hlavně pomoci nastartovat ekonomiku a vybudovat fungující státní aparát, který by skoncoval s rozsáhlou korupcí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
_profil_top.jpg)
