Pane starosto, patříte mezi zakládající členy ODS. Proč se podle Vás ODS dostala do tak hluboké krize? Kde jsou podle Vás její počátky?
Moc je opojná a uvnitř ODS se nikdy nedělala personální politika. Tak se mohlo stát, že se mezi nás vloudili jedinci, většinou ideově ne zcela zakotvení, jejichž hlavní prioritou byl vlastní prospěch. Počátky vidím v roce 2002.
Jak jste se vyjádřil pro naše stránky, jste rád, že někteří členové, případně příživníci, kteří na prvé místo kladou svůj osobní zájem, stranu opouštějí a naopak jste nerad, když končí tzv. srdcaři, kteří pro ODS mnoho udělali a teď už nechtějí pokračovat. Jak tak vnímáte postavu Václava Klause, který opět rozvířil vody ODS v souvislosti se svým záměrem vrátit se do politiky, byť se již nechal slyšet, že v předčasných volbách kandidovat nebude? Uvítal byste jeho návrat do čela strany? A co by naopak pro ODS znamenalo, kdyby se rozhodl založit vlastní stranu?
Václava Klause si vážím, ale myslím si, že dvakrát do jedné řeky vstoupit nelze. Pokud založí vlastní stranu, mohl by to být podle mého názoru v budoucnu vítaný koaliční partner.
Kvůli jeho záměru ale opustilo stranu několik členů, i když někteří své rozhodnutí následně vzali zase zpět. Jak na tento postup nahlížíte?
Buď nevědí, co chtějí, nebo vědí, co chtějí a zatím nepřišli na to, kde to mohou snadněji získat.
Expremiér a expředseda ODS ukončí za necelé dva měsíce po 20 let svou politickou kariéru. Patří on podle Vás mezi srdcaře ODS? Proč?
Určitě ano, Petra Nečase znám od devadesátých let. Je velmi pracovitý, skromný, nikdy se nešplhal vzhůru po zádech svých kolegů. Jako konzervativní člověk vždy usiloval o prosazování tradičních hodnot.
Psali jsme:
Vy osobně jste byl od roku 1990 postupně místostarosta, starosta, poslanec Parlamentu ČR, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a v současnosti jste opět starosta města Kopřivnice. Jaké jsou ale Vaše ambice do budoucna? A jaká z funkcí Vám byla nejbližší?
Bude-li sloužit zdraví, a pokud bude zájem, rád budu pokračovat ve veřejné správě.
Nerad dělám zbytečné věci, chci vidět výsledek své práce. Z tohoto pohledu mi je nejbližší práce na radnici a také v krajské samosprávě.
Radnice plánuje další rozvoj města. Poprvé se setkala takzvaná komise pro strategický rozvoj na začátku prázdnin a v brzké době byste chtěli také k plánování budoucnosti Kopřivnice přizvat veřejnost. Jakým způsobem a od kdy se bude moci veřejnost ke strategickému plánu vyjadřovat? A co byste uvítal Vy osobně?
V Kopřivnici již potřetí proběhne proces stanovení dlouhodobých cílů pro rozvoj města (ty minulé se z velké části podařilo naplnit). Tento proces je u nás jedinečný širokým zapojením občanů města, firem, neziskových organizací a dalších partnerských institucí. Od podzimu se začnou scházet pracovní komise na zcela otevřených veřejných jednáních s možností aktivního zapojení všech zájemců.
Mým přáním je, aby aktualizovaná strategie města, která bude hotova koncem 1. pololetí příštího roku, byla přitažlivá nejen pro stávající obyvatele, podnikatele a organizace, ale také pro další, kteří budou chtít v Kopřivnici podnikat, bydlet a trávit volný čas.
Co lidem v Kopřivnici chybí?
Přestože se nám již podařilo naplnit více než dvě třetiny Strategického plánu rozvoje města na léta 2007 – 2022 a především v posledních dvou letech zažívá Kopřivnice skutečný stavební boom, stále se najdou věci, na kterých by se mělo pracovat. Mezi nimi vnímám jako priority vybudování domova pro seniory, modernizaci některých sportovišť a rekonstrukci městského centra. Na prvním ze jmenovaných projektů již v tuto chvíli pracujeme a sportoviště upravujeme postupně dle našich finančních možností. Rekonstrukce centra je velkým úkolem pro další období, ale i v tomto případě jsme již podnikli dílčí kroky – zanedlouho se například uskuteční workshop a výstava mladých architektů, kteří veřejnosti představí své návrhy, jak by mohlo kopřivnické centrum v budoucnu vypadat.
Podle Novojičínského deníku získala radnice od obyvatel v nedávném průzkumu spokojenosti se službami a provozem městského úřadu výslednou známku 1,47. Co podle Vás stojí za tímto úspěchem? Co se například snažíte jako starosta dělat, aby byl městský úřad vůči občanům co nejvíce otevřený a transparentní? A jak se celkově za Vašeho starostování proměnil chod úřadu?
Na výsledky průzkumu spokojenosti má bezesporu vliv jednak naše snaha o neustálé zkvalitňování úřadem poskytovaných služeb a jednak profesionální a vstřícný přístup všech pracovníků radnice. Od roku 2010 realizujeme projekt Dílna kvality, v rámci něhož podrobně mapujeme veškeré procesy a pracujeme na přeměně v tzv. chytrý úřad. Prostřednictvím několika vzájemně provázaných metod kvality, jako je CAF, místní Agenda 21, řízení rizik či benchmarking, se snažíme zkvalitnit práci radnice a v konečném důsledku také život obyvatel města. Mezi nejvíce viditelné změny na úřadě patří přiblížení některých služeb díky nedávné rekonstrukci vestibulu nebo zavedení objednávkového systému. Kromě toho jsme samozřejmě provedli i další opatření, která vzešla právě z realizovaných průzkumů spokojenosti a přispívají ke komfortu našich klientů. Jak jsem však již naznačil, největší podíl na spokojenosti klientů mají samotní zaměstnanci úřadu. Vážím si týmu profesionálů, kteří svou práci vykonávají s chutí, kreativitou a zdravým selským rozumem. Přestože jsme počet zaměstnanců snížili, na kvalitě výstupů se to nepodepsalo, spíš naopak.
Pokud jde o otevřenost a transparentnost úřadu, již od 90. let se snažíme být maximálně komunikujícím městem, o jehož záměrech se občané dozvídají například prostřednictvím necenzurovaného týdeníku Kopřivnické noviny, Kabelové televize Kopřivnice, pravidelně rozesílaných Zpráv z města, městského kalendáře a v neposlední řadě také různých veřejných projednání a pravidelných diskuzních setkání. Lidé mě mohou také kdykoliv navštívit osobně, případně své názory zveřejnit na diskuzním fóru na webu města. Každý den je u nás úřední a jsme vděčni za všechny podnětné nápady a připomínky.
Další rozhovory z kraje:
-635024264744910689.jpg&id=11303)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
