U nás má navrch politikaření, touha rychle zbohatnout a závist, povzdechl si starosta Litovle

24.05.2015 13:59

Zdeněk Potužák (SNK) je přesvědčen, že nová hnutí a čerstvá krev mohou rozbít dlouhodobé propojení, které korupcí prodražují investice a odlévají peníze do soukromých kapes. Nebránil by se ani změně volebního systému. V čem vidí ale největší úskalí své práce? Krom běžné správy města čeká zastupitelstvo v tomto volebním období další krok v protipovodňových opatřeních a ozvali se také zájemci o zbytek pozemků v průmyslové zóně. Jak se radnice k nabídce postaví? A jaké další změny plánuje? Prozradil nám také, jak hodnotí komunikaci s krajem či vládou. A nejen to…

U nás má navrch politikaření, touha rychle zbohatnout a závist, povzdechl si starosta Litovle
Foto: archiv starosty
Popisek: starosta Litovle Ing. Zdeněk Potužák

V komunálních volbách jste jednoznačně obhájil mandát starosty. Jaká důležitá rozhodnutí jsou nyní před Vámi?

V letošním roce se dokončují velké investiční akce  - dekontaminace skládky nasobůrky, kanalizace v pěti obcích, depozitář muzea a revitalizace náměstí. Mimo to samozřejmě plno menších akcí ke zlepšení dopravy, bydlení, životního prostředí.  Město čerpá úvěry, jejichž výši již nebudeme zvyšovat.

Velmi významným mezníkem v rozhodnutí zastupitelstva bude další krok v protipovodňových opatřeních. Nový dotační systém určuje obcím spoluúčast ve výši 15 %. Tento podíl po nás požaduje Povodí Moravy ve formě zajištění výkupu pozemků. Odhaduje se na cca 50 mil. Kč. Protože jde řádově o 200 vlastníků, bude doba výkupů cca 5 let. Ročně tedy musí být v rozpočtu 10 mil. Kč.

Po snížení poplatků za vynětí  ZPF, jejichž jsem byl iniciátorem, se konečně ozvali zájemci o zbytek pozemků na naší průmyslové zóně – budeme ji mít rychle zaplněnou s očekávaným nárůstem zaměstnanosti o cca 400 pracovních míst.  Město má dobrou polohu u dálnice, rozvinutý průmysl. I zde bude položena otázka, zda budovat další zónu nebo upřednostnit životní prostředí. Automobilová doprava ze stávajících firem také zatěžuje město a měly by se tedy realizovat silniční přístupy k firmám mimo obydlené zóny.

To vše je o velkých financích a strategickém rozhodnutí.

Když se ohlédneme za výsledky voleb v posledním roce lze zaznamenat trend, kdy tradiční strany ztrácejí podporu, vznikají nová hnutí, někdy populistická a nečitelná.  Jak tak vidíte budoucnost české společnosti? Mohou přinést nové strany nějakou pozitivní změnu?

Jak už jsem psal dříve, vidím v nových hnutích čerstvou krev a rozbití dlouhodobých propojení, které korupcí prodražují investice a odlévají peníze do soukromých kapes. Samozřejmě, když se podíváme na Anglii či USA, kde jsou tradiční strany, tak by to asi mělo být. Ale bohužel u nás má navrch politikaření, touha rychle zbohatnout, závist. Pokud se tohoto nezbavíme tak to nepůjde. Malé strany nemají silné zázemí finanční ani personální a tak se jim těžko získává voliče, bilbordy prostě drtí naše smysly. Současná vládní koalice netrpí tolik korupčními skandály jak ty předešlé -  to je posun.

Sám jste také po volbách poznamenal, že s narůstajícím počtem subjektů jdoucích do voleb se i rozmělňují hlasy voličů a vítězové voleb mají stále těžší pozici uzavřít koalici, která bude mít společné priority a bude soudržná. Domníváte se, že Vám se to podařilo? Jak byste hodnotil první měsíce spolupráce?

Ano, i u nás narůstá počet subjektů v zastupitelstvu a je těžší se domluvit. Ale stále vítězí smysl pro to, že rozhodujeme o rozvoji města a obcích, že to děláme pro občany, pro nás.

Naše koalice zahrnula nově hnutí ANO, které má mnoho požadavků na změny. Změny, které by měly přinést zlepšení, vítám, ale nejdou udělat ze dne na den, a kdo je chce tak na nich musí pracovat. Spolupráce je dobrá, ale mnoho věcí se rozhoduje zdlouhavěji. Buduje se postupně důvěra.

I vzhledem k výše uvedenému, byla by podle Vás na místě změna volebního systému?

Přivítal bych změnu volebního systému ve prospěch stran, které získaly nejvíce hlasů – upravit volební přepočty. Omezit tak dohadování a plané řeči.

Na řadu problémů je ale často i starosta malý pánem. Míváte Vy sám tento pocit? Uvítal byste v nějakém směru posílení svých pravomocí? A můžete být případně konkrétnější?

Ano, zvýšení pravomocí bych přivítal. Rada musí rozhodovat o spoustě věcí, je to zdlouhavé, neoperativní.

Například by měl mít starosta možnost rozhodnout po vyjádření odboru dopravy o změnách dopravního značení, o příspěvcích společenským organizacím do určité výše, o přidělení obecního bytu dle pravidel, povolování akcí po 22 hodině, nájemních smlouvách na zahrádky, menších rozpočtových změnách.

Jak byste jako starosta hodnotila spolupráci s krajem?

Spolupráci s krajem hodnotím velmi dobře. Není těžké se setkat s hejtmanem, a jeho náměstky k řešení problémů. Olomoucký kraj nám pomáhá s dekontaminací skládky Nasobůrky a chystá rekonstrukci silničního průtahu našim městem. Náš mikroregion je aktivní a vedení kraje se účastní našich akcí, vyjadřuje nám podporu.

A nakolik jste spokojen s komunikací s vládou? Ozývají se totiž i hlasy, že vláda na problémy malých měst kašle. Máte stejný pocit?.

S vládními ministry jsem komunikoval ve věci snížení vynětí poplatků ze ZPF. Byly nastaveny nesmyslně, 13 x se zvětšily a zastavily výstavbu. Ochrana půdy před solárními elektrárnami bohužel zahrnula i ochranu pře podporou výroby a zaměstnanosti. Komunikace a dopisování trvalo s vládou 5 let.  Z dopisů a kontaktů bylo vidět, jak je u nás rozhodování neefektivní. Bohudíky se to nakonec podařilo. 

Z mé úrovně nyní komunikuji s ministrem zemědělství ve věci protipovodňových opatření a pan ministr je vstřícný a v krátké době jsme se už několikrát sešli. Chápu, že vláda nemůže obsáhnout potřeby všech měst. Na to máme SMO – Svaz měst a obcí – a SMS  Svaz místních samospráv a ty by měla vláda vyslyšet a akceptovat. Přes ně posílám připomínky k zákonům, požadavky na řešení palčivých problémů.

V rámci koaliční smlouvy jste si vytyčili několik priorit, mezi něž patří i budování chybějících sociálních služeb. Co konkrétně plánujete vybudovat? A kde na to chcete vzít peníze?

Vytvořili jsme sociální komisi rady a ta aktualizuje komunitní plán. Zde bude návrh vybudování sociálních bytů, azylového domu, DPS. Chci, aby to bylo pojato nejen v rámci města ale celého mikroregionu Litovelsko. Návrh musí být vypracován letos a zahrnut do krajského plánu sociálních služeb. Na tuto oblast mají uvolněny dotační peníze. Musíme být přichystáni.

Co si představit pod podporou osídlenosti obcí, kterou máte též v programovém prohlášení?

Naše malé město má 11 integrovaných obcí – to je hodně. Ve třech již je vybudována kanalizace, v pěti ji nyní budujeme, v jedné je připraven projekt.  Tedy podpora je ve vybudování inženýrských sítí. Dále máme v územním plánu určeny pozemky pro stavbu rodinných domů. Jsou v majetku soukromých osob. Ve městě moc pozemků na další výstavbu nemáme, v obcích je tedy větší kapacita i zájem. Na schůzkách byli majitelé informování o těchto možnostech. Dále propojujeme obce cyklostezkami do práce. Chystá se anketa do obcí, jaké kroky by jim pomohly v rozvoji.

Zaměřit byste se chtěli také na podporu cestovního ruchu a cykloturistiky. Kde vidíte největší potenciál města pro turisty? Čím je město výjimečné v rámci okresu?

CHKO Litovelské pomoraví je předmětem zájmu turistů. Cykloturistika zde narůstá rok od roku.

Nabízíme historické památky, pěkné hospůdky, Litovelské pivo a sýr Gran Moravia, gramofony, slad i cukr, špagety a kávu, keramiku a hanácký kroj. Tedy místní produkty, umění našich rukou.

Velkou raritou je radniční věž stojící rozkročená nad řekou Moravou. Je nyní hezká, po rekonstrukci. Hlásný ve věži hlídá náš spánek a učí děti muzicírování. Toto rameno (jedno z šesti, které protékají městem) pokračuje pod náměstím a znovu se objevuje v městských parcích. Na lodích je možné nyní jet jen pod náměstím. Chystáme úpravy, které by umožnily celý průjezd až do parků.  V muzeu se nyní připravuje expozice siláka Gustava Frištenského a výroby gramofonů.

Město leží na Moravské stezce a CHKO je nekrásnější částí této mezinárodní trasy na našem území. Dále je zde aktivní klub vodních sportů, který nabízí služby v kempu i jízdu na lodích. V Nových Zámcích a na Šargouně  jsou jezdecké kluby. Vydali jsme nové mapy cyklotras. Z nížiny můžete vyrazit na hrad Bouzov, zámek Náměšť na Hané, do Loštic na tvarůžky, navštívit Mladečské a Javoříčské jeskyně, zámek Úsov, muzea… Podívejte se na stránky našeho TIC a  mikoregionu a  budete  smutní, že jste u nás ještě nebyli.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…