Kampaň pro eurovolby finišuje. Který kandidát vás oslovil nejvíce? (anketa zůstane až do dne voleb)Anketa
Vladimír Dryml (Česká Suverenita) přiznal, že mnoho občanů nemá kvůli různým věcem rádo EU. Pokud ale chtějí něco ovlivnit, k volbám by měli přijít.
Aleš Hemer (VIZE 2014) rovněž zmínil, že o právo volit jsme marně usilovali dlouhá léta. Navíc EP a EU dnes a denně ovlivňuje naše životy tím, že určují asi 80 % zákonů, které přijímá český Parlament.
Ondřej Hýsek (Moravané) podotkl, že zvolit si svého europoslance pomůže v odstraňování demokratického deficitu, kterým instituce EU trpí. Připomněl také, že Moravané jsou od roku 2006 členem Evropské svobodné aliance, která prý „vychází jako nejjednotnější a nejpracovitější frakce“.
Pavel Telička (ANO) uvedl, že vliv Evropského parlamentu stále roste. Pokud v něm chceme svůj vliv uplatňovat, musíme podle Teličky zvolit zástupce, kteří „se vyznají“. Podle něj dosavadní působení našich zástupců v EU bylo takové, že „ČR nenaplnila svůj potenciál“.
Podle Filipa Drapáka (NS - LEV 21) ten, kdo přijde k volbám, tím poctí demokracii.
Jiří Pospíšil (TOP 09) je přesvědčen o tom, že občané by měli jít k volbám, protože EU „obrovským způsobem ovlivňuje naše životy“. Podle něj v EU převažují pozitiva nad negativy. Výhody z členství plynou pro výrobce, kteří mohou ve velkém vyvážet na Západ, v naší zemi došlo k nárůstu životní úrovně. Další význam členství v EU vidí Pospíšil v tom, že jsme členy západních institucí, které chrání demokracii, a že tak patříme k demokratickému Západu, a ne k Východu. To je důležité ve dnešní době, „kdy se Rusko rozpíná a kdy porcuje Ukrajinu“.
Podle Macha pomohla EU rozeštvat ukrajinský národ
Petr Mach (Strana svobodných občanů) to ovšem vidí zcela jinak. Podle něj EU pomohla ukrajinský národ rozeštvat. „Nikdo z Ukrajinců, kteří demonstrovali na Majdanu, si nepředstavoval, že Krym připadne Rusku, že se země rozdělí.“ Mach se domnívá, že EU po Ukrajině bude chtít, aby plnila všechny „nesmyslné evropské normy“, a pak bude moci vyvážet na Západ, ale současně se jí uzavře hranice na Východ.
Podle Drapáka je podstatné, aby na Ukrajině nepropukla občanská válka. „Jak EU, tak ostatní demokracie by se měly zasadit o chlazení vášní. Místo sankcí na všechny strany by se Ukrajina měla znovu stát demokratickou zemí. Jak tam byla svržena vláda, to demokratický proces nebyl,“ uvedl s tím, že si není jist, jestli se v nynější rozbouřené situaci, která na Ukrajině panuje, mohou uskutečnit demokratické volby.
Národním zájmem ČR je podle Teličky prosperující EU
Eurolídr Babišova hnutí Telička považuje za klíčový národní zájem ČR prosperující a bezpečnou EU. Ve vztahu k ukrajinské krizi by Unii vytknul její pomalou reakci, která přišla až poté, co na Majdanu leželo sto mrtvých. Odmítl tvrzení, že by některý unijní orgán nabízel Ukrajině plnoprávné členství.
Hýsek naproti tomu uvedl, že definovat národní zájem je problém, protože ČR je občanským státem, ne národním státem. V této souvislosti zmínil, že při sčítání lidu se k české národnosti odmítlo přihlásit 2,5 milionu občanů. Moravané by prosazovali, aby evropské státy kvůli bezpečnosti vytvořily obrannou a energetickou unii. „Naši politici by měli usilovat o to, abychom v Evropě nakupovali společně plyn,“ podotkl.
Na Ukrajině jde prý i o boj mezi oligarchy
Dryml odmítá černobílé vnímání ukrajinské krize. Podle něj by si Ukrajina měla své vnitřní problémy řešit sama. Sám prý na Ukrajině už několikrát byl. Je to prý země obrovských rozdílů mezi velmi bohatými a velmi chudými lidmi. Současný konflikt je prý i válkou mezi jednotlivými oligarchy. Domnívá se, že nakonec situaci na Ukrajině zklidní jen Rusko a USA. „A EU se pak bude některým věcem divit,“ řekl mnohoznačně bez bližšího vysvětlení.
Kdo hájí korunu, kdo chce přijetí eura?
Hemer připomněl, že vstup do eurozóny není tématem eurovoleb. Podle Vize 2014 je národním zájmem ČR udržet si korunu.
Mach by v případě zvolení do europarlamentu chtěl prosadit, aby EP navrhl změnu přístupové smlouvy tak, aby přijetí eura nebylo povinné. K tomu jej vedou výsledky průzkumů veřejného mínění, podle nichž zhruba tři čtvrtiny obyvatel ČR jsou proti přijetí společné evropské měny.
Zástupce Romské demokratické strany Rastislav Lučanský se vyslovil pro přijetí eura, proti byl naopak Dryml i Srb. Pospíšil by o jeho přijetí vypsal referendum v době, až by to bylo pro naši zemi výhodné.
Drapák si myslí, že přijetí eura by nám přineslo „obrovské benefity“, ale přijmout bychom jej měli, až „bude správný čas“. Telička se rovněž vyjádřil pro přijetí eura za určitých podmínek. V řádu několika let by jej chtěli přijmout i Moravané.
Rusko bude dodávat plyn Číně. Co to znamená pro EU?
Podle Srba EU není nikterak ohrožena tím, že Rusko bude nově dodávat plyn i do Číny, i když vidí prostor pro zvyšování ceny plynu, přestože je dávno cenou komerční. Na rozdíl od dotované ceny, za kterou ještě nedávno Rusko dodávalo suroviny na Ukrajinu nebo stále ještě do Běloruska.
Dryml si naopak myslí, že je to rána pro EU. „Rusko už nebude odkázáno jen na to, aby jej prodávalo EU. Část plynu prodá Číně, a je otázka, jakou cenu budou naši lidé platit za plyn,“ konstatoval s tím, že žádný břidlicový ani zkapalněný plyn výpadek ruských dodávek nevyrovná.
Podle Hemera v tomto směru EU zaspala. Domnívá se, že Rusko se začíná zaměřovat na obrovské perspektivní trhy v Číně či Indii. A dění na Ukrajině tato jednání jen urychlí. A až bude dobudován plynovod a ropovod z Ruska do Číny, Rusko prý začne „kousat“.
Hýsek rovněž uzavření dohody mezi Ruskem a Čínou považuje za Putinův úspěch. Podle něj by o ceně ruského plynu měla vyjednávat celá EU jako celek tak, jak to požaduje polská vláda.
Naproti tomu Telička vidí jako největší problém fotovoltaiku, která výrazně zdražila ceny elektřiny. Oproti tomu je prý určité možné zdražení plynu téměř nicotná záležitost.
Drapáka příliš neuklidňuje existence ropovodu Ingolstadt. Pokud by jím k nám tekla ropa, byla by prý jiná, než na kterou jsou nastavené naše rafinerie.
Podle Pospíšila není jisté, zda se nejedná jen o politické gesto Putina typu „když mne budete tlačit k ekonomickým embargům, jsem schopen suroviny prodávat jinde“, nebo skutečně jde o budování alternativního obchodního partnerství. Eurolídr TOP 09 proto považuje za nutné pokračovat v diverzifikaci našich energetických zdrojů. „Do budoucna v rámci zhoršující se mezinárodně politické situace bychom měli být co nejméně závislí na ruských surovinách,“ podotkl.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam