Fotogalerie: - Proti uloupení Kosova Srbsku
Peripetie kolem státu Kosovo jsou všeobecně známé. Území patřící Srbsku deklarovalo svrchovanost a uznala jej asi polovina zemí světa. Česká republika tak učinila v roce 2008, v Topolánkově vládě měl být hlavním „tahounem“ uznání Kosova tehdejší zelený ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Tento názor však rozhodně nepřijala celá politická scéna. Uznat Kosovo odmítal tehdejší prezident Václav Klaus, skepticky se k němu staví i jeho nástupce Miloš Zeman. Ten o něm v roce 2014 řekl, že „Kosovo, které řada zemí neuznala, je, jemně řečeno, velmi podivný stát. Stát se silným vlivem narkomafií“. Naposledy prezident rýpal do Kosova v úterý na státní návštěvě Chorvatska. A kosovského prezidenta Hashima Thaçiho Zeman prohlašuje rovnou za válečného zločince.
MILOŠ ZEMAN SPUSTIL O KOSOVU A CHORVATSKÁ PREZIDENTKA ZA MIKROFONEM ZTUHLA
Fotogalerie: - Zeman v Chorvatsku
Postoupí prof. Jiří Drahoš do 2. kola volby prezidenta?Anketa
Ke Kosovu se staví rezervovaně i ČSSD, zejména její ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který bude rozhodovat o tom, kdo a na jaké úrovni bude Českou republiku v Kosovu zastupovat.
Česká republika i přes snahu Karla Schwarzenberga stále nemá v Kosovu plnohodnotné diplomatické zastoupení, místo velvyslance řídí tamní misi pouze chargé d’affaires. Tuto funkci vykonává od roku 2014 diplomat Ivo Šilhavý, jehož tříletý mandát vyprší v létě letošního roku.
Týdeník Respekt přinesl od „zdrojů z prostředí diplomacie“ informaci, že vedoucím zastupitelské mise v Prištině by měl být Tomáš Haišman, dlouholetý úředník Ministerstva vnitra, aktuálně šéfující odboru azylu a migrace.
Neomarxistické experimenty z Bruselu
Haišman na sebe velmi výrazně upozornil v posledních dvou letech výrazně kritickými příspěvky k evropské imigrační politice. „Proud, se kterým jsme se loni setkali – a můžeme si o tom mediálně říkat, co chceme – je celý od začátku do konce proud ekonomické migrace. Pokud by šlo o uprchlíky, tak by pravděpodobně uprchli z rizikové země do země sousední, kde je poskytnuto bezpečí,“ vyjádřil se v minulém roce o migrační vlně z roku 2015.
Při jiné příležitosti chválil země Visegrádské čtyřky, že jsou statečnými oponenty „neomarxistických sociálních experimentů z pera Evropské komise“. „Poznámky o tom, že někdo je xenofob, by se daly alternovat tím, že někdo je sociální experimentátor,“ dodal s tím, že nápady EU k migraci jsou proti selskému rozumu.
ParlamentníListy.cz přinesly reportáž z jeho vystoupení, ve kterém označil migrační vlnu za „řízenou zbraň proti Evropě“. „Zkuste si dát do souvislostí jednotlivé hráče, kteří stáli na jednom a druhém břehu Egejského moře. S tím, že kdo chtěl najít cestu do Evropy, chtěl destabilizovat Evropu, někomu se to nesmírně hodilo v domácí a zahraniční politice, ten prostě jenom přitlačil. Pustil lidi na lodě a stáhl policii z pobřeží a jenom se díval na to, jakou to bude mít reakci,“ uvedl v debatě. Vyjádřil obavy, že i my budeme pykat za někoho, kdo takto záměrně porušil evropská pravidla.
Již před vrcholem migrační krize v médiích varoval, že pokud bude pokračovat současná politika multi-kulti, budeme jednou v Evropě hovořit albánsky či arabsky.
Vyhoďte ho, stýká se s xenofoby, psala Chovancovi Táňa Fischerová
Jeho veřejná vystoupení rozhořčila mnoho bojovníků za práva imigrantů. Například Český helsinský výbor vyzval v loňském roce ministra Chovance, aby Haišmana odvolal. „Tomáš Haišman se dlouhodobě staví negativně k uprchlíkům, kteří hledají záchranu a pomoc před násilím ve vlastních zemích v zemích demokratických. Politici mu naslouchají, protože politika izolacionalismu jim jistě přináší více bodů u určité části obyvatelstva, než kdyby byli ochotní přiznat, že máme nějaké mezinárodní závazky. Naši zemi tak řadí k těm, kdo se už nehlásí k hodnotám humanismu a solidarity, ale k nesnášenlivosti a nepřátelství vůči slabým,“ stálo v prohlášení, které za vedení ČHV sepsala herečka Táňa Fischerová.
Haišmanovi bylo rovněž vytýkáno, že si jako zástupce státu dovolí účastnit se debaty společně s lidmi jako jsou Lukáš Lhoťan nebo Benjamin Kuras, podle Helsinského výboru „pánové známi svými protiuprchlickými až xenofobními postoji“.
Celá výzva Táni Fischerové ZDE
Jak nyní k jeho případnému diplomatickému angažmá dodává ústy redaktorky Kateřiny Šafaříkové Respekt: „Je to docela paradox. Dlouholetý ředitel azylové a migrační politiky na Ministerstvu vnitra je známý svými tvrdými slovy na adresu válečných běženců. V brzké době se ale zřejmě stane nejvyšším zástupcem českého státu v zemi, která se zrodila z války a stala se symbolem uprchlictví v Evropě devadesátých let.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
