Aktualizované koncepce zahraniční politiky i lidskoprávní strategie plánuje Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnit v prvním čtvrtletí příštího roku. Oba strategické dokumenty mají nahradit ty dosavadní z roku 2011, respektive 2010, a podle jejich autorů zohlední proměny mezinárodního prostředí, ke kterým mezitím došlo.
Rozpracovaná koncepce unikla do médií. A stala se terčem kritiky
V případě rozpracované koncepce zahraniční politiky, publikované serverem časopisu Respekt, se terčem kritiky stala absence odkazu prvního polistopadového prezidenta Václava Havla, místo něhož se dokument mimo jiné hlásí k tradici reformního komunismu, a chybějící reakce na nejakutnější mezinárodní výzvy dneška, jako je hrozba islámského extremismu, přiliv uprchlíků do Evropy nebo konflikt na Ukrajině.
Ačkoli nehotový materiál neobsahoval žádné zásadní zvraty ve směřování české zahraniční politiky, pravicová opozice varovala před jejími „plíživými změnami". „Proč měnit naši zahraničněpolitickou orientaci? Nevím od listopadu 1989 o jediném problému, tak proč změny?" odmítl záměry Černínského paláce předseda ODS Petr Fiala. Vedení Ministerstva zahraničních věcí nechce novou koncepci komentovat, dokud nebude dokument dopracovaný.
Zaorálek spíše než o lidských právech mluví o lidské důstojnosti
Diskuze o novém přístupu k politice lidských práv se rozproudila v souvislosti s kritikou Havlova odkazu z úst prvního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka a sbližováním se zeměmi s problematickými režimy, jako je Čína. Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) se netají tím, že za podporou lidských práv nevidí jen obranu politických a občanských svobod, ale i práv sociálních, hospodářských, genderových či práv spojených se životním prostředím. Spíše než o lidských právech mluví o lidské důstojnosti a toto nové pojetí má upravená strategie písemně zakotvit.
Podle ředitele nevládní organizace Člověk v tísni Šimona Pánka tento širší přístup česká zahraniční politika ale už dávno praktikuje a spatřuje v tom jen snahu o rozmělnění podpory disidentů. „To, co tady zatím vidím, je pokus přepsat transformační politiku a politiku lidských práv tak, aby z toho vymizely všechny tenzní věci. Otočit ji tak, aby neprovokovala a neškodila, ale uhýbala ty věci do měkčích témat," řekl ČTK.
Změny na důležitých velvyslaneckých postech odstartují na začátku ledna v Berlíně, kde se úřadu oficiálně ujme donedávna lidovecký poslanec Tomáš Podivínský a bude muset řešit otázku, co dál s nevyhovující ambasádou.
Novým velvyslancem v Kyjevě by mohl být člověk blízký Zemanovi
Zhruba v polovině příštího roku končí funkční období velvyslanci na Ukrajině Ivanu Počuchovi, jehož veřejně kritizoval prezident Zeman za jeho přístup ke kauze volyňských Čechů žádajících o přesun do Česka. Jako jeho možného nástupce tisk v poslední době zmiňuje kariérního diplomata blízkého Zemanovi Bedřicha Kopeckého.
Další zemí, o vztahy s níž má prezident velký zájem, je Čína. V čele pekingské ambasády by si Zeman podle svých slov místo končícího Libora Sečky dovedl představit bývalého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka nebo exšéfa diplomacie Jana Kohouta. Zatímco Tvrdík by prý případnou nabídku odmítl, hradní poradce na Čínu Kohout by se jí údajně nebránil.
Ohledně nástupce velvyslance v USA Petra Gandaloviče se objevilo mimo jiných jméno šéfa zahraničního odboru Hradu Hynka Kmoníčka. Ten je podle informací ČTK i mezi uchazeči o post velvyslance při OSN, jímž už dříve byl. Sám Kmoníček záměr odejít za Atlantik nepotvrdil, ani nevyvrátil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
