Který z následujících státníků minulosti je vám nejbližší?Anketa
Těžko říci, zda senátor Zdeněk Škromach tušil, že odstartuje řetězovou reakci. Když totiž v médiích sdělil, že by kandidoval na prezidenta, pokud by se o tento post nechtěl znovu ucházet Miloš Zeman, jeho slova nezůstala bez odezvy. Zareagoval kněz Tomáš Halík. Ten oglosoval výrok Škromacha a sdělil, že by mohl kandidovat také. A do třetice se pak ozval i exprezident Václav Klaus. Ten by zase nechtěl dopustit, aby byl hlavou státu Halík, takže se o tuto pozici snad bude raději ucházet i on sám. „Vnímám to jako marketingovou taktiku a využití prostoru. Každému jménu prospívá a je pro něj určitým oceněním, když se o něm hovoří v souvislosti s označením kandidát na prezidenta nebo zvažovaný nominant,“ vysvětlil situaci politolog Jan Kubáček pro ParlamentníListy.cz. „Oni vědí, že teď ještě o nic nejde. Do prezidentských voleb je daleko, nemusí mít připravené žádné peníze, nemusí vytvářet žádné zázemí nebo vystupovat na akcích. Je to v pozici reklamního prohlášení. Chtějí se vyhnout `jájinkovství`. Nechtějí říct sami, že do voleb půjdou, protože pak by si mohla veřejnost myslet, že jde o zvláštního kandidáta, když se do voleb hlásí sám a nebyl vyzván. Proto je použita rétorika: `Když už se objevilo toto jméno, musel jsem jako angažovaný člověk zareagovat.` Je to taktický manévr, jak o sobě jinou formou říci,“ dodal.
Škromach, Halík i Klaus si mohou mapovat šance
Podobný názor má i politoložka Vladimíra Dvořáková, která vnímá i další aspekty zveřejněných reakcí. „Pokud někdo zvažuje kandidaturu, je pro něj důležité, aby se o něm dlouho dopředu psalo. A to mnohem dříve, než se skutečně sám rozhodne. Ten člověk zvažuje, jaké jsou šance, jaká je nálada ve společnosti, rozložení sil, čím by mohl oslovit. Je to specifická situace,“ uvedla Dvořáková. „Velmi často ohlásí kandidaturu člověk buď sám v nějakých novinách, nebo požádá někoho jiného, aby informaci sdělil. Pak se čeká na reakce, jestli někomu přijde jméno jako přijatelné nebo ne. Jméno se pak objevuje v tisku a pak to může hrát roli při získávání sponzorů. Bývají to takové sondy v období hodně vzdáleném od voleb, kdy si lidé mapují, zda mají nějakou šanci,“ dodala pro ParlamentníListy.cz.
Podle politologa prý Škromach moc šancí nemá
O příští volbě prezidenta se začalo debatovat v souvislosti s vyjádřením senátora Zdeňka Škromacha. „Určitě tady existuje prostor pro lidového prezidenta, který by mohl mít podporu ve společnosti. Takže pokud se taková společenská zakázka objeví, tak to samozřejmě zvážím,“ připustil dlouholetý politik ČSSD a senátor pro Lidové noviny. „Beru to trošku s nadsázkou, trochu se tím bavím. Ale pravda je, že mám i reakce, že to není úplně hloupý nápad a stojí za to se tím zabývat,“ dodal a zároveň také upozornil na to, že záleží na tom, zda Miloš Zeman bude pokračovat. „U senátora Škromacha to chápu jako strategický tah, aby se jeho jméno povýšilo a zviditelnilo. Nepopírám, že by asi zájem měl, ale příliš šancí nemá, protože jeho rádius je omezený,“ reagoval Kubáček.
Psali jsme:
Halík: „Modlím se, aby se objevili důstojní kandidáti pravdy a lásky
Kněz Tomáš Halík pak ve stejném deníku s nadsázkou navázal na Škromacha: „Kdyby nás měl reprezentovat pan Škromach v bazénku, asi bych musel zareagovat.“ Svá slova ještě doplnil: „Modlím se, aby se objevili důstojní kandidáti pravdy a lásky. Když ale prapor nikdo takový nezvedne, cítil bych morální povinnost jít do toho.“ Později ale připustil: „Role permanentního `potenciálního prezidenta` je docela zábavnou psychologickou laboratoří jak ironického sebezpytu, tak chování okolí.“ Právě on by mohl podle Dvořákové část veřejnosti významně zaujmout: „U pana Halíka je možné, aby veřejnost oslovil. Mnoho lidí o něm může hovořit s ohledem na hodnotový systém, který by chtěli, aby se ve společnosti diskutoval.“
Halík zřejmě jen glosoval
Zároveň ale Dvořáková upozorňuje na to, že v ateistické společnosti by měl Halík horší pozici. Na tuto skutečnost poukazuje i Kubáček: „Má jistou komplikaci, že ani v duchovně vnímané veřejnosti a u církevních hodnostářů není kompletně vnímán pozitivně. Pro některé je příliš velký modernista a víru otevírá širokému občanskému středu. Pro jiné je příliš konzervativní. Je ve složité situaci, kdy pro část veřejnosti bude prostě duchovní. Mezi duchovními za ním ale úplně všichni nestojí.“ Politolog se také domnívá, že může jít jen o test nálad ve společnosti. „Myslím si, že v jeho případě jen jistý názor oglosoval. Pokud by kandidaturu myslel vážně, byla by jinak časována, sdělena jinou formou a byla by spojená s nějakým tématem,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Kubáček. Teologa považoval za svého vhodného nástupce už bývalý prezident Václav Havel. Halík totiž prvnímu českému prezidentovi po roce 1989 dělal externího poradce.
Psali jsme:
Klaus je prý ze soutěže vyloučen už od počátku
A do třetice se objevila reakce exprezidenta Václava Klause. Ten se vyslovil v souvislosti s vyjádřením duchovního Halíka. „Já už se do toho moc plést nebudu. Já pouze musím říci, že kdyby náhodou se rozhodl kandidovat pan Halík a nebyl dostatečně silný protikandidát, tak to bych do toho prezidentského souboje asi ještě jednou v životě vstoupil,“ řekl Klaus v rozhovoru pro TV Barrandov a on-line deník TÝDEN.CZ. Ani jemu ale politologové příliš šancí nedávají. „Možná situace využil, aby opět jeho jméno bylo skloňováno ve veřejném prostoru. Už tím, že byl prezidentem a tím, že jeho prezidentství bylo zakončeno velice spornou amnestií, je z takovéto soutěže vyloučen už od počátku,“ tvrdí Kubáček. Kromě uvedených jmen se zamýšlel nad dalšími ve vysílání Českého rozhlasu Plus i spisovatel a publicista Karel Hvížďala. „Zatím padlo jméno bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, nebo se spekuluje i o kandidatuře Andreje Babiše,“ zmínil Hvížďala další možné adepty na nejvyšší politický post v zemi.
Na skutečné kandidáty si ještě počkáme. Možná je vybere Babiš
Reální kandidáti prý zatím mlčí. Alespoň to tvrdí politolog Kubáček. Vědí totiž, že může být časem voličská základna hodnotově nastavená úplně jinak. „Mnohem relevantnější kandidáti budou ti, kteří teď trpělivě a tiše pracují na své image a pak se teprve vrátí,“ popsal Kubáček. „Možná bych v tomhle ohledu odhadoval spíš jména jako je Vladimír Dlouhý, případně nějaká osobnost, která bude například vybrána Andrejem Babišem. Nemyslím si, že by to byl konkrétně Andrej Babiš, ale spíš někdo, koho on bude podporovat. Takový kandidát by měl poměrně reálnou šanci. Bude se objevovat také jméno Pavla Rychetského. To jsou podle mě reálnější kandidáti. Pracují, upevňují si své renomé, vědí, že český volič má rád odborníky a lidi, kteří jsou spojení s rozhodnutími a tématy, ale o politiku se derou až těsně před volbami, tedy rok nebo rok a půl před samotnou volbou,“ dodal.
Lidé budou hledat lékaře aktuálních problémů: soudce nebo manažera
Prezident by měl být osobností, která spojuje širokou veřejnost. „Často mají lidé tendenci hledat někoho, kdo by měl být lékařem na aktuální problémy. Pokud se situace nezmění, což zatím dění neukazuje, bude velké volání po člověku, který bude úspěšný a dobře se orientující v ekonomických číslech, bude zvládat ekonomickou diplomacii a bude symbolem toho, že vytvoří nová pracovní místa. Nebo tady bude poptávka po člověku rychlé ruky, který je aktivní, dokáže být pilířem stability společnosti. Veřejnost bude hledat soudce nebo bývalého manažera,“ míní Kubáček. „Když se podíváme na čísla poslední prezidentské volby u nás a hlavně na trendy v zemích, kde se prezidentská volba opakovala, tak se toto docela potvrzuje. Veřejnost hledá někoho, kdo tak trochu vládne kouzelným proutkem a který vyřeší dlouhodobý problém, jenž společnost prožívá,“ dodal.
Dvořáková: Za dva roky může být atmosféra ve společnosti úplně jiná
Pokud se některý z jmenovaných kandidátů ovšem skutečně rozhodne jít do boje o Hrad, bude muset podle politologů dlouhodobě na své image pracovat. „Kdyby to mysleli vážně, měli by spustit petiční akce a měli by mít výbor. Riskují, že jejich jméno zapadne a nebude atraktivní, protože nebude nové,“ varoval Kubáček. „Záleží na typu kandidáta a situaci ve společnosti. Může se stát, že se jméno objeví dříve, a pak existuje výhoda, že se s takovou myšlenkou společnost sžije,“ říká Dvořáková. „Samozřejmě logika je i v tom, že na sebe kandidáti upozorní spíše kratší dobu před volbami, protože pak dávají potenciálním protivníkům kratší čas na to, aby se připravili na hledání slabých míst. Rozhodnutí kandidovat nebo nekandidovat může být u osobností spojeno i s tím, čím zrovna společnost žije. Může se stát prezidentem někdo, u koho byste teď řekli, že to vůbec není možné,“ dodala pro ParlamentníListy.cz.
- Další odborné názory v rubrice Politologové
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
