Demence. Podívejte se, co píší lidé na internetu, odsuzuje Zdeněk Zbořil nové útoky na Zemana. A k řečem, že USA ustupují Rusku, říká...

15. 2. 2016 6:37

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Rozruch, který vyvolávaly v uplynulém týdnu TOP 09 a ODS kolem prezidenta Miloše Zemana a ministrů Martina Stropnického a Roberta Pelikána, komentuje Zdeněk Zbořil výrazy jako politická demence či komické postavy. Při svém pravidelném ohlédnutí za nejzajímavějšími událostmi v politice mluví v souvislosti se snahou zabránit schválení elektronické evidence tržeb o destrukci demokracie. Neočekává, že by dnešní mimořádný summit zemí V4 v Praze mohl nějak ovlivnit řešení migrační krize.

Demence. Podívejte se, co píší lidé na internetu, odsuzuje Zdeněk Zbořil nové útoky na Zemana. A k řečem, že USA ustupují Rusku, říká...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Anketa

Uzavřít makedonskou a bulharskou hranici s Řeckem, nepouštět uprchlíky. Toť plán V4, který vadí Merkelové. Podporujete ho?

99%
1%
hlasovalo: 11069 lidí

Při návštěvě Plzeňského kraje dostal během setkání s občany prezident Miloš Zeman otázku, co říká na informace, že Česko zaplatilo za dvě unesené dívky v Pákistánu 145 milionů korun. Upozornil, že jde o obrovské dilema. „Představte si, že bychom nezaplatili a ty dívky by byly popraveny. Nebo, což je lepší varianta, zůstaly by v harému některého z únosců. Ale když riskujete smrt českých občanů, tak si to téměř nikdy nebudete brát na svědomí,“ konstatoval prezident. Jen co se tato informace objevila v médiích, sklidil vlnu kritiky. Nejhorlivěji si počínal první místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, když prohlásil, že prezident ohrožuje každého z nás i bezpečnost ČR. „To je na odstoupení, nebo na ústavní žalobu,“ uvedl Ženíšek a hned také začal sbírat podpisy pro ústavní žalobu na Miloše Zemana pro velezradu za jeho slova o výkupném.

Pikantní přitom je, že prezident nebyl přítomen na Bezpečnostní radě státu, kde se citlivé informace probíraly, aby je případně mohl vyzradit, ale čerpal zprávy pouze z médií stejně jako tazatelka. „Je zvláštní, jak jsou poslanci z TOP 09, ale i ODS, téměř posedlí touhou stále někoho odvolávat, ať již jde o prezidenta, předsedu vlády, ministry nebo činovníky státních podniků. Neuvědomují si, že většina českých občanů má také rozum a paměť. Jistě ne měkčí a děravější než právě oni. Zdá se mi, že jsou až příliš zahleděni do své velikosti a nechávají se unášet představou, že právě oni vědí, že každý z nás je ohrožen rozhodnutími a slovy pana prezidenta. Ten si navíc asi ani není vědom, že může být ohrožen zdravý rozum právě pana Ženíška a jeho kamarily a že si mnoho lidí – viz diskuse na sítích – myslí, že toto ohrožení již přešlo v setrvalý stav politické demence,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Nejlépe budou občané chráněni, když jim budou politici lhát

Rušno bylo i v kauze pětice Čechů unesených v Libanonu. Opoziční poslanci si vymohli mimořádnou schůzi kvůli úniku utajovaných informací z Bezpečnostní rady státu. Řešit chtěli to, že ministr spravedlnosti Robert Pelikán umožnil vyměnit Alího Fajáda za zmíněnou pětici, ale i to, že ministr obrany Martin Stropnický potvrdil v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že se tato výměna odehrála a že obě věci spolu souvisí. Vládní koalice souhlasila s utajením dnešní mimořádné schůze, ale její program nebyl podle očekávání schválen. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek kvůli propuštění Alího Fajáda a jeho nevydání do USA, které ho obviňují z napojení na teroristy, označil Roberta Pelikána za aktivního spolupracovníka ruských zpravodajských služeb. „Ti pánové nebyli teroristi, ale obchodníci se zbraněmi. To by pro pana Kalouska mohlo být sympatické, on má mezi nimi spoustu kamarádů,“ kontroval ministr spravedlnosti.

„To je snad ještě horší než s panem Ženíškem. Předseda jeho strany je totiž už přesvědčen, že nejlépe budou občané České republiky ochráněni, když se jim bude lhát nebo se na jejich otázky nebude odpovídat. Ale kdo potom rozhodne, co je tajné, přísně tajné a nejtajnější? Třeba pan Kalousek nebo Ženíšek? A co všechno patří do utajovaného režimu? Nemělo by být utajovanou skutečností všechno to, co vědí nebo nevědí naši poslanci? Nenapadlo je někdy, že jejich sebevědomí je tak trochu podobné sebevědomí těch komických postav z filmu Hogo fogo Homolka?“ poznamenává Zdeněk Zbořil. A doporučuje zmíněným pánům se seznámit s tím, jak se vyšetřuje terorismus v USA včetně seznamu metod schválených Obamovým předchůdcem Georgem Bushem, jako je třeba waterboarding – simulované topení.

Kalousek by se měl zasadit, ať se vyšetří, kdo pro koho pracuje

„A až pojedou do Washingtonu potřást si rukou s americkým prezidentem, měli by se ho zeptat, jak je to u nich s trestem smrti, ubytováváním podezřelých z terorismu na Guantánamu až na devět let a bez soudu a jak si to pan prezident představuje s dodržováním lidských práv nejen ve světě, ale i u nich doma,“ doporučuje politolog. „Pokud si pan Kalousek myslí, že je ministr spravedlnosti aktivním spolupracovníkem zahraničních zpravodajských služeb, ať nás nestraší a nekřičí v nedostatečně ohnivzdorném prostředí Hoří!, ale ať se zasadí o to, aby se začalo vyšetřovat, kdo a pro jakou zahraniční zpravodajskou službu pracuje. Možná bychom byli překvapeni, kdo s kým se vlastně kamarádí na západní i na východní polokouli. Jinak, jak říkal Masaryk, to je ‚pustý politicism hospodský, jenž svým demokratickým pivem o nic není lepší než blaseovaná reakce aristokratického šampaňského‘,“ míní Zdeněk Zbořil.

Ing. Miloš Zeman, CSc.

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Třetím z politiků, na něhož měly v minulém týdnu TOP 09 a ODS spadeno, byl ministr obrany Martin Stropnický. V tomto případě našly spřízněnou duši v předsedovi KDU-ČSL Pavlu Bělobrádkovi, jenž doporučil svému kolegovi z vlády, aby zvážil své setrvání ve funkci. Podle premiéra Bohuslava Sobotky sice udělal ministr obrany při komentování případu únosu Čechů v Libanonu chybu, ale ne tak závažnou, aby navrhl jeho odvolání z vlády. „Jeho pozice ve vládě je normální, jak byla, nevidím důvod, proč by se měnila,“ komentoval pozici Stropnického předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „Za pravdu bych dal samozřejmě pánům Stropnickému a Babišovi, kteří se domnívají, že občané České republiky mají být informovaní a nemá se jim lhát,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Bělobrádkovy nápady by se mohly rozvinout v zákaz na cokoli se ptát

„Možná by se pan Bělobrádek mohl začít starat o to, zda se toho u nás neutajuje příliš mnoho, anebo naopak, že se neutají ani informace ze zasedání Bezpečnostní rady státu. Pokud by nápady předsedy KDU-ČSL byly dále rozvíjeny a obohacovány, nejen že by politici neměli odpovídat na zvědavé otázky, ale rovnou by se mělo zakázat ptát se. Anebo sestavit seznam povolených otázek, aby ministři a jiní nevyzradili to, co už všichni dávno vědí. Kdo je ochoten používat tak absurdní slovní spojení jako ‚utajovaný režim‘, tak ať také vyjmenuje, co je režim neutajovaný, abychom věděli, zda se můžeme dívat, nebo nedívat na programy České televize, které by často mohly být utajované, protože se zdá, že nabádají své diváky, aby se dívali na něco jiného než právě na ně,“ myslí si politický analytik.

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA

  • KDU-ČSL
  • originální osobnost, konečně,jako každý člověk
  • místopředseda vlády

Sněmovna na své mimořádné schůzi ve středu schválila zavedení elektronické evidence tržeb, ale ODS a TOP 09 hodlají napadnout zákon u Ústavního soudu. „Znásilnili jste parlamentní diskusi způsobem, který nemá obdoby,“ bouřil Miroslav Kalousek z TOP 09. Předseda ODS Petr Fiala rovnou vzkázal, že zákon zruší, až se jeho strana dostane k moci. „Ukazuje se, že ODS a TOP 09 chápou svou pozici jako bojovou linii ve válce o moc. Politické strany přece nebojují, jejich cílem je konání dobra a hledání užitečnosti pro celou obec; už od Aristotela. Proto je nezbytná i spolupráce mezi koalicí a opozicí, ke které stejně běžně dochází, byť po diskusi, v otázkách bezpečnosti, zahraniční politiky, státního rozpočtu, a to buď pravidelně nebo ad hoc,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Obstrukce se místo obrany demokracie zvrhly v její destrukci

Zdá se mu, že až příliš mnoho poslanců, případně senátorů, si myslí, že projednávání zákonů na všech úrovních Parlamentu ČR je jen příležitostí bojovat o moc a vliv svých stran nebo svůj vlastní. „Nezajímá je dosahování konsenzu, ten může být různý, ale neměl by degradovat výsledky voleb. Ani vládní strany, ani opozice by to neměly přehlížet a svévolně hatit jednání Sněmovny až po znemožnění její činnosti. Obstrukce jsou extrémním právem opozice vyjádřit nesouhlas, aby byl zřejmý nejen poslancům vládních stran, ale i voličům. Ale jsou-li takového rozsahu, že brání činnosti Sněmovny, což je projednávat a schvalovat zákony, nejsou svévolně a subjektivně definovanou obranou demokracie, ale objektivně její destrukcí. Ale zaprodání se krátkodobé popularitě je stejně krátkozraké jako náhlé zapomnění, kdo všechno na šedé ekonomice participuje. Dokonce to svádí k otázce, jaké zájmy obě strany bez ohledu na realitu hájí,“ vysvětluje politolog.

Ve čtvrtečních hlavních zprávách uvedla televize Prima reportáž ze života iráckých uprchlíků, kteří do Česka přijeli díky pomoci nadačního fondu Generace 21. Jeden z uprchlíků vyjádřil nespokojenost s bydlením, které jim bylo v centru Jihlavy nabídnuto, a v souvislosti s ním mluvil o „přemalovaném kravíně“ a „okamžitém odjezdu zpět do Iráku“. Reportáž vyvolala silné reakce na sociálních sítích. Podle Nadačního fondu Generace 21 šlo o špatný překlad a prý zazněla slova, která uprchlík vůbec neřekl. Projekt Hate Free, který se snaží bojovat s nenávistí ve společnosti, celou reportáž označil za manipulativní. Televize Prima později konstatovala, že šlo o pravdivé a relevantní informace podpořené překladem soudního tlumočníka arabského jazyka. Vzhledem k tomu, že zpovídaný prohlásil, že ze svého platu doma by tady uživil pět českých rodin, zřejmě Generace 21 nepřivezla ty nejpotřebnější.

Reportáž o nespokojeném uprchlíkovi připoutá pozornost k neziskovkám

„Nevím, co je pravda, protože nás české televizní stanice naučily, že – někdy záměrně, jindy kvůli své ignoranci – vysílají zprávy, kterým nemáme věřit. Ta reportáž vyvolává zájem o činnost veřejně prospěšných společností, nebo jak se jim teď říká, a je to vidět už ze zájmu o rozpis půlmiliardové sumy ve prospěch ‚nevládních sdružení‘, který nyní koluje po internetu. Náklady na činnost organizací pro pomoc uprchlíkům patří zřejmě do režimu utajovaných skutečností, přesto se dostává lidem do rukou. A protože jim ještě nedávno exministr financí posílal složenky, kolik jsou státu dlužni, nelze se divit, že lidé reagují rozzlobeně. Kdybych byl radikálním vyzyvatelem českých a evropských politiků k rezignaci, byl by seznam ještě delší než ten, který je součástí rozpisu téměř půlmiliardové částky. Obávám se, že to ale brzy někdo vysvětlí jako chybu v komunikaci nebo, jak říká jedna známá poslankyně za TOP 09, že to bylo ‚špatně vykomunikováno‘,“ očekává Zdeněk Zbořil.

Dnes se v Praze uskuteční mimořádný summit zemí Visegrádské skupiny s Makedonií a Bulharskem, na němž budou státníci jednat i o posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Slovenský premiér Robert Fico prozradil, že si kvůli tomuto summitu stěžovalo Německo u slovenského ministerstva zahraničí. Německý magazín Der Spiegel napsal, že země V4 se svým záměrem ochrany schengenských hranic a uzavřením balkánské trasy pro uprchlíky staví proti plánu německé kancléřky Angely Merkelové, který počítá s řešením migrační krize za pomoci Turecka. „Zdá se mi, že přes všechna silná slova a aktivity pana Zaorálka jde jen o zážitkovou turistiku a že se o celé záležitosti rozhodne někde jinde. Dokonce neříkám ani v Bruselu, ale tam, kde si myslí, že střední a východní Evropa jsou jejich kolonie. Pokud je dohoda Německa s Tureckem myšlena vážně z obou stran, tak význam V4 je a bude ještě menší, než si myslím,“ přiznává politolog.

NATO má zpoždění, dlouho se tvářilo, že se ho migrační krize netýká

Na zasedání ministrů obrany NATO se rozhodlo, že námořní síly Severoatlantické aliance také zasáhnou do řešení migrační krize. Úkolem lodí nebude podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga „zastavovat nebo vracet lodě s uprchlíky“, nýbrž získávat a předávat informace a dohled na moři. Uprchlíky, kterým  při hlídkování v Egejském moři pomohou v případě potíží, budou vracet do Turecka, které s tím souhlasí. Rozhodnutí NATO je odpovědí na společnou žádost Německa, Řecka a Turecka o zapojení Aliance do boje proti pašerákům lidí. Předpokládá se, že mise NATO bude sdílet informace s řeckou a tureckou pobřežní stráží a také s evropskou agenturou pro ochranu vnějších hranic EU Frontex. Agentura má být v budoucnu aktivní na řecko-turecké hranici. Podle Řecka to znamená zásadní obrat v migrační krizi.

„To to ale trvalo. Přitom NATO prostřednictvím pana Jense Stoltenberga až urážlivě mluvilo o tom, že se ho uprchlická krize netýká. Zato však požadovalo zvýšení příspěvků do rozpočtu Aliance, která nás má chránit v severním Atlantiku. To, že má rozhodnutí NATO dvouleté zpoždění je jen důkazem, že to jeho vůdci a vládci nemyslí vážně. Jen se asi bojí o tu příspěvkovou morálku, která by se mohla zhoršit a nebylo by na přezbrojování Ukrajiny a přesouvání ‚obranných systémů‘ k hranicím Ruské federace, případně někam za ni,“ myslí si Zdeněk Zbořil. „Vždyť to, jak zúřadovat ochranu řecko-turecké hranice, by měla být práce pro administrativní síly, a nikoli pro generály a plukovníky NATO z tolika evropských zemí, že už nejsme s to zjistit, kterým mořím ještě vládneme a která moře jsou bitevním polem. Na to, jak dobře jsou naši uniformovaní i civilní ochránci placeni, je toho dost málo,“ dodává politolog.

Turci využívají příležitosti, jak pohrozit Evropě, která je léta mentorovala

V reakci na skutečnost, že v nejbližší době lze očekávat přísun několika dalších stovek tisíc lidí ze Sýrie přes Turecko do Evropy, řekl ve čtvrtek turecký prezident Erdogan: „Nemáme na čele napsáno slovo idiot. Budeme trpěliví, ale uděláme, co budeme muset udělat. Nemyslete si, že tu máme letadla a autobusy pro nic za nic.“ Toto jeho prohlášení ve světle ústupků ze strany Evropské unie a německé kancléřky Angely Merkelové vůči Turecku, ať už jde o slíbené tři miliardy eur, urychlení přístupových jednání či brzké zavedení bezvízového styku pro Turky, působí dojmem, že se Turecko „jenom“ s tímto nemíní spokojit. Objevila se úvaha, že Evropská unie volí vůči Turecku podobný politický princip, jako byl ve třicátých letech uplatňován vůči Německu, tedy appeasement, neboli usmiřování, který se jí nemusí věčným ustupováním silnému Turecku vyplatit.

„Tato nová politická hra, nikoli však mezi Evropskou unií a Tureckem, ale mezi Německem a Tureckem, je zřejmě nejzajímavější politickou událostí minulého týdne. Turecko čekalo příliš dlouho před branami EHS, ES a EU, a tak jistě jeho dnešní politici rádi využívají příležitosti, jak také pohrozit Evropě, když je celá léta mentorovala. Nemyslím si, že jde o appeasement, ale spíše o využití politické a vojenské síly Turecka v evropském a dokonce euroasijském kontextu. Nezapomínejme také, že Turecko spolupracuje se zeměmi s původně turkickým obyvatelstvem a že to jsou země bohaté na ropu a plyn. A až se začnou bouřlivě měnit ceny těchto komodit, jejich vážnost bude vzrůstat nejen v regionu Kaspické pánve, ale i v Evropě. A konec konců již dnes mají tyto země intenzivní styky s Čínou a Indií,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Spojené státy nemají přátele, ani nepřátele, mají jen své zájmy

Turecko začalo v sobotu ostřelovat děly nedávno vydobyté pozice kurdských milic YPG ve vesnici Azaz a blízké letecké základně na severu provincie Halab. Ale YPG jako ozbrojenou složku kurdské Strany demokratické unie podporují Rusko i Spojené státy, zatímco Ankara stranu považuje za teroristickou organizaci. Turecký premiér Ahmet Davutoglu potvrdil, že turecké síly na kurdské milice na severu Sýrie zaútočily, a vyzval skupinu ke stažení z oblasti. „Provedeme protiúder proti každému jejich kroku,“ varoval předseda turecké vlády. Nynější vývoj v oblasti je pro Turecko, které vkládalo velké naděje do syrských rebelů, krajně nevýhodný. Všechno spěje k tomu, aby syrský prezident obnovil vládu nad celou zemí. Pak budou mít syrští Kurdové, kteří nejvíce znepokojují Erdogana, patrona v Damašku a získají významný stupeň autonomie, což ohrozí Erdoganův režim v Turecku.

„Kurdský problém je pro Turecko bolestivá záležitost, snad ještě bolestivější než vztah k Arménii. Džina z té turecké lahve vypustili evropské, euroasijské a americké mocnosti a neuměly si představit, kdo na to doplatí. Na druhé straně všichni Kurdové vědí, že ‚teď, anebo nikdy‘ a že jsou a ještě dlouho budou nástrojem vyřizování si účtů mezi zeměmi celého regionu. Jejich sudba je strastiplná, ale jsou to odvážní bojovníci, kteří válčí za svou nezávislost celá desetiletí. A také si dobře pamatují, že jejich snaha o nezávislost byla bojkotována většinou těch, kteří je dnes ve válce s Tureckem podporují. A k politice USA i v této oblasti nelze říci nic jiného, než si všichni po léta opakujeme: Spojené státy nemají přátele, ani nepřátele. Mají jen své zájmy!“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Nerozhoduje jen Obama či Kerry, ale i vojáci a zpravodajské služby

V Mnichově se ve čtvrtek sešli zástupci 17 zemí včetně USA a Ruska a po mnoha hodinách se dohodli, že se během týdne pokusí zajistit „ukončení nepřátelských akcí“ v Sýrii a co největší rozšíření dodávek humanitární pomoci. V komentářích zaznívá, že Rusko si v Mnichově vydobylo tolik ústupků, že jde o potvrzení jeho role v Sýrii, že se Moskva vrátila na Blízký východ jako rozhodující hráč, zatímco Washington vypadá zostuzen, a že na Blízkém východě nemá Amerika už skoro žádný vliv. Kritikové poukazovali ode dne, kdy bylo oznámeno příměří, že Moskva nad Washingtonem při jednání zvítězila a vyjednávání používá jen jako nástroj k upevnění svých zisků, což je taktika, kterou si Rusové vyzkoušeli na Ukrajině. USA prý přišly o víc než jen o politický kapitál, protože ztratí důvěru posledních několika umírněných organizací v Sýrii, které opustily poté, co jim slíbily podporu.

Zdeňku Zbořilovi se nechce věřit, že by se USA vzdávaly svého angažmá v celém regionu. „Nevím, jak jsou zprávy z Mnichova důvěryhodné, a hlavně, kdo za Spojené státy vlastně jedná a rozhoduje. Jistě to není jen prezident Barack Obama a John Kerry. Ještě jsou zde vojáci a proti ‚terorismu‘ bojující nekontrolovatelné zpravodajské služby. Možná, že všechny ty akce, které byly zahájeny v zájmu většího vlivu v oblasti – ať už hry s cenou ropy, vedení zástupných válek či uprchlická krize – se nepovedly, jak jejich tvůrci a organizátoři zamýšleli. Ale to neznamená, že se politická a vojenská moc nějak zásadně přetvářejí. Nezapomínejme, že se v únoru a březnu připravují podklady pro zářijové či říjnové schvalování vojenských rozpočtů, a tak se vyvíjí aktivita nejrůznějších zájmových skupin, která není vždy zcela zřejmá. Ale jedná se při ní o hodně, o desítky miliard dolarů,“ zdůrazňuje politický analytik.

Jaceňukův konec v čele vlády je zájmem blízkého i vzdáleného zahraničí

Nicméně v Sýrii to vypadá, že po pěti měsících ruských leteckých útoků v zemi se v posledních dnech a týdnech dění převážilo definitivně ve prospěch prezidenta Bašára Asada. „Myslím, že ještě není rozhodnuto, i když syrská armáda postupuje. My ale také nevíme, kdo v ní bojuje a za čí zájmy. Předpokládejme, že těmto bojovníkům jde o obranu zvoleného prezidenta, a nikoli o ‚politiky‘, kteří kreslí mapu rozdělené Sýrie v istanbulských, ankarských kavárnách a pletou tím hlavy německým geopolitikům a francouzským geostratégům. Konečně se i zdá, že francouzský pokus o obnovení historické role Francie v Sýrii měl také úspěch, sice jen jako nátlak, ale v ‚syrské patálii‘ může být jakákoli aktivita katalyzátorem. Ale to všechno říkám s jistotou, že třeba hned zítra ráno to může být jinak,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Krátce si všímá i situace na Ukrajině, jejíž prezident Petro Porošenko podle tamního tisku už vzdal podporu premiéra Arsenije Jaceňuka a hledá za něj náhradu. Jakmile ji prý najde, vláda, která je už takhle otřesena nedávnou demisí ministra hospodářství Abromavičiuse, padne. Podle posledních průzkumů si demisi premiéra přeje 70 procent Ukrajinců nespokojených se stavem ukrajinské ekonomiky. „Jistě je Jaceňukův konec zájmem blízkého i vzdáleného zahraničí. Nevím, jakou mají frekvenci politická hesla minulých let jako ‚cesta do Evropy, demokracie a svoboda‘, kterými se oháněli někteří ukrajinští politici ve svém soukromém zájmu. Jejich evropští i zámořští patroni to tolerovali, ale jen do chvíle, kdy zjistili, že každá legrace něco stojí. A vládní krize? Ta trvá už několik let, jen jsme se o tom dovídali tak trochu se zpožděním a od prolhaných zpravodajů,“ uzavírá politolog své pravidelné ohlédnutí za politickým děním uplynulého týdne.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 98 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Svět se zbláznil. Tereza Spencerová hlásí novinky ze Sýrie, směje se „mladým nadějným analytikům“ a přidává varování: Jsme terč

7:54 Svět se zbláznil. Tereza Spencerová hlásí novinky ze Sýrie, směje se „mladým nadějným analytikům“ a přidává varování: Jsme terč

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Američané sice tvrdí, že s Rusy v Sýrii nespolupracují, ale může to …