V kuriózní situaci se ocitl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, jenž čelí ve sněmovně při vypjatých debatách na téma Ukrajina, Krym, sankce proti Rusku a postoj jeho i české vlády kritice z řad spolustraníků. Naopak ho chválí předchůdce ve funkci a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg nebo také lidovecký ministr kultury Daniel Herman, jenž prohlásil, že je hrdý na českou zahraniční politiku za její jasný postoj. „Danieli, nenič nám našeho ministra. To, co tady říkáš, ho totálně zlikviduje v sociální demokracii,“ zareagoval poslanec ČSSD Vítězslav Jandák.
S jeho názorem zcela souhlasí politolog Zdeněk Zbořil. „Když ho chválí ministr Herman, ale především když je dáván do souvislosti nejenom s osobností, ale i politikou Karla Schwarzenberga jako exministra zahraničí, tak to panu Zaorálkovi určitě uškodí. Nevím, jak uvnitř ČSSD, protože tam jde hodně o osobní vztahy, a ne až tolik o věcnost. Ale rozhodně zejména veřejná vystoupení, která jsou na Zaorálka někdy až urážlivá, vedou nejen ke ztrátě jeho popularity, ale také popularity ČSSD,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Brzy i Zaorálkovým přátelům v ČSSD dojde, že straně nevratně uškodil
„V nějakém bližším horizontu dojde i těm jeho přátelům v ČSSD, že té straně ne škodí, ale už jí zřejmě nevratně uškodil,“ poznamenává politolog a všímá si toho, že se i Zaorálkovi kritici uvnitř ČSSD snaží navodit dojem, jako by v tom byl šéf české diplomacie nevinně. „Útoky, kterým byl pan Zaorálek vystaven ze strany poslanců sociální demokracie, byly velmi ostré. Ale i u pana Foldyny tam bylo cítit jakési změkčení, když řekl, že za to pan Zaorálek tolik nemůže, že to zavinil Karel Schwarzenberg. To je hledání omluvy pro neomluvitelné,“ míní Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Podobně rušno bylo v Poslanecké sněmovně, když se diskutovalo o novele cizineckého zákona a zákona o sociálním pojištění. Do ostré kritiky toho, že sociální dávky budou pobírat cizinci, kteří u nás ztratili práci, ale i jejich rodinní příslušníci, se pustil především předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura. Na druhé straně zněly hlasy, že celá desetiletí, kdy naše země potřebovala, tak se k nám okolní demokratické i vzdálené demokratické státy chovaly velmi solidárně. A nyní že bychom se měli solidárně chovat my k lidem z některých třetích zemí.
Jugoslávii jsme za pomoc „poděkovali“ schvalováním humanitárního bombardování
To, že v minulosti pomáhaly některé země našim lidem, kteří odcházeli do zahraničí, musíme brát podle Zdeňka Zbořila také trochu selektivně. „Někteří pomáhali dost účelově, kromě té velké vlny solidarity, která proběhla v roce 1968 po vpádu pěti armád Varšavské smlouvy do Československa. Ale ani tehdy to nebyly všechny země. Na prvním místě byla Jugoslávie, která zareagovala promptně a které jsme za to dodnes nedokázali poděkovat. Anebo jsme jí ´poděkovali´ tím, že jsme schvalovali humanitární bombardování Srbska,“ upozorňuje politolog.
Pomocnou ruku kromě zmíněné Jugoslávie podávaly i Švýcarsko, ale i Nizozemsko, o kterém se příliš nemluví. „Ale ty ostatní evropské země si občany Československa, kteří utíkali někdy i z ekonomických důvodů, dost pozorně prověřovali. Získat pracovní povolení nebo například státní občanství v Itálii, o tom by mohli vyprávět ti, kteří tam v roce 1968 v době sympatií emigrovali, celé ságy. Byli tam lidé, kterým se nepodařilo získat italské státní občanství ani během dvaceti let. Takže ta pomoc tehdy byla selektivní,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Okamura dává svým oponentům záminku, aby ho označovali za xenofoba
Podobné vystoupení předsedy Úsvitu k této problematice očekával. „Pan Okamura se takto vyjadřuje trvale, dokonce o tom mluvil i v předvolební kampani. Používá přitom výroků, které jeho oponenty téměř šokují. Dává jim tím ale i záminku, aby na něj útočili z tak radikálních pozic, že ho označují za rasistu a xenofoba. Ale samozřejmě ten problém tady na stole je,“ konstatuje politolog s tím, že se zákon projednává v době, kdy rozbouřené emoce ve vztahu k Ukrajině plodí obavy z přílivu laciné ukrajinské pracovní síly i neukrajinských národností, které budou přicházet prostřednictvím Ukrajiny.
Tomio Okamura
V uplynulém týdnu se v souvislosti s účastí Miroslava Kalouska v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou, kde se hovořilo o dění na Ukrajině, začalo spekulovat, zda už ve vedení TOP 09 nedochází k přepřahání, když ani o takovémto tématu nepřijde diskutovat exministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Až takhle bych o vystoupení Miroslava Kalouska u paní Jílkové neuvažoval. Pravdou je, že TOP 09 nemá jiného člověka, který by se nebál do takové diskuse jít a který by dokázal nějakým způsobem argumentovat,“ míní Zdeněk Zbořil.
Schwarzenberg zůstane ještě alespoň jako symbol na plakátech
„Věk ani léta se zastavit nedají a pan Schwarzenberg také přiměřeně stárne. Tím nechci říct, že je ve špatném zdravotním nebo duševním stavu, ale v jeho věku je každý rok navíc znát, takže k té výměně bude muset rozhodně dojít. Nebo alespoň k tomu, že se omezí jeho agenda a že zůstane jenom symbolem na billboardech TOP 09. Ale jako signál změny ve vedení TOP 09 bych to v tuto chvíli ještě nebral. K té v dohledné době samozřejmě dojde, ale je také otázka, jak se promění celá TOP 09,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
S překvapivým názorem na soudržnost vlády pro nejbližší období přišel sociolog Jan Herzmann. Pokud by podle něj hnutí ANO nepotvrdilo v eurovolbách svou pozici ze sněmovních voleb, vyvolalo by to pnutí v koalici. „Je to sice prognóza pana Herzmanna, ale uvědomme si, že pan Herzmann dělá výzkumy veřejného mínění a preferencí politických stran už dvaadvacet let, takže se dá předpokládat určitá zkušenost,“ uznává Zdeněk Zbořil.
Koaliční strany se dokáží pohádat i kvůli přídavkům na děti či mateřským školkám
Přesto si nemyslí, že by to musely být právě volby do Evropského parlamentu, které by vládou otřásly, pokud by v nich hnutí ANO neuspělo. „Protože koalice skutečně závisí jenom na hnutí ANO a jakýkoli postoj pana Babiše a jeho politické strany, který by nevyhovoval partnerům, může koaliční vládou otřást. Vždyť jsme to viděli minulý týden, že se dokáží pohádat i kvůli přídavkům na děti či mateřským školkám a že proti sobě mohou postupovat velice nepřátelsky, ač to jsou koaliční partneři,“ poukazuje politolog.
Koaliční rozbuškou se může stát i situace ve zdravotnictví, ačkoli dnes se ji Sobotkův kabinet snažil zklidnit rozhodnutím, že nemocnice letos dostanou dvě miliardy korun jako kompenzaci za zrušené poplatky za pobyt v nemocnici. Vláda navíc schválila navýšení plateb za státní pojištěnce s dopadem 2,1 miliardy v letošním roce a 4,2 miliardy v roce 2015. „Zdá se mi, že nejen každá nemocnice a každý sektor zdravotnictví, ale dokonce už i každý lékař vyvíjí nějaký tlak buď na reprezentanty své strany, nebo na reprezentanty politických stran obecně, aby zastávali jeho partikulární zájmy,“ pozastavuje se Zdeněk Zbořil.
Konflikt kolem zdravotnictví může vládu úplně rozložit
„Nedá se vyloučit, že mohou být tyto návrhy některými politiky skutečně zneužívány v rámci nějakého boje uvnitř koalice, protože ODS a TOP 09 jsou už úplně mimo tuto sféru. A že to může být spíš než neúspěch hnutí ANO při volbách do Evropského parlamentu konflikt kolem zdravotnictví, který se může rozrůst do takových rozměrů, že to koaliční vládu úplně rozloží,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
V začínajícím týdnu očekává pokračování vlny zájmu o Ukrajinu, což ale trochu zakrývá to, čemu bychom se měli věnovat. „Jednak to jsou další audity na ministerstvech, protože v tomto týdnu by se už mohly objevit další nové poznatky zejména na těch ministerstvech, kde jsou lidé za hnutí ANO. Pak si myslím, že určitě bude veřejnost zajímat stav rezortu spravedlnosti, nebo řekněme celé justice, protože propuštění pana Rittiga a jeho kolegů z vazby a ta obava šířená médii, že by mohl uprchnout nebo že by se mohl skrývat v zahraničí, na to jsou lidé velmi citliví,“ upozorňuje politolog.
Česká ekonomika může být na prahu nové restrukturalizace
A prvořadě bychom se měli zajímat o stav české ekonomiky. „Nejde snad o to, že na ni dolehne nějaká krize. Ale zdá se mi, že je na prahu nějaké nové restrukturalizace, jejíž problém je, že nedokážeme jejích konců dohlédnout. Tady je tolik zahraničních vlivů, že se můžeme jednoho dne probudit a žasnout nad tím, zda se náhodou neotřásá bankovní systém, nebo zda se nemění finanční a ekonomické instituce této země v nějakou námi už neprůhlednou amorfní měňavku, která se pohybuje neznámo kam a neznámo kdo jí k tomu pohybu dodává energii,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
